Novinky [TXT_CATEGORY]

Lazy, kde "chlop Křístek, Moravec věrný, pevný, bitý ... školu postaví moravskou murovanú" — Łaz — jako jméno obecné podle Bartoše "louka nebo pole při lese a po vší Moravě (i ve Slezsku a jinde) rozšířené jako vlastní jméno trati v rozmanité podobě (Láz, Lázek, Láze, Lázky ... a dále také příjmení Lazecký).
A odtud také místní jméno Lazv a Lazce (Mokré, Suché na Opavsku) Polních a lesních tratí od toho kmene je všude plno, tak Laze v Dolní Lhotě (13. 10. 1949 pí Kudelová "tym polam povědame Laze"), ve Velké Polomí Lazňa, kopec, dříve zajisté louka s lesem i na Chodsku: lan Vrba, soumrak Hadlasuc rodu II, 116: pod strání Dražinovské hory, kde se říká "V lazcích" a str. 117, "Klenci leží výš než končina Lazců" (u nás správný genitiv ze Suchých, Mokrých Lazec, nikoli Lazců).
Kmen "laz" je praslovanský a znamená "pole u lesa, mýtina" — ve slovenštině podobně laz, lazy, pol. łazy, odtud další příponou -jan, laz-jan-lažany. Není tedy divu při tomto původu z praslovanštiny, že i v Polsku podle slovníku Lindeho a podle Piotra Golase je v okresu bocheňském plno takových názvů pomístních i místních, někdy s posunutým významem "křoví, klestí, pařezy, kořeny". To je přirozený postup, že jazyk neustrne, nýbrž zasahuje stále víc do života v tom oboru. Jistě i v českých a slovenských zemích je plno těchto a jim podobných výrazů. Pro Čechy bychom se o nich dočetli ve sbírce Augusta Sedláčka "Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy". U obou národů je takových jmen tratí atd. nesčíslný počet, takže při té poměrné rovnováze bude těžko možno s určitostí zjistit, zda na pomezí obou těchto států je jen název provenience původně české či polské. Oba Jazyky jsou ve své tvořivosti stejně produktivni. Ostatně dlouhý dějinný vývoj a suverenita toho onoho státu mohly během staletí působiti na asimilačnl změnu národního uvědomění, nenápadný a přirozený to zjev u dvou národů tak si příbuzných, že zkoumá ni o tom, která národnost, v dobách dávných ještě přesně nevyhraněná a neodlišená, dala určitému místu určité jméno, bude asi velmi problematické.

Zdroj: Vlastivědný časopis, Datum vydání 1970, strana 12., 13. www.digitalniknihovna.cz

Plány hasičkého sboru v Suchých Lazcích v minulosti rozhodně nebyly malé. Dokladem toho je náčrt hasičské zbrojnice z února 1958. Požární zbrojnice měla být na parcele č. 18 naproti současné požární zbrojnice (ulice Ve dvoře, na parcele pana Lumíra Jelonka). Existovaly dvě variantní řešení budovy. 1. Drahší verze tzv. "Volný návrh" s odhadem nákladů 450 tis. Kčs byl řešen jako přízemí, patro a podkroví. (viz vizualizace 1. varianta ) Rozměr budovy u tohoto řešení počítal s velikostí půdorysu 21 x 10,9 metrů a výška věže měla dosahovat 14 m.

Naproti tomu levnější 2. variantní řešení "typ s podkrovní úpravou" který vycházel z přízemí a podkroví a náklady zde byly odhadovány na 350 tis. Kčs. (viz vizualizace 2. varianta.)Tohle řešení mělo mít půdorys 16,2 x 12,9m a výška věže měla činit 12 m. Plány byly navrženy v měřítku 1:200.

Nakonec došlo pravděpodobně vlivem nedostatku finančních prostředků k méně honosné třetí variantě (Pořizovací cena 121 789,65 Kčs). Což je škoda i pro obec, protože budova nabízela více místností, které by se daly využít i pro kulturní využití občanů. Výstavba nové požární zbrojnice probíhala v letech 1973 - 1976 viz fotogalerie.

zdroj: plány - fond Fr. Halšky č. FR-HAL-00041-2016; článek připravil D. Závěšický 

Odměny vzorným chovatelům.
-tš- ONV v Opavě odměnil Josefa Balu ze Suchých Lazců za vzorné drženi a chováni plemetiného kozla částkou 500 Kčs. Josefa Hubálka z Chlebičova odměnil za chov uznané čistokrevné drůbeže - A třídy - 1000 Kčs a Bohumíra Šuláka z Oder za vzornou drůbež - B třídy 790 Kčs.

Zdroj: Nová svoboda - deník Komunistické strany Československa pro ostravský kraj, Datum vydání 8.1.1948, Číslo 6, strana 4., www.digitalniknihovna.cz

Suchým Lazcům. Jičínská sokolská jednota, která je ochranitelkou sokolské jednoty v Suchých Lazcích ve Slezsku, nezapomíná na svoji chráněnku. Také letos budou nejmladší příslušníci této jednoty podarováni při vánoční nadílce dárky z Jičína. Nadílka byla jičínským Sokolem v těchto dnech odeslána. Nebude tak velká, jako o minulých vánocích, poněvadž jednota odeslala též vánoční nadílku sokolským dětem ve Vídní.

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 17.12.1947, Číslo 293, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Další Slezané v Jičíně. Na pozvání jičínského Agrostroje a SČM přijelo do Jičína v sobotu 23. srpna k týdennímu pobytu 45 mladých Slezanů z Kyjovic a Suchých Lazců. Letos se na Jičínsku vystřídalo již několik desítek slezských hochů a dívek. Město Jičín, okres, SČM a závod Agrostroj se skutečně o své kmotřence starají a zvláště dětem chtějí věnovat radostné prázdniny v kraji válkou takřka nedotčeném. Slezané jezdí na Jičínsko jako domů, mnozí zde již mají známé od loňska a všichni jsou tu spokojeni.

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 26.08.1947, Číslo 198, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Jičínské zajímavosti. Svaz české mládeže uspořádal 28. srpna (1947) koncert pod zámeckou zahradou na počest slezské mládeže z kmotrovské obce Suchých Lazců. Slezané budou hosty národního podniku Agrostroje a SČM. - V nejbližší době zahájí v Jičíně činnost úřadovna scelovacího úřadu. -

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 20.08.1947, Číslo 193, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Jičínští kulturní pracovníci ve východočeském rozhlase. Členové tělovýchovné jednoty "Sokol" v Jičíně a spolku divadelních ochotníků "Tyl" v Jičíně uspořádali zdařilý kulturní zájezd do válkou těžce postiženého Slezska, do obcí Slavkova, Kyjovic a Suchých Lazců. Byl tu předváděn umělecky hodnotný recitační, pěvecký i hudební program i maňáskové divadlo pro děti. O celém zájezdu bylo sestaveno rozhlasové pásmo, které bude vysílati východočeský rozhlas 16. června od 20:30 do 21 hodin na vlně 238 m.

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 14.06.1947, Číslo 138, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

MNV v Jičíně na sjezdu slezských kmotrů v Praze. MNV v Jičíně se také zúčastnil sjezdu kmotrů válkou těžce poškozeného Slezska, odkud byla také vyslána delegace k panu presidentu republiky, která mu odevzdala dekrety o převzetí kmotrovství nad obcí Suché Lazce a dekret o převzetí kmotrovství umělecky velmi pěkně vypracoval mladý jičínský grafik R. Vacek, šéf propagačního oddělení národního podniku Agrostroj - Knotek v Jičíně. Dekret byl také ve dvojím vyhotovení zaslán expozituře zemského národního výboru v Moravské Ostravě.

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 6.6.1947, Číslo 131, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

O prázdninový pobyt slezských dětí v Jičíně. K návrhu ONV v Jičíně mají býti opět letos o prázdninách pozvány do Jičína slezské děti, zejména z obcí Kyjovic, Slavkova a Suchých Lazců, nad nimiž ONV a MNV v Jičíně převzal kmotrovství. Nebude bez zajímavosti sledovati, kolik zejména bezdětných rodin v Jičíně se u MNV přihlásí o poskytnutí pohostinství slezským dětem.

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 15.5.1947, Číslo 113, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Odborová organisace zaměstnanců ČSD v Jičíně se na výroční schůzi usnesla věnovat místním chudým 500 Kčs, mateřské škole také 500 Kčs, a slezské obci Suchým Lazcům - kmotřenci města 1.000 Kčs.

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 5.3.1947, Číslo 54, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Slezsko Jičínu. Pro stálé užší poznávání Slezska slouží Jičínsku i slezským obcím častý styk nejen písiemný, ale i osobní. Upřímná a vzájeinná láska státe roste. Jičín má největší vztah k Suchým Lazcům, kterým je kmotrem. Hlavním úkolem Jičína jest starat se o svého kmotřence a pomáhat mu ze všech sil k lepšímu radostnějšímu životu. Ale Slezané nechtějí být dlužníky. Oplácejí lásku láskou a nedávno poslali Jičinu darem obrazy, které budou umístěny v jičínských měšťanských školách

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 16.1.1947, Číslo 13, strana 4. www.digitalniknihovna.cz

Agrostroj Knotek a Slezsko. Osazenstvo národního podniku Agrostroj - Knotek v Jičíně plně pochopilo v uplynulém roce obtíže, s nimiž je spojen život Slezanů. Již na jaře bylo z Jičína odesláno 25 travních strojů a 5 samovázačů, kdy zaměstnanci závodu odpracovali národní směnu ve prospěch Slezska. Během roku udržovali jičínští dělníci dobré přátelské styky s některými slezskými obcemi. Učinili zájezdy do Slezska, hostili v létě na svůj účet slezské děti, Suchým Lazcům a Kyjovicím poslali po 10.000 Kčs, dále do Slezska poslali 20 kabátů z akce UNRRA, kterých se vzdali v jeho prospěch a konečně pomohli vybudovat mateřskou školu v Kyjovicích, které poslali 4 bedny hraček a 2.500 Kčs.

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 3.1.1947, Číslo 2, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Jičínsko pomáhá Slezsku
Akce „Slezsíko vpřed“, která byla pořádána na jaře, vzbudila na Jičínsku veliké pochopeni. Město Jičín se postavilo do řady prvních našich měst, která převzala kmotrovství nad slezskými obcem. Jičínský okres se stal kmotrem dalších dvou obcí ve Slezsku. Nyní před vánocemi byla na Jičínsku ukončena havmí dobrovolná sbírka. Ačkoliv jičínský okres sám potřebuje finanční prostředky, přesto sbírky vynesly značnou sumu. Obcím Slavkov a Kijovice ve Slezsku bylo odevzdáno po 250.000 Kčs. Kromě toho jičínský okres, zároveň přispěl 30.000 Kčs Suchým Lazcům, jejichž kmotrem jest město Jičín.

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 10.12.1946, Číslo 282, strana 3. www.digitalniknihovna.cz

Slavné Letnice slezských dědin
Letošní svatodušní svátky byly dostaveníčkem českých měst se slezskými dědinami. Nikdy před tím nepodařilo se sblížiti Čechy se Slezskem tak, jak se to daří akci ZNV Budujeme Slezsko. Do Hlubočce v okrese bíloveckém přijeli v neděli zátupci města Kolína, aby převzali kmotrovství a nabídli slezské obci všestrannou pomoc. Školní děti kolínské poslaly 10.000 Kčs a Národní fronta Žen z Kolína 15.000 Kčs. Město Kolín připravuje větší poněžitv dar pro obec. Téhož dne zavítali do Vršovic jejich kmotři z Uhříněvsi u Prahy. Přijeli na 5 nákladních autech s vlastní kapelou. Přivezli s sebou veliký kámen z památné horv Řípu, který bude základním kamenem při stavbě mateřské školky, jež město Uhřiněves Vršovicím postaví. Také Suché Lazce hostily v neděli svatodušní zaměstnance firmy Knotek z Jičína v Čechách. Dovezli hospodářské stroje a tamní škole a škole v Kyjovicích po 10.000 Kčs. Kromě toho pozvali na prázdniny z každé vesnice 15 dětí, které umístí po 14 dnů v Prachovských skalách a 14 dnů v městě Jičíně. Mor. Třebová převzala kmotrovství v malé slezské dědince Vyškovicích okr. Bílovec. Zástupce Třebové odevzdal 15.000 Kčs na stříkačku hasičského sboru a po shlédnutí škod slíbili jménem města náležitou pomoc.

zdroj: Nová svoboda - deník Komunistické strany Československa pro ostravský kraj, Datum vydání 13.6.1946, Číslo 137, strana 2. www.digitalniknihovna.cz

Slezské děti do Jičína. Město Jičín je kmotrem slezské obce Suchých Lazců. Jičínští pozvali do Jičína na prázdniny 60 slezských dětí, které ubytují jednak v Prachovských skalách, aby malí návštěvníci poznali krásy českého kraje. Také Knotkováci se postarají v létě o několik slezských dětí.

zdroj: Stráž severu - deník Národní fronty v českém pohraničí, Datum vydání 07.06.1946, Číslo 131, strana 3. www.digitalniknihovna.cz