Novinky [TXT_CATEGORY]

Ze Suchých Lazec. Velkou starost o nás má polír Sosna a poněvadž mu nejsme asi po chuti, nadává. Slyšeli jsme již tolik nadávek, z nichž je »chachar« ta nejušlechtilejší, že se bojíme, aby tento muž nepropal nebezpečné zuřivosti. Radíme vám, »vážený« pane, by jste se ušetřil, vždyť si z vás i malé děti dělají rekraci a obraťte raději vaši pozornost jinam. Tak ku př. byste nás mohl zbavit těch škodných myší, což by se nám zamlouvalo, ale o věcech, jimž vy nerozumíte, pomlčte. Činí to divný dojem. Nadávkami se nic nedocílí, věříte? Hleďte, my činíme nárok na slušné zacházení s námi, poněvadž nechceme, aby pověsť naší obce utrpěla. Proto také musíme i p. starostovi něco říci. Vše, co se u nás stane, je připočteno na vrub socialistům. Prší-li, jsou vinni »socani«, je-li hezky delší čas, nebo netáhne-li někomu kůň, pak jme to opět my, kteří jsou příčinou toho. Vy se smějete? Ano, tomu je vskutku tak. Vždyť i
poškození stropu ve škole máme na svědomí naší výchovou. Či je v tom klerikální výchova ? My jsme o tom přesvědčení. Chcete důkazy? Z jaké rodiny to byli ti kluci, kteří činili škandál pod okny jednoho občana, aneb co ukradli to pivo ? Tož vidíte p. starosto, jaká je to výchova. A což ty nadávky v jedné rodině, o nichž si celá obec vypráví a za něž by se i starý dragoun styděl? A kdo pak vám to vynadal, nevíte o tom? Věřte nám, p. starosto, socialisté ještě dosud podobných kousků nevyvedli. Proto když mluvíte o výchově, ohlédněte se předně kolem sebe a pak již vám chuť ku kritice přejde.  - Socialista.

zdroj: Hlas lidu slezského, Datum vydání 01.11.1907, Ročník 1, Číslo 28, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. Zdejší sociální demokraté chodí jako zmoklé slepice. Při nedávné přednášce, na níž sypal své rozumy jak dělníkům, tak i rolníkům posl. Prokeš, sliboval mimo jiné, že bude dělníky zdarma zastávat. Jak slibu svému dostál, viděti z toho, že sucholazeckým soc. děnu zanechal pěknou útratu, kterou nyní vybíráním dárků hledí uhradit. Tak jenom za přednášku účtoval prý 5 K, útrata za jídlo a pití dělala 3 K (pan posl. jedl prý jen schnitzle a pil jenom víno), za dovoz na nádraží vzal p. Hanák 1-60 K. Úhrnem činilo vydání p. poslance 9,60 K. Pouhá maličkost na poslance na chudé dělníky mnoho. Nyní sbírají na úhradu útrat dárky a mimo toho má býti uspořádán dělnický ples, z jehož čistého výtěžku mají býti útraty hrazeny. Před volbou sliboval, že dá těm, kdož ho budou volit, piva, ale nyní musí mu zaplatit, co on vypil. Lid alespoň se přesvědčí, jak soc. demokraté obětavě pracují pro lid. Pro rolníky, z nichž někteří byli také nadšeni pro volbu Prokeše, je to dobrým ponaučením, by na příště nevěřili slovům soc. dem.

zdroj: Ostravský kraj - Naše Slezsko - katolický lidový spolek ve Slezsku, Datum vydání 5.1.1907, Číslo 1, strana 5. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec. V neděli dne 9. t. m.(9.12.1906) poctil obec naši svou vzácnou osobou novopečený pan poslanec Prokeš. Přišel, aby nám pověděl ze svých hlubokých moudrostí a jak se na poslance sluší se cvikrem na nose a počal řečnit, co všechno on bude na sněmu dělat. Sliboval, že odstraní nezdravé finance zemské, sníží rolníkům daně, atd. Sliboval, že přednese na sněmu, aby přes naši vesnici zřízena byla nová silnice, zkrátka sliboval všechno, tak že se posluchačům zdálo, až Prokeš do sněmu vstoupí, že vše bude dle jeho noty tancovat. Ku konci vybízel všechny rolníky, aby seřadili se v jeden šik pod praporem soc. demokracie a nenechali se na dále trýznit kapitalisty a klerikály. Kněží ti prý si nechají každý krok dobře zaplatit, za to prý on bude zdarma dělníky zastupovat. Mrška, z čí peněz on žije — to neřekl. Po schůzi vešel pak do extra světnice, kde oblažoval přítomné rolníky kalendáři. Přes to, že si pochvaloval, jak uctivě byl v naši obci přijat, nechtěl ho nikdo na nádraží odvést. Konečně se nad ním smiloval pan Hanák a odvezl ho se svou luckou na nádraží. Řeč jeho neudělala mezi rolníky žádný dojem. Jen několik věrných Prokešovců, ponejvíce dělníků pracujících v Ostravě, si pochvalovalo, jaký mudrc ten pan Prokeš je. A nyní slovíčko k občanům. V hostincích v naši obci jsou vyvěšeny skoro samé časopisy soc-demokratické. Žádejte proto, aby vedle soc-demokratických časopisů byly vyvěšovány i časopisy katolické a v první řadě donuťte hostinské, aby odebírali časopis "Ostravský Kraj".

zdroj: Ostravský kraj - Datum vydání 22.12.1906, Číslo 66, strana 6. www.digitalniknihovna.cz

K charakteristice p. insp. Mňuka. Když na schůzi v Opavě tázán byl pan insp. Mňuk od p. Lusky, starosty ze Such. Lazec, jak pan kandidát soudí o snahách volné školy vyloučiti náboženství ze škol a o svobodném manželství, dle „Opav. Týd." čís. 83 odpověděl vyhýbavě, že jsou to záležitosti přikázané říšské radě. Ano, to my také víme, ty záležitosti týkají se především říšských poslanců to je pravda, p. inspektore, ale my také víme, že zemský sněm svými peticemi a svým vlivem může působit na říšský sněm. Dále pravil p. insp., že co se týká náboženství ve školách, že je spor pouze o to, zda učitel musí býti při různých výkonech náboženských, to ale není pravda, že by spor byl pouze o to ...

zdroj: Ostravský kraj, Datum vydání 17.11.1906, Ročník 1, Číslo 56, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

Veřejná schůze v Suchých Lazcích.
V neděli 18. t. m. pořádala Katol.-polit. beseda kateřinská v Suchých Laicích veřejnou schůzi o novém volebním řádu a volbách do zemského sněmu. Schůze byla bouřlivá, vyzněla však pro zásady katolicko-národní. Socialisté se sešli z celého okolí a vyslali všechny své slezské řečníky. Z Kateřinek přišel celý generální štáb s panem Binčíkem v čele, přišli socialisté z Podvihova, z Nových Sedlic a odjinud. Účastníků bylo asi 200, mezi nimi asi 30 socialistů. Schůzi zahájil P. Suchánek z Komárova. Za čestněho předsedu zvolen místní p. starosta, za zapisovatele místní p. učitel. P. Suchánek promluvil o novém volebním řadu a o způsobu voleb.
Druhý řecnlk P. Šebela z Kateřinek, dovodil, koho voliti. Upozornil na nové poměry na sněmu zemském, na politickou vyspělost Němců, na protináboženského ducha, který provívá Evropou. Probral programy různých politických stran, obzvláště program sociálně-demokratický, líčil živými barvami vůdce této strany, jejich chování se k otázce národnostní a náboženské. Pak vytkl hlavní body programu katolicko-národnlho, ukázal, kterak se chová k otázce národnostní, školské, rolnické a dělnické a vybízel, aby při volbách byly odevzdány hlasy kandidatům stojícím na zásadách kitolicko-národních. Řecník odměněn bouřlivým potleskem. Demokraté vyrušovali řečníka při řeči, ale byli vždy ihned spraženi. Slovo uděleno p. Binčikovi z Kateřinek, který se .... některá tvrzeni předřečníka vyvrátit. Ale otřepané jeho fráze budily jen odpor, který se proměnil v bouři, kde řečník urazil křesťanské dělnice, nazvav je nebeskými kozami. Rychle skončil. P Suchánek prosil, aby posluchači vyslechli demokratické řečníky a udélil slovo ... třem. Když však třetí řečník doporučoval přítomným ženám rozlučitelnost manželství, povstal takový odpor, že řečník skončil. P. Suchánek vyvrátil některá tvrzení soc. demokratů a navrhl následující rezoluci: "My shromáždění na schůzi Katol.-polit besedy kateřinské v Suchých Lazcích souhlasíme se zásadami katoticko-národními a přičiníme se, aby při volbách do zemského sněmu byly hlasy odevzdány mužům stojícím na těchto zásadách"  — Pro rezoluci hlasovali všichni kromě cizích soc. demokratů. Za zpěvu "Kde domov můj" a hulákáním demokratická schůze skončena.

zdroj: Moravský deník, Datum vydání 1.11.1906, Číslo 250, strana 6. www.digitalniknihovna.cz

Volební ruch v enklávách. (Ze Suchých Lazec.) V neděli 28. t. m.(28.10.1906) pořádala katol. - polit. Beseda Kateřinská v Suchých Lazcích veřejnou schůzi, na níž se mělo promluviti o novém volebním řádu a volbách do zemského sněmu. Schůze byla bouřlivá přičiněním socialistů nevoličů, vyzněla však pro zásady kat.-národní. Socialisté se sešli z celého okolí a vyslali všechny své slezské řečníky. Z Kateřinek přišel celý generální štáb s p. Binčíkem v čele, přišli z Podvihová, Nových Sedlic atd. Účastníků bylo na 200, mezi nimi asi 30 většinou cizích socialistů. Schůzi zahájil P. Suchánek z Komárova, navrhl za čestného předsedu místního p. starostu, za zapisovatele p. učitele a promluvil krátce a jasně, jak se bude volit ve III. a IV. kurii. Zmínil se, že volba je tajná a přímá a vyložil, jak si má každý volič při volbě počínat. Druhý řečník P. Šebela z Kateřinek dovodil, koho při volbě volit. Poukázal na vymoženosti, plynoucí z nového volebního řádu, ale upozornil zároveň na vyspělost poslanců německých, kteří budou hledět dále pro sebe kořistit, třebas byli v menšině. Vzpomněl protikřesťanského ducha, který v jiných státech zlé řádí a také k nám vniká a žádal, aby za poslance zvolen byl muž karakterní, národovec, dobrý katolík. V které straně najdeme takové muže? Řečník probírá program soc. dem. Slibují nebe na zemi všem, ačkoliv dobře vědí, že sliby jejich jsou frase na bałamuceni lidu. Rovnost, volnost hlásají — a týrají lidi jiného smýšlení a rozbíjí schůze. Jak tomu bude, až budou míti vládu v rukou. Jsou mezinárodní, nemají lásky k mateřskému jazyku, vůdcové jejich dávají děti do německých škol. Jsou. proti křesťanství. Řečník uznává potřebu reformy dělnické otázky, sám v tom ohledu pracuje — ale židovští vůdcové socialistů to s dělnictvem dobře nemyslí. Řečník rozebírá dále program kat. národní, zvláště o školství, otázce rolnické a dělnické a vybízí přítomné, aby volili muže, stojící na těchto zásadách. Za bouřlivého souhlasu řečník končí. Socialisté řečníka již při řeči častěji vytrhovali, ale řečník vtipně a řízně jim hned odpověděl. Nyní se přihlásil k slovu p. Binčík z Kateřinek. Lid poslouchal jeho otřepané fráze klidně. Když však sprostě urazil členky všeodb. sdružení křesť. dělnictva, nazývaje je nebeskými kozami, (jak ušlechtilé!) povstala bouře k nepopsání. Kdyby nebyl P. Suchánek posluchače upokojil, přišly by nadávky p. Binčíkovi draho. Binčík končí s výzvou, aby všichni volili Prokeše. Posluchači jsou roztrpčeni, nechtějí socialisty poslouchat. Na domluvu předsedy, vyslechly ještě fráze třech socialistů. Když jeden přítomným ženám domlouval, jak krásně by se jim dařilo, kdyby bylo manželství rozlučitelné, propukla bouře znovu a socialisté museli umlknout. P. Suchánek vyvrací nesprávná tvrzení předřečníků a navrhuje následující resoluci: "My shromáždění na schůzi kat. pol. Besedy Kateřinské v Suchých Lazích souhlasíme se zásadami katolicko-národními a přičiníme se, aby při volbách do zemského sněmu moravského byly hlasy odevzdány mužům stojícím na těchto zásadách." Resoluce přijata všemi hlasy, vyjma soc. demokraty. Tím schůze skončena. Socialisté však řvou až hrůza. Začínají řvát socialistickou píseň, ostatní zpívají s nadšením "Kde domov můj." Zdařilá schůze otevřela občanům Sucho-Lazeckým oči a pozvedla národní i katolické uvědomění.

zdroj: Ostravský kraj - Datum vydání 31.10.1906, Číslo 51, strana 2. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec 15. října. (Divadlo.) Dne 14. října 1906 sehrála zdejší Ochotnicko-Čtenářská jednota „Palacký" Činohru „Diblíkova dceruška". Provedení kusu obecenstvo dosti uspokojilo, ale mnohý herec a herečka nemohl se do úlohy vžíti. Slečny měly úlohy velmi dobře naučeny, ale téměř všechny odříkávaly je velmi rychle. Verunka provedla svou úlohu značně jednotvárné a měla si dáti jako mnozí pozor na „či". Mařenka a Baruška svým úlohám dostály. Dorotka a Andulka si nepočínaly tak, jak si počínati měly. Páni sehráli své úlohy poměrně lépe, ačkoliv od faráře daleko více se očekávalo. Při rozuzlování děje měl si počíuati vážně a rázně, nikoliv však ostýchavě a po rozuzlení neměl se skrývati za starého vojáka, ale vystoupiti jako hlavní osoba do popředí. Řeč bobatébo mlynáře byla nepřirozená, jinak hrál pěkně, Adam sehrál svou úlohu s úspěchem, jen na některých místech vystopoval příliš unáhleně, rovněž Barták celkem své úloze vyhověl. Vší chvály zasluhují Doubek a Prokop, kteří se skutečně do úloh vžili, obzvláště Prokop dal si i na výslovnosti záležeti, což u ostatních pozorovati nebylo. Všecko nasvědčovalo, že mezi pány, ale zvláště mezi děvuchami bylo mnobo nováčků, protože si počínali nejistě a ostýchavě. Ale nedávejte ruce v klín, nedejte se zastrašit, jen pokračujte dále, nebot žádný učený z nebe nespadne. Jsem pevně přesvědčen, že to budoucna půjde lépe.

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 20.10.1906, Číslo 82, strana 1. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec 6. listopadu. (Divadlo) V neděli 5. listopadu 1905 sehrál zdejší ochotnicko-čtenářský spolek „Palacký" lidovou hru „Jakou našel Jakub metlu na zlou Teklu". Celkem hráno dobře a s chutí. Tekla Kolářova (slč. Krejčová) držela se znamenitě, ale vzdor tomu konečně muž Jakub (p. Bjaly) zůstal vítězem a Tekla musila prosit. V národních krojích krásné vyjímali se Mařenka (slečna Gelná) a Jeník Procházka (p. Stuchlík). I starosta Procházka (p. Směja) držel se dobře a přispěl ke smíru Jakuba a Tekly. Žid Šimek (p. Halška) vydařil se také pěkná jako polský žid, Baruška (sleč. Plachá) a Ondřej (p. Stuchlík) také nezůntali pozadu. Návštěva byla slušná, což je důkazem, že obecenstvo počíná chápati námahu ochotníků. Po divadle přednesli několik sólových výstupů pp. Dluboš,. Hýnar, Klimek a j. Dlouho do noci bavili se hosté u p. Kubesy při hracím „Daliboru" a za zpěvu národpich písní. Přeji zdaru další činnosti čtenářsko-divadelniho spolku „Palacký"! — ek.

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 11.11.1905, Ročník 36, Číslo 88, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Suchých Lazec 22. června. (Lidské zakročení četníka.) Před třemi týdny vyhořelo zdejšímu domkáři p. J. Meixnerovi staveni. V podezřeni byli různí lidé, že oheň založili a konečně podezříván byl 7iletý chlapec zdejšího váženého občana p. Jos. Kubesy. Četnik (Němec) Riedel ze Štítiny, na jehož činnost již jednou v tomto listě bylo poukázáno, přišel věc tuto vyšetřovat. Vyvolal si chlapce na zahradu, postavil jej k stromu jako vojáka (div, že ho neuvázal), hrozil chlapci různými tresty atd.. avšak chlapec stál na svém, že ohně nezaložil a dokazoval, kde byl. Potom jej četnik zavolal do světnice a procedura se opakovala, ba k chlapci ani vlastní matka nebyla puštěna. Následkem přestálého strachu chlapce v noci dvakrát obrazily křeče, třásl se od strachu a celou noc nespal. Že by četnická moc v Rakouska sahala až k mrzačení dítek, nezdá se býti pravděpodobno. Ostatně p. Jos. Knbesa učiní další kroky případně až u ministerstva zemské obrany.

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 24.6.1905, Ročník 36, Číslo 48, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec 23. listopadu. (Nevěřte německým pruským agentům.) Posílám Vám, pane redaktore, dopis, byste sdělil laskavě veřejnosti, jaký podvod píše se s dělnictvem, zejména s děvčaty, jež dají se oklamati sliby a jdou za prací do Pruska. Lákání agenta uposlechla též jistá zdejší příslušnice Anežka Šubertova a s jinými dělnicemi ze sousedního Pruska pustila se do Saska. Jelikož tam byla nucena konati dosti těžkou práci, onemocněla a byla pak dloubou dobu v nemocnici v Beckendorfu. Jest ochrnuta na levé ruce a levé noze dosti povážlivě, že těžší práci konati nemůže. Tamějším pánům její pobyt v nemocnici ale trval příliš dlouho, poslali ji tedy domů nemocnou a ještě k tomu ze svých několika krejcarů úspor musela si hradit cestu až ze Saska. Nyni však, jelikož těž si práce konati nemůže a cítí pořád větši bolesti, podala prostřednictvím jistého dělníka žádost (i obec dala své razítko), by tam, kde se zmrzačila, dostalo se ji též podpory. Pracovala totiž u „Oberamtmana" Schreibera v Egelnu, v místě, před nímž i „Katolické Noviny" z Ratiboře děvčata z českého Pruského Slezska varovaly. Avšak němečtí páni v Sasku poslali jí brzy překvapující odpověď, které se nenadálá ani ve snu! Páni odpověděli, že dle jejich zákonů a paragrafů nejsou povinni a pod trestem ani nesmějí zasílati podpory zahraničním dělníkům, podpora dávají pouze svým státním příslušníkům. Tedy dle německých zákonů zmrzačit se tam cizí příslušník může, po ostatním jim nic není, zmírá-li dělnice hladem aneb obec je-li nucena o ni se starati. Patrně velmi praktický zákon a pro najímání zahraničního dělnictva jako stvořený. Ostatně ve věci té není promluveno ještě poslední slovo a zmíněné děvče chce s přispěním obce obrátiti se na příslušného rakouského konsula, by zde zjednal nápravu a zastal se rázně ubohé ženy. Venkovskému lidu u hranic pruských dáváme radu: Přijde-li opět takový lživý agent verbovat vás na práci do Pruska neb do Saska, tedy vezměte metlu a dejte mu něco na památku a takový radikální prostředek postači nejlépe. Vyvarujete se tím případu podobnému, jaký se stal Anežce Subertové a jenž neni ojedinělý. Zkusilo slast práce v Prusku a v Sasku před dvěma lety dosti mladých lidi z Kateřinek a jiných obcí, kteří se zařekli, že vícekrát do Německa se naverbovati nedají.

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 26.11.1904, Ročník 35, Číslo 93, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec 16. listopadu. (Schůze.) V neděli 13. t. m. konána byla v hostinci p. Štěpána Kubesy veřejná schůze lidu svolaná organisaci národně-sociálni. Na schůzi velmi četně navštívené promluvili za bouřlivého souhlasu pp. Josef David a Petr Šrámek. První promlnvil o zdražování potravin poukazuje na manipulace různých burs a karteláři, jež nazval okradateli chudého dělného lidu. Druhý promluvil o zanedbaném našem školství, zejména českém, kritizuje při tom vládu, že neplní státní základní zákony a poukazuje na boj Čechů vídenských a přívozských. Oba referenti zhostili se svých úkolů velice zdárné, což dosvědčil častý souhlas posluchačů. Předseda p. Frant. Meixner poděkoval na konec schůze řečníkům a zapěna píseň „Hej Slované". Z řad občanstva a některých přítomných sociálních demokratů vyšel návrh, by i poslanci přišli mezi lid, zejména posl. Aug. Sehnal, jenž zvolen je též za mor. enklávy, avšak ani jednou se zde neukázal. Voličstvo rádo by ho vidělo, poněvadž odsuzuje spící politiku, kterou on a mnozí jini provádějí. Schůze tato opět dokázala, že náš lid již počíná chápati, protírá si ospalé oči a nebude nečinné pohlížeti, co vůkol se děje. Je již věru nejvyšší čas. —a — .

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 19.11.1904, Ročník 35, Číslo 91, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Z Komárova do Suchých Lazec 24. srpna. (K obecním volbám.) Obec Suché Lazce, ryze česká, nezná boje s poněmčenci a přivandrovalci pruskými jako Komárov, myslel by si člověk, že neni třeba o ní se ani slovem, zmíniti, a přece. Za několik dní budou se konati v Suchých Lazcích obecní volby, jichž den už každý toužebně očekává, nebot jsou občané s nynějším obecním výborem zcela nespokojeni. A proč? Představený nehodí se ani za člena obecniho výboru, tím méně za představeného. Nestará se pranic o správu obce, vidět to na každém kroku; tak oprava cest, po kterých již vůbec jezditi nebylo možno, musila býti na něm vynucena s dovoláním zemského výboru. Na návsi vidět nejlépe ten jeho pořádek; příkopy jsou plné štěrku, který čeká na vodu, až ho zas odnese, odkud byl trapně na cesty navezen. „Rybník" na návsi s úplně zničeným jedním břehem, stromky kolem školy a na hrázi rybníka, zasazené před několika lety, jsou olámány až k pláči. Ještě hůře však vypadají stromky u hřbitova.
Z ostatního výboru zasluhují však dva členové většího povšimnutí, z nichž jeden „velký nordmarkář" komárovský, kterému jest přednější sezení výboru Nordmarky než sezení obecního výboru, chodívá k sezení, jak mu to záležitosti komárovské Nordmarky dovoluji. Druhý, jenž byl původcem volby nynějšího představeného, býval členem nejnárodnějších spolků, nepůsobí rovněž obci cti v ohledu národním. Dušnje se, že jest nejupřímnějším čechem, když ale spatří v obci někoho cizího, ihned se k němn připojí a aniž by věděl, kdo je, spustí na něj ihned lámanou němčinou, člověk si skutečně musí myslet, že je někde mezi Němci v horách, nezná-li naše poměry. Ačkoli v obci není žádných stran, při volbách agituje jak obyčejně i nyní a shání plné moci po celém světě. Jak působil po čas svého zasedání v obecním výborn pro blaho obce, jest občanům tamním velice dobře známo. Proto, občané sucholazečtí, pozor na něj! Zasáhnutí Němců do obecních voleb sice nehrozí, ale za nynějších poměrů by mohly těm několika poněm-čencům kravařovským, komandovaným z komárovské továrny, narůsti růžky. Proto občané sucholazečtí připravte se k nastávajícím volbám, zvolte si do výborn muže podle svého nejlepšího dobrozdáni, o kterých víte, že by obec vaši nejlépe spravovali a že by vám nedělali národní ostudu. Bylo vidět při schůzi Politické a hospodářské jednoty opavské, že si slova řečníkova berete k srdci a že se podle nich chcete říditi. Doufám, že ti tři Němci (nevím, jak je mám jinak nazvati) v obecním výbore více nezasednou. Ježto v brzku nastoupí své místo u vás také nový správce školy, přeji vám, aby obec vaše za nových správ obecní a školní kráčela v dnešní těžké hospodářské době k lepši budoucnosti.

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 27.8.1904, Ročník 35, Číslo 67, strana 3-4. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec 17. srpna. (Divadlo.) Ochotníci sucholazečti pořádají v neděli 21. srpna t. r. v hostinci „U bílého anděla" o 7. hod. večer besedu, při níž sehrají divadelní hru „Furiant", obraz ze života od Elišky Peškové. Ceny míst: I. místo 1 K, II. místo 60 b, místo k stání 30 h. Jak místní občanstvo tak i z okolních dědin vyzýváme, by odměnilo hojnou účastí při besedě dobrou snahu našich ochotníků!

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 20.8.1904, Ročník 35, Číslo 65, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec 13. června. (Schůze.) Politická a hospodářská jednota opavská uspořádala u nás v neděli schůzi, při které p. redaktor „Op. Týd." V. Hans promluvil o významu národnosti v životě veřejném a důležitosti obcí v národním boji. Po zahájení schůze ujal se předsednictví rolník p. Prokša, načež p. redaktor v delší řeči snažil se osvětliti význam národnosti. Z dějin našeho kraje provedl důkaz, že Čechové jsou ve Slezsku živlem starým, že u nás němectví jest jen uměle pěstovanou rostlinou, která, aby se nezmohla na úkor domácího jazyka, jako plevel musí býti všude odstraňována a všude pilně k tomu hleděno, aby život náš veřejný, naše obce, vystupování před úřady, vůbec vše mělo ráz rozhodná národní. Kraj nás byl ze všech Českých nejdříve národně uvědomělý a bylo by hanbou, kdybychom my dobrovolně poddávali se poněmčení z hmotných nebjácných nekalých důvodů. Otázka národnostní jest nyní vůdčí ideou věku, u nás v Rakousku vše se točí kolem ní a my nesmíme proto býti výjimkou, nýbrž všecky své kroky odměřovati musíme z hlediska národního a své češstvi dokazovati všade skutky. Řeč byla často přerušována znamením sonhlasu od četného poslachaěstva. Předsedající řečníku poděkoval a vyslovil ostatními hlučně aklamované přání, aby podobné schůze v Suchých Lazcích byly častěji pořádány.

zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 15.6.1904, Ročník 35, Číslo 46, strana 2. www.digitalniknihovna.cz

Ze Suchých Lazec 2. března. 1904 (Chvalitebná snaha.) Na popud učitele p. Dvorského zavedeny byly u nás dvouhaléřové sbírky na národní účely. Z počátku byla to hlavně omladina, která pochopila šlechetný úmysl, později přidali se k ni i rolníci, z nichž mnozí i značnějšími obnosy přispívají. Za měsíc leden a únor vybráno bylo 16 K 90 h, obnos na Suché Lazce velice slušný a věnovány nejpřednějšímu obrannému spolku našemu Ústřední Matici školské. V budoucích dvou měsících bude vybíráno na vystrojení vánočního stromku pro chudou školní mládež naši. Sbírání děje se tak, že některý z hostů v hostinci p. Kubesy, jenž sám patří k nejhorlivějším podporovatelům, sebere dvouhaléřové neb dle libosti i větší příspěvky, zapíše na vyvěšenou tabulku výši obnosu vybraného připojiv své jméno, obnos pak odevzdá p. Kubesovi. Obětavosť našich občanů i omladiny zaslouží úplného uznání a bylo by si jen přáti, aby nynější zápal udržel se i dlouho do budoucnosti a byl příkladem jiným, aby Sucholazecké v tom následovali. Z potůčků povstávají veletoky, z haléřů koruny a větší obnosy a kdyby v každé české obci slezské (a Suché Lazce nepatří k největším, ba mezi ty menší) jen tolik věnováno bylo ne snad za 2 měsíce, nýbrž buďme skromnými a řekněme za rok, kolik by se tu sešlo peněz pro Ústřední Matici školskou neb Matici Opavskou a na jiné národní důležitosti! Občanstvo naše zaslouží tudíž úplného uznání za prokázané pochopení, čeho nám hlavně potřebí v téžkém zápase národním vedle rozhodného národního uvědomění a přesvědčeni.

Zdroj: Opavský Týdenník, Datum vydání 5.3.1904, číslo 19, ročník: 35, strana 4. www.digitalniknihovna.cz