Aktuality ze Suchých Lazců

Trestáni vdaných učitelek. O našem mor. zemském výboru i o zemské školní radě máme úsudek dávno ustálený. Samosprávné úřady ty, jichž povinnosti je, hájiti v prvé řadě zásady spravedlnosti, zdá se, že vyhledávaji každé příležitosti, kde by mohly uplatnili své strannické choutky - a pomstiti se. Tentokráte pociťuji osten msty (hlavně klerikálni) vdané učitelky. Případ učitelky pani Šitavancové ze Staré Vsi je do nebe volající. Vinou klerikálnich agitátorů dostal se p. učitel Karel Šitavanc do Suchých Lazců ve Slezsku. Jeho manželka, literní učitelka, ponechána na starém působišti a nařízeno ji, že musí na místě setrvati. Podotknouti dlužno, že tim vážně ohroženo je beztak chatrné zdravi oné pi. učitelky. Žena, která vychovává děti vlastni i děli svých spoluobčanů, zasluhuje obdivu a úcty. V zemi, v niž vládla by spravedlnost a úcta ku práci, musila by žena taková dojiti nejvyššiho vyznamenáni. U nás na Moravě se trestá a to trestem nejkrutšim, který si nijak nezadá s mirovskou trestnici. Odlučuje se od manžela a děti a ohrožuje se její život, jakož i štěstí celé rodiny. Můžeme uvésti i jiné připady, kde život vdaných učitelek byl úmyslně ze škodolibosti a msty ohrožován. A což jiného je úsilí klerikálních poslanců a jich spřeženců, aby se vdaným učitelkám nedostalo žádného drahotniho přidayku? Není to též msta? Jak křiklavě nespravedlivě zachovali se ti, kdož odhlasovali, že vdané učitelky nic nedostanou, dokazuje tento případ: Učitelka vdala se za soukromého i úředníka. Mají 4 děti. Manžel dnes je bez služby (nikoliv vlastní vinou). Celá rodina prožívá dny nejtrpčí bídy. A proto nedostane nic! Oh, té klerikální spravedlnosti! Kde zůstalo učeni, že svátost stavu manželského je největší svatosti v Kristu? Dnes proto, že je nékteré učitelky přijaly, budou trpět a dopadá na ně hněv a msta! ...

zdroj: Časopis Pozor 15.2.1912 č. 33.

Ze Suchých Lazec 28. března 1911. (Divadlo.) Krásnou a ušlechtilou zábavu poskytli nám opět ochotnici sucholazečtl hrou „Paličova dcera", kterou sehráli 26. března v neděli. Věru nikdo nelitoval času a peněz, které položil na oltář bohyně Thálie. Obecenstvo zaujímal ne tak obsah hry sám, jinak zajímavý — naše děvušky, které hrají, již se o to postarají, aby sdělily svým kamarádkám, jak se ti a ti mají „moc rádi" a jak to na konec s nimi „moc dobře" dopadne — ale zajímal nás hlavně způsob, jakým byl kus sehrán. Tentokrát se zase naši hoši a naše děvuchy drželi a ukázali, že oni také něco dovedou, jen když chtějí. A dobré vůle bylo viděti u všech mnoho. Zvláště naše děvušky chtěly tento večer, jak se zdá, předstihnout naše hochy a v celku se jim to také skutečně povedlo, jak byl jeden hlas mezí diváky. Snad proto, že zápas jejich byl snažší, ježto úloh ženských bylo daleko méně, nežli mužských. Vdova Jedličková počínala si a hovořila, tak přirozeně, tak nenuceně, že ani dost málo neupomínala svou hrou na to, že úloha její je hrána dívkou sotva 19letou, která ke všemu hrála poprvé. První její vystoupení je velice slibné a zasluhuje vší chvály a uznání. Rovněž zámožná plátenice Kat. Šestáková, jejíž jedinou pochoutkou k šeobecnému potěšení byl šnupec, byla podána krásně a k všeobecnému uspokojení. Stejně Rozárka, upřímná, pravdomluvná a poctivá dívka venkovská, a naproti ní Bětuška, dívka rázná, závídějící této její lásku & krásu, byly podány věrně. Bezvadně byla sehrána úloha Valenty, venkovského šumaře, a stejně úloha mladého indiána, Prokopa a úloha Pavla Kolínského. Antonín mohl do své hry vložiti trochu více citu a ohně, ač jinak se líbil. Z menších úloh bavil naše obecenstvo svým rázným vystupováním řezník Martin Toužímský, bratr Bětuščin. Svým komicky vážným, v pravdě soudcovským vzezřením, vzbuzoval si úctu a respekt úředník hrdelního soudu Jablonský. Ale málem bych zapomněl na starého Melichara, hrobnfka. Z celého jeho vystupování bylo zřejmo, že úloha ta byla v rukou starého a osvědčeného ochotníka. Také ostatní menší úlohy, o kterých se zde nemohu šiřeji rozepisovati, byly sehrány pěkně. Souhra sice sem tam na některých místech vázla, ale celkový dojem, který jsem si odnášel domů, byl více nežli uspokojivý. Ochotníci sucholazečtí ukázali, že by byli s to sehráti i jiné těžší hry, a to s úspěchem. Večer ten vystoupilo, jak jsem pozoroval, mnoho nováčků s takovým zdarem, že nelze pochybovati o jejich zdatnosti na poli tom. Jen trochu více chuti a obětavosti! Mnoho štěstí do budoucna a na brzké shledáni. Také jeden.

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 5.4.1911, Číslo 27, strana 2. www.digitalniknihovna.cz

Dne 13. ledna 1911, Periodikum - Duch času, Podnázev: orgán strany sociálně-demokratické

číslo 4, Strana 6.
Slezsko. V neděli dna 15: t. m. konají se následující schůze:
...
Suché Lazce. O půl 4. hod. odpoledne v host. p. Kubesv důvěrná schůze, na níž bude pojednáno o po litické situaci a organisačních otázkách.
...
Suché Lazce. O 3. hod. odpol. důvěrná. Ref. posl. soudr. Pavlán

zdroj: svkos.cz, ISSN: 1805-5990; čČNB: cnb002220288

Vypsání stavby.
Pro stavbu 2.973 km dlouhé okresní silnice II. třídy z Kravařova přes Suché Lazce do Přerovce zadají se cestou nabídkovou i s dodávkou potřebného
materiálu tyto práce:
I. Práce pozemní: 4450 m3.
II. Stavby umělé: 1 železný most o 3,18 m světlosti, 9 kusů rourových propouští, 732 m podélných stok o 20—50 cm světlosti a 50 kusů přejezdných žlábků.
III. Zřízení jízdní dráhy: 1.600 m obrubných kamenů, 12.000 m3 kamenného podkladu, 2.000 m3 tlučeného štěrku a uválení jízdní dráhy.
IV. Vedlejší práce: 2000 m2 příkopního dlážděni, 1300 m okrajnfch kamenů a 10 kusů patníků.
Od vysokého slezského výboru zemského schválené plány a podmínky jsou vyloženy k nahlédnuti v kanceláři okresního výboru silničního v Opavě.
Vzorníky pro zadací rozpočty vydávají se tamtéž. Práce se zadají za jednotné ceny a na přeměření.
Lhůta k dokončení 15. října 1910 pro trať 0—20 a 1. července 1911 pro trať 20—30.
Řádně sestavené nabídky podati dlužno do 12. května 1910 do 11 hodin dopoledne u okresního silničního výboru v Opavě.
Kdo práce obdrží, složi 5% nabízené sumy jako záruku. Za okresní silniční výbor v Opavě (venkov) Tomáš Lnsar, v. r.
1850

Zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 30.4.1910, číslo 34, ročník: 41, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. Poučnou schůzi konala naše odbočka katolicko-lidového spolku dne 19. prosince. Členové dostavili se v hojném počtu, až na některé pohodlné, přišlo i dosti nečlenů, ač jich mohlo přijít ještě více, nebo přednáška hodila se pro všechny bez rozdílu. Přítomné uvítal pan starosta Luska a udělil slovo P. Suchánkovi, který obšírně promluvil o spořivosti, o její důležitosti pro jednotlivce, rodinu i národ. Rozumná spořivosť je matkou nejen zámožnosti, ale i poctivosti, střídmosti a štědrosti, je základem blahobytu a spokojenosti rodiny. Národ náš neumí spořiti — v Dánsku má každý 2. člověk vkladní knížku, v Německu 4. a u nás — teprv až 12. Jsme marnotratnými příliš a proto národ náš nemá té moci a váhy, jakou by míti mohl. Práva politická a kulturní, která národ chudý musí často i krví dobývati, národu zámožnému přinášejí na stříbrném tácku. Jsme otroky kapitálu, protože sděděný i vydělaný groš lehkomyslně rozhazujeme. Třeba rozhodné nápravy! Uvedl různé způsoby střádání a odporučoval přítomným, zvláště přítomnému děl-nictvu. Ku konci rozpředl se rozhovor o naší Zádruze. Doufáme, že přednáška bude míti dobrý účinek. Bylo by žádoucno, aby členové katolických organisací pilně navštěvovali schůze, a také odebírali a četli katolické časopisy. U nás je ještě velice málo pochopení pro dobrý tisk — snad od nového roku se to napraví. Heslem naším budiž: V každé katolické rodině aspoň jediný katolický časopis!

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 25.12.1909, Číslo 101, strana 6. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. Ve čtvrtek 20. května konala naše odbočka katol. lidového spolku schůzi veřejnou. Účastenství bylo slabší, než jindy, sluníčko mnohé vylákalo do přírody. P. Buček, katecheta z Opavy promluvil o pojišťování starobním, nemocenském a úrazovém. Je-li pojišťování třeba, kdo má býti pojištěn a jak má býti provedeno — na tyto otázky odpověděl obšírně. Probral návrh vládní, vytkl některé nedostatky a podal přiměřené opravy strany katolické. Ku konci pěkné a obsažně řeči, povzbuzoval, aby žádný se nespoléhal na pojištění vládní, nýbrž aby každý sám hleděl se pojistili pro budoucnost rozumným šetřením. Zvláště rodičové by měli učiti mládež hned od mladit — čemu člověk v mládí nenavykne — později se nenaučí. — P. Suchánek přidal několik příkladů o spořivosti a vybízel ku svépomoci. Projevil přání, aby všichni členové schůzí se sůčastňovnli, beztoho se konají zřídka, neměl by ani jediný scházeti. 

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 29.5.1909, Číslo 42, strana 9. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. V neděli 7. února 1909 konala naše odbočka lidového spolku valnou hromadu. Má 77 členů a skoro všichni se jí súčastnili. Po zprávě jednatelské a pokladniční zvolen starý výbor jednohlasně. P. Suchánek probral důležitější události, povzbuzoval, abychom vždy a všude rozhodně vystupovali, jako národovci i křesťané a statečně se hájili. Oznámil, že v neděli 14. t. m. bude v Opavě valná hromada a je povinností naší, abychom co nejhojněji se jí súčastnili. Pan předseda Luska zmínil se o Zádruze, vysvětlil její důležitost a výhody. Rozpředl se rozhovor a výsledek bude, že mnoho členů lidového spolku v Suchých Lazcích stane se též členy Zádruhy. Žádá to naše národní čest. Schůze byla pěkná, přihlásilo se několik nových členů a mladší projevili přání, aby odbočka hrála divadla. Pilně spláceny příspěvky. Zájem o spolek roste, každý clen se přičiň, abychom mohutněli. Třeba též časopisů katolických, těch je dosud u nás málo!

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 13.02.1909, Číslo 12, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Hledá se. Již od 20. listopadu (1908) pohřešuje se Josef Kubín ze Suchých Lazec. Je slabomyslný. Šel do lesa na Přerovec se snídaním a někam zašel. Je mu 40 let, postavy prostřední, chudý, vlasy i oči černé. Šaty na sobě měl obnošené, na hlavě hasičskou čepici, botky šněrovací. Je velice bázlivý a lidí se štítí. Kdo by snad ho viděl neb o něm něco věděl, prosí se snažně, aby podal zprávu Marii Kubínové v Suchých Lazcích.

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 5.12.1908, Ročník 3, Číslo 98, strana 6. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. V neděli 8. t. m. konala naše odbočka (katolický lidový spolek) schůzi, jíž se sůčastnili skoro všichni členové i hojně hostí. Zahájil ji pan starosta a předseda spolku Jan Luska a udělil slovo P. Suchánkovi. Pan řečník zmínil se o jubileu císařském a jak nejlépe je oslaviti. Vybízel, aby dle příkladu jiných obcí uspořádána byla sbírka pro české dítě. Představenstvo a jiní místní činitelé zajisté se uchopí díla a sbírku vykonají. Dále navrhoval, aby pro lidový spolek zakoupil nutné potřeby pro nemocné, což jednohlasně schváleno. Potom provedl nás památnými místy sv. Země, znázornil světelnými obrazy a vylíčil nynější poměry. Obrazy z Prahy odloženy pro příští schůzi. Bylo by si přáti, aby v odbočce zavládl hodně čilý život, jest toho velice potřebí, nepřátelé nelení!

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 14.11.1908, Číslo 92, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

V neděli 9. srpna 1908 o půl I. hod. odpol. koná se na prostranství před „Červeným andělem“ v Kateřinkách manifestační tábor lidu s denním pořádkem: Starobní a Invalidní pojišťování v Rakousku. Za nepříznivého počasí koná se „u Pruského krále“ veřejná schůze. Po táboru téhož dne, nebo v čas ne- pohody 16. srpna 1908 Velká lidová slavnost v zahradě paní Víchové na Pastvisku. Organisace a jednotliví soudruzi se žádají, by se projevu tohoto co nejvíce súčastnili a krajskému důvěrníku ihned oznámili, zda půjdou průvodem, by nutné oznámení podniknout! mohl. Táboru tohoto súčastní se průvodem následující organisace: Mokré Lazce, Suché Lazce, Štítina a Komárov. Průvod vyjde o 11. hodině dopolední z Mokrých Lazec a následující organisace zařídí se tak, aby se připojili mohly.

zdroj: Hlas lidu slezského, 31.7.1908, Ročník 2, číslo 31, strana 1. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. Obec naše postavila značným nákladem novou krásnou školu, která byla v pondělí svatodušní posvěcena za přítomnosti c. k. okresního hejtmana Klingnera a četných učitelů okolních. Před svěcením promluvil P. Ant. Suchánek o významu a důležitosti školy a po posvěcení místní nadučitel Otipka o spolupůsobení rodiny še školou. Počasí bylo pěkné a sešlo se veliké množství ze sousedních obcí. Obec si novou školou postavila krásnou památku a dokázala, jak váží si vzdělání.

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 20.06.1908, Číslo 51, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Svěcení školy v Suchých Lazcích.
Po slavnostním proslovu následovalo svěceni budovy, načež vystoupil na řečniště mlstni nadučitel pan Alois Otipka, aby promluvil o významu školy, aby obrátil se na rodiče s prosbou, by své dítky do školy pilně posílali, na děti, aby se rády učily. Velmi pěkně znázornil, jak nová budova sama mluví k srdci zúčastněných. Ve svém proslovu ujišťoval, že snaha učitelů na škole působících ponese se k tomu, aby vychovávali mládež svěřenou nábožensko - mravně na dobré občany a věrné syny svého národa. Ke konci své řeči děkoval všem, kdož ke zdaru díla přispěli. Je to v prvni řadě občanstvo samo, které uznávajíc důležitost vzdělání a nedostatečnost dosavadní školni budovy, nelitovalo nákladu, který jim bude nésti, když obec není zámožná ani příliš velká a mnoha úkolů se ještě podjati má. Hlavni zásluhu o zdar díla má starosta p. Jos. Luska, který nelitoval práce a námahy a přičinil se, nejednou vlastních zájmů nedbaje, aby obec ke škodě nepřišla a přece provedlo se dílo co nejdůkladnější a nejúčelnější. Další diky přísluší horlivým členům obecního výboru a místní školní rady, v jejímž čele je p. Arnošt Kubín, kteří rádi a s pochopením věnovali se krásnému úkolu, jenž vysvěcením je korunován. Pan nadučitel poděkoval zároveň světiteli za krásná jeho slova a vykonaný obřad, okr. hejtmanu p. Klingnerovi, že se k slavnosti dostavil, zástupci arciknížete Evžena jakožto uživatele statku štítského p. Fiedlerovi, hostům z Opavy, zástupcům učitelstva a všem, kdož ku slavnosti se dostavili a ji lesku dodali.
Po řeči p. nadučitele zřejmě mile přijaté seřadil se opět průvod a odebral ku kapli, kde odbylo se požehnání, načež vše spěchalo k národni slavnosti, uspořádané na oslavu významného pro Suché Lazce dne. Na míste brzo rozvinul se čilý ruch hudba hrála, děti radovaly se z pohoštění, jehož se jim v hojné míře dostalo, ba i několik opavských Němců, kteří se jakýmsi božím řízením na misto dostavili, nemohli se ubrániti, aby neplovali s proudem. Byl přece mezi nimi pán, který pilně zabývá se prodejem „D. Wehr". Přes to však a ačkoliv panstvo jen německy se bavilo, nestalo se jim pranic a jsme jisti, že při odchodu si řekli: Ti Čecháčci jsou přece jen holubicí národ, kdyby se tak octli mezi kulturnimi Němci, jako my teď mezi nimi, jistě by se jim tak dobře nevedlo.
V hostinských místnostech uspořádáno bylo mezitím pohoštění pro hodnostáře. Dlouho do večera zůstalo vše pohromadě. Na den tak rušný a pěkný Suché Lazce budou dlouho pamatovat.
Ke konci třeba zmíniti se též o těch, kdož spolupůsobili duševně i hmotně při stavbě samé. Mělo se jim poděkovati zvláštní básničkou, ale nedošlo k tomu což mnohými bylo ve zlé vykládáno. Zlé vůle však tu nebylo, a dá se snadně napraviti. Stavbu, která tak všeobecné pochvale se těšila, provedl zednický mistr p. Lud. Vašek z Nových Sedlic, školní zařízení dodal p. Rud. Petřík z Kateřinek (znalci vyslovili se o něm velmi pochvalně), natěračské práce obstaral p. Emil Šoltys z Opavy atd. Všem přísluší uznání.
Nová školní budova v Suchých Lazcích má se dle přáni občanstva státi základem nové doby, dáti možnost řádné výchovy a vzděláni dorostu a tím šťastnější budoucnosti obce. Nechf přání toto se splní na prospěch občanstva i celku. Ku slavnosti poslal srdečný připiš i p. okresní školní inspektor R. Ludwig z Mor. Ostravy, jemuž bylo nemožno se dostaviti. Koncil stejným přáním, které asi na mysli tanulo i všem účastníkům sucholazecké slavnosti.

Zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 17.6.1908, číslo 47, ročník: 39, strana 1., 2. www.digitalniknihovna.cz

V Suchých Lazcích postavili novou školu a pan kaplan komárovský Ant. Suchánek ji v ponděli svatodušní posvětil. Škola je pěkná, velmi prakticky zařízena a líbí se všeobecně. Místním občanům i cizím. Pan světitel pak přednesl při svěcení řeč, jakých málo jsme slyšeli. Zasloužila, aby si jí povšiml každý učitel, jak možno je společně působiti knězi s učitelem, a jak pošetilo a zbytečno je často vyhledávati, co oba činitele rozděluje, nýbrž vie, co je pojí. Přítomní učitelé (snad až na jednoho pána) souhlasili se slovy řečníkovými a zřejmě je pochvalovali. Také řeč místního nadučitele p. Al. Otipky nesla se duchem smířlivým a vůči celé veřejnosti kladl velký důraz na náboženskomravnou výchovu dětí.

zdroj: Moravský deník, Datum vydání 14.6.1908, Číslo 137, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

V pondělí svatodušní konala se v Suchých Lazcích, obci patřící k moravským enklávám, která úplně je obklopena slezským územím, významná slavnost posvěcení nové školní budovy. Obec nepatří k nejzámožnějším, přece však odhodlala se postaviti novou školní budovu, tak pěknou a účelnou, že by mohla býti vzorem i jiným, zámožnějším, lidnatějším. Jeť málo škol tak prakticky postavených jako sucholazecká. Mezi účastníky slavnosti I šel o tom jeden hlas.
Krásné počasí svatodušního pondělí přilákalo mnoho i hostí do obce; zastoupeny byly všecky okolní vesnice a rozumí se, že v první řadě nescházeli páni učitelé. Suché Lazce samy byly vyzdobeny prapory, podobně i nová školní budova, kde zeleň a slavobrána doplňovaly slavnostní úbor. Před kaplí shromáždila se školní mládež i vedená p. nadučitelem A. Otipkou, družičky a velké i zástupy obecenstva, načež průvod, který vedl dp. kaplan Ant. Suchánek z Komárova, odebral se k nové Školní budově. Nejprve p. zednický mistr Lud. Vašek z Nov. Sedlic odevzdal klíče p. starostovi obce Jos. Luskovi, který přijal je jménem obce a dal ihned p. nadučiteli, jenž školní dvéře otevřel. Zatím vystoupil na připravené rečniště světitel dp. Suchánek, aby promluvil lidu shromážděnému o významu školy řeč, která našla ohlas na všech stranách. Byla to řeč, jakých málo kdy je slýchati. Pravil: „Stojíme před novou budovou. Vysoko vypíná se krásná a důkladná, jako by již svým zevnějškem chtěla projeviti svůj ušlechtilý a důležitý účel. A pro koho jste ji s tak velkým nákladem postavili? Postavili jste ji pro to, co vám je nejdražšího, své dítky, jako nehynoucí pomník své lásky a péče o ně. Vaše školní dítky mají býti z dosavadních starých a nedostatečných místnosti uvedeny do těchto prostranných a vzdušných prostor, aby zde čerpaly potřebné vzdělání pro další život. Ale dříve, než se tak stane, má býti nová budova církevně posvěcena a při svěcení máme Pána prositi, aby naplnil ji svým požehnáním, by svému vznešenému účelu vyhověla. Význam a důležitost školy obecné, národní, její nepostradatelnost a nenahraditelnost poznali nyní v Rusku. Nešťastná válka ruskojaponská připravila Rusko o tisíce mladých životů, nadělala tisíce vdov a sirotků, uvrhla slovanskou tuto říši do ohromných dluhů, bídy a zmatků. I tázali se vlastenci ruští, kde toho příčina. A musili si říci, že mimo jiné hlavní příčinou je malé, vlastně takřka žádné vzdělání ruského lidu, z něhož pochází ruský vojín. Japonec v této věci je na tom lépe než ruský vojín. Stavte školy, volalo se, ale pokladny vyčerpala válka. Obrátili se tedy provoláním na Šlechetnost. A hle! Paní a ženy ruské skládaly své šperky, skvosty a drahokamy a odevzdaly je na I stavby Škol, aby Školou daly lidu svému lepší budoucnost. Jako ryto Šlechetné ženy, tak i vy, občané zdejší, I dali jste, co bylo možno, abyste svým dětem postavili i novou školu. Nelekali jste se obětí, nelekali jste se práce, i necouvli jste před obtížemi. Nelitujte nákladu, neboť kapitál, který jste vložili do této budovy, ponese hojné úroky na vašich dětech. Šťastný národ, který má dobrou školu. Ona učí pravé moudrosti. „Pojď sem, dítě, uč se moudrým býti!" Tento cil a úkol, učiti moudrosti, dal škole arciučitel našeho národa Jan Amos Komenský. Člověk má dvě vlohy, kterými se liší od všeho ostatního tvorstva na zemi, totiž rozum a vůli. A tyto dvě vlohy je právě pěstovati úkolem školy, pěstovati rozum čili vzdělanost a pěstovati vůli čili vychovávat. ...

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 13.6.1908, Číslo 46, strana 1. www.digitalniknihovna.cz

Z Nových Sedlic. Za předsednictví pana starosty K. Stuchlíka konala odbočka Katolického lidového spolku v neděli zdařilou schůzi, k níž přijeli pp. řečníci ze Suchých Lazec. Tentokrát byla úplně klidnou. Se zájmem sledovali přítomní přednášku P. Kubáče z Raduně, který srozumitelným a poutavým způsobem vybízel k rozumnému čtení, abychom měli z četby co největší užitek. Snad mnohé dobré zrnko se ujme. Do výboru zvoleni: Stuchlík Karel předsedou, Dener Valentin místopředsedou, Gross Arnošt pokladníkem, Lacheta R. zapisovatelem, Onderka Ferd. knihovníkem, a členy výboru: Sedláček Ondřej, Světlík Frant., Graca Jakub a za ženské Hajdučkova Anna. Výbor se jistě přičiní, aby odbočka zdárně prospívala.

Ze Suchých Lazec. V neděli 29. března konala naše odbočka Katolického lidového spolku veřejnou schůzi, jíž súčastnili se skoro všichni členové i mnoho nečlenů. Zahájil a řídil ji pan starosta Luska. Přednášel radunský pan farář o četbě. Poukázal na důležitost četby v době nynější a vysvětlil, co čisti a jak čisti. Podal mnohé praktické pokyny a varoval před četbou krváků a knih i časopisů nemravných a nevěreckých, které jsou pro každého jedem. Zkáza naši mládeže je nejvíce následkem špatné četby — proto každý rozumný člověk, zvláště rodičové by měli proti ní povstati a nahrazovati četbou dobrou. Šetřiti na dobré knize, na dobrém časopisu bylo by skoro hříchem. Po krátkém povzbuzení komárovského paterka zvolen byl výbor odbočky: Předsedou Luska Jan, místopředsedou Sosna Jan, pokladníkem Plachký Ferdinand, zapisovatelem Skuplík Rainhold a členy výboru: Haiduček Adolf, Kubín Arnošt, Kaštovský František, Bala Karel a za ženské Plachká Jenovéfa. Práce je dost, tak jen s chutí do toho!

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 4.4.1908, Číslo 29, strana 5. www.digitalniknihovna.cz