Archeologické nálezy

Archeologické nálezy v Suchých Lazcích

Základní přehled známých archeologických nálezů v katastru obce Suché Lazce.

Archeologický výzkum rok 2018

V měsíci květnu 2018 proběhl záchranný archeologický výzkum na katastru obce Suché Lazce, který byl vyvolán v souvislosti s výstavbou nové skladovací haly v areálu firmy RKL Opava. Během skrývek bylo zachyceno přes 200 zahloubených archeologických objektů, z nichž byla získána skromná kolekce archeologických nálezů. Jednalo se především o pravěkou, ale i středověkou keramiku. Dále byla získána kamenná štípaná industrie ("pazourky"), ze které byly vyrobeny drobné nástroje k dennímu použití a také kamenná zátěž, kterou lidé v pravěku zavěšovaly na rybářské sítě. Vzhledem k počtu zahloubených objektů byl tento prostor osídlen a intenzivně využíván už v pravěku, ale předběžně nelze říci, jak velké toto sídliště bylo a jakou plnilo funkci. Co se týče zahloubených objektů na lokalitě – jednalo se především o menší mělce zahloubené objekty, převážně oválného tvaru (blíže nespecifikovatelné funkce) a kruhové objekty – tzv. kůlové jámy (pozůstatky po kůlech nadzemních staveb). Prozatím nelze chronologicky zařadit pravěkou keramiku, protože výzkum se stále zpracovává. Z předchozích nálezů v blízkosti této lokality můžeme uvést archeologický výzkum, který probíhal v roce 2011 (viz článek níže), při kterém byly získány archeologické nálezy spadající do závěru doby bronzové a počátku doby železné (cca 800 let př. n. l.).

Zdroj: zpravodaj 12-2018, Mgr. Kateřina Papáková, Ph.D.- Archeologický ústav AV ČR, Brno, v.v.i. pracoviště Opava.

Archeologický výzkum rok 2011

Na katastru obce Suché Lazce proběhl v roce 2011 v souvislosti s výstavbou Centra outsorcingových služeb (RKL) archeologický výzkum. Plánovaná výstavba byla zamýšlena na území s archeologickými nálezy. Zkoumané objekty nepředstavovaly žádné standardní sídlištní jámy zásobnicového charakteru. Jednalo se o jámy (až na několik výjimek) především oválného půdorysu, velmi mělce založené v podloží a v drtivé většině s hlinito-prachovou výplní šedé barvy. V rámci preparace výplní objektů byla získána skromná kolekce archeologických nálezů. Jednalo se především o keramiku. V rámci keramické kolekce převládaly zlomky nádob převážně zásobnicového charakteru. Keramika byla hrubotvará, ostřená keramickou drtí a křemičitým ostřivem. Jediný identifikovaný zlomek okraje pochází pravděpodobně z členěného šálku či menší misky, byl nalezen v objektu 500 (tab. 1). Celkový počet a charakter nalezeného fondu keramiky nedovoluje učinit nikterak detailní závěry, co se datace týče. Vzhledem k celkové podobě střepového materiálu lze spíše předpokládat, že se jedná buď o keramiku kultury lidu lužických popelnicových polí, a to její platěnické fáze stupně HD, nebo rovněž o kulturu przeworskou, a to jejího nejstaršího období. V obou případech se jedná o velmi závažné a svým způsobem výjimečné zjištění. V případě lužické kultury lze jen zvažovat, zda k dříve zamýšlenému předpokladu o neexistenci nálezů stupně RHD na Opavsku, nejsme v případě lokality v Suchých Lazcích s tímto stupněm konfrontováni. Materiál, pokud bychom ho k této kultuře zařadili, právě spíše odpovídá mladšímu halštatskému úseku (HD), který se v širší oblasti Opavska a Hlubčicka neobjevuje. V případě staršího období przeworské kultury by se opět jednalo, v rámci širšího prostoru, o ojedinělou lokalitu, kdy nejbližší stejně datované se nacházejí cca 50 km směrem na sever. Problém zodpovězení otázky přesného zařazení materiálu souvisí především s jeho charakterem a velmi malým počtem, který nedovoluje přesnější chronologické ani kulturní zařazení.

Zdroj: zpravodaj 12-2018, Juchelka, J. 2011: Opava - Suché Lazce, Nálezová zpráva, č. akce 25/11.

Archeologický výzkum rok 2010

1) Krasnokutská T. 2010: Suché Lazce (okr. Opava). Přehled výzkumů, výzkum 51, str. 338.
SUCHÉ LAZCE (OKR. OPAVA)
"Na Panském". KKA. Sídliště. Záchranný výzkum. V září 2009 bylo v souvislosti s výstavbou kanalizace v polní nati "Na Panském" na severním okraji k. ú. Suché Lazce narušeno několik objektů kultury kulovitých amfor (viz. kap. Neolit).
Tereza Krasrzakutská
Resumé: Suché Lezce (Bez. Opava), "Na Panském". Kugelam-phoren Kultur. Siedlung. Rettungsgrabung.

2) Krasnokutská T. 2010: Suché Lazce (okr. Opava). Přehled výzkumů, výzkum 51, str. 324–325.
SUCHÉ LAZCE (OKR. OPAVA)
"Na Panském". LnK (fáze IIb). Sídliště. Záchranný výzkum. V jednom z úseků budované kanalizace pro obce Suché Lazce a Komárov bylo v září 2009 narušeno a prozkoumáno několik zahloubených pravěkých jam (Krasnokutská 2010). Místo nálezu je situováno v trati "Na Panském" (pozemek a patu č. 852/14) severně od obce Suché Lazce (cca 1 km od okraje obce), mezi státní silnicí I/11 a železniční tratí Opava - Ostrava, na úpatí mírné severně orientované říční terasy v nadmořské výšce cca 239 m. Svah severním směrem přechází do údolí nivy řeky Opavy, jejíž pravý břeh je od místa nálezu vzdálen necelých 500 m. Základní poloha naleziště je zachycena na mapě ZM ČR 1:10 000, kladový list 15-32-20, v ploše okolo bodu 395:11 mm od ZSČ:JSČ s rozptylem cca 25 m. V k.ú. Suché Lazce byly vůbec poprvé narušeny zahloubené pravěké objekty, které potvrdily existenci osídlení tohoto prostoru na pravém břehu řeky Opavy v období mladší a pozdní doby kamenné. Na ploše o rozloze 25 x 10 m byly v těsné blízkosti koncentrovány zahloubené objekty dvou pravěkých kultur. Nejstaršími byly situace ze starého neolitu. Dokumentovány byly tři běžné sídlištní jámy v superpozici (s.j. 501, 502 a 504) kultury s lineární keramikou s typickými nálezy fáze IIb vývoje této kultury. Mladší nálezové situace spadají do středního eneolitu, kdy se na Opavsku objevují nositelé kultury kulovitých amfor. Dokumentována byla zásobní jáma (s.j. 500), běžná sídlištní jáma bez bližší interpretace (s.j. 503) a jedna jáma kůlová (s.j. 505) náležející výše zmiňované kultuře.
Tereza Krasnokutská

Literatura: Krannukutská, T. 2010: Suché Lazce, "Na Panském" (olk. Opava). Stavební akce: Jednotná kanalizace v k. á. Suché Lazce, Komárov. Č. akce NPÚ Ostrava: 71/09. Nálezová zpráva uložena v archivu Odboru archeologie NPÚ, ú. o. p. v Ostravě.
Resumé: Suché L. (Bez. Opava). "Na Panském". Kul. mit Linearbanderamik. Siedlung. Renungsgrabung.

Archeologický výzkum rok 1990

Pavelčík J. 1990: Nález sekeromlatu v Suchých Lazcích (okr. Opava). Přehled výzkumů, výzkum 32, str. 25.
NÁLEZ SEKEROMLATU V SUCHÝCH LAZCÍCH (okr . Opava) Jiří Pavelčík, AÚ ČSAV Brno
Bohuslav Vaněk z Opavy předal pracovníkům opavské expozitury část sekeromlatu, který nalezl na katastru obce Suché Lazce. Lokalita se rozprostírá na západním svahu kóty 363,9, nedaleko cesty ze Suchých Lazců do Podvihova. Nález zřejmě signalizuje vlastní osídlení, a to buď nad potokem Hoštatou (západně od lokality) nebo nad Sedlinkou (východně). Ze sekeromlatu ze zelené jemnozrnné horniny se zachoval týl. Pozůstatky staršího provrtu na jeho vrcholu ukazují, že nástroj byl původně větší a v místě otvoru se zlomil. Po zabroušení lomu byla dolní část s použitelným ostřím opětovně provrtána a používána jako nový nástroj. Rámcově můžeme nález datovat do mladšího neolitu.
Fund einer Streitaxt in Suché Lazce (Bez. Opava). Bohuslav Vaněk itbergab Mitgliedern der Expositur in Opava den Nacken einer jungneolithischen Streitaxt, den er trn sttdlichen Teil des Katasters der Gemeinde Suché Lazce, am westlichen Hang der Kote 363,9 fand.

zdroj: Archeologický ústav AV ČR, Brno

Archeologický výzkum rok 1971 Zamčisko - Přerovec

Na zalesněném ostrohu o nadmořské výšce 385 m, východně od osady Přerovec, okr. Opava, se nachází středověká tvrz. První písemné zprávy o tvrzišti se váží k roku 1513. R. 1576 je Přerovec jmenován jako pustý zámek - Jindřich Šíp byl obviněn, že drží ve svém vlastnictví pustý zámek Přerovec a ves Lhotku, aniž by měl k tomu právo. (zdroj: V. Prásek, Topografie Opavska, pozůstalost, sv. 3. 56 L. Hosák, Historický místopis, 1933-1938, 748-749.)
V 30. letech zde kopal L. Černín a jeho nálezy - zlomky keramiky, ostruhy, hroty kopí, nože ad. - jsou uloženy ve Slezském muzeu v Opavě.

V květnu 1971 provedlo Ostravské muzeum zaměření objektu. Vlastní areál tvrziště přibližně lichoběžníkovitého tvaru o max. délce 50 m a max. šířce 40 m byl dokola obklopen příkopem, obehnaným valem. Ze strany západní, jižní a východní byl příkop vyhlouben do terénu, jehož strmé svahy tvořily již samy o sobě ochranný val. Na severní straně je v terénu dosud patrný pozůstatek vybudovaného kamenného valu. V severovýchodní části areálu byla položena malá sonda, obsahující zlomky keramiky a dva železné hřeby.

zdroj: Periodikum - Přehled výzkumů 1971, www.digitalniknihovna.cz, Středověké tvrziště Přerovec u Štítiny (okr. Opava), Lea Wiegandová. Ostravské muzeum Ostrava (Tab. 106), str. 119.

Archeologický výzkum rok 1905 Zamčisko - Přerovec

První nálezy a zřejmě také výkopy byly na Přerovci, patřícímu kdysi do hrabyňského lesního revíru, učiněny již někdy před rokem 1905, neboť podle zápisu datovaného ve Vídni 22.4.1905, byly zde získané předměty císařským příkazem propůjčeny bruntálskému muzeu. V roce 1913 prováděl na lokalitě "výzkum" lesmistr Friedel z Hrabyně, jehož objevy byly opět uloženy na zámku v Bruntále, v muzeu řádu německých rytířů, který byl v té době vlastníkem pozemku. Slezskému muzeu v Opavě byly postoupeny v roce 1921, ovšem pod podmínkou, že i nadále zůstanou majetkem řádu. Definitivně byly do sbírkového fondu (spolu s některými dalšími předměty označenými jako "starý muzejní majetek") zapsány až v roce 1954. Roku 1915 věnoval opavskému muzeu své nálezy také nadučitel Leo Černín, který na fortifikaci sondoval zřejmě i v roce 1930 a materiál nalezený v hloubce cca 15 cm daroval muzeu roku 1950. L. Černín doprovázel také kustoda opavského muzea ing. V. Kartery, který na Přerovci provedl 16.9.1916 úřední výzkum. Vytěžené artefakty se staly součástí archeologických sbírek, stejně jako ty, které muzeum připsal v letech 1920 – 1921. Ojedinělé přírůstky byly převedeny rovněž z muzea Matice opavské. Celý článek je zde.

Předměty nalezené na Zamčisku Přerovec

Bronzový palcát - Přerovec
Masivní hlavice tvořená středovým prstencem s obvodovými ostny.
Slezské zemské muzeum / Archeologická podsbírka. Datace: 13. století, 2. pol. 13. až počátek 14. století. Období / kultura: Vrcholný středověk. Lokalita / místo vzniku: Moravskoslezský kraj, hrad Přerovec. Rozměry / velikost: V. 5,3 cm, průměr 5,9 cm. Materiál: Bronz. Technika: Kování.
V roce 1913 vykopal lesní Friedel, v r. 1921 převzato ze zámku v Bruntále.
inventární číslo: M 701 zdroj: https://www.esbirky.cz/predmet/90586

Nůžky - Přerovec
Železné pružinové nůžky s oky.
Slezské zemské muzeum / Archeologická podsbírka. Datace: Středověk. Období/kultura: Vrcholný středověk. Lokalita/místo vzniku: Moravskoslezský kraj, hrad Přerovec. Rozměry/velikost D. 220 mm. Materiál Železo. Technika Kování.
Vykopal lesní A. Friedel v r. 1913, do SZM předáno 19. 10. 1921 ze zámku v Bruntále
inventární číslo: M 679 zdroj: https://www.esbirky.cz/predmet/90795

hrací kámen - Přerovec
Hrací kámen vyroben ze seříznuté růžice parohu, tvar komolého kužele, kruhová podstava, zdoben pěti kruhovými očky (hrací body), po obvodu zdoben původně celými očky.
Slezské zemské muzeum / Archeologická podsbírka. Datace Středověk. Lokalita/místo vzniku Moravskoslezský kraj, hrad Přerovec. Rozměry/velikost max. průměr 3,5 cm. Materiál Paroh.
inventární číslo M 702 zdroj: https://www.esbirky.cz/predmet/9329870

Křesadlo - Přerovec
Železné křesadlo z ploché železné tyčinky, dole zaoblené a nahoře vybíhající v tordované velké ucho, stočené zpět podél křesadla.
Datace - 13. století, přelom století. Období/kultura - vrcholný středověk. Lokalita/místo vzniku Moravskoslezský kraj, hrad Přerovec "Zámčisko". rozměry/velikost - d. - 9,3 cm. materiál Železo. Slezské zemské muzeum / Archeologická podsbírka.
Původ 1913 vykopal lesní Friedel, Opava.
inventární číslo M 842 zdroj: https://www.esbirky.cz/predmet/24110050

Železný srp - Přerovec
Datace 13. století, 13. - 14. století.
Datace neznámá. Období/kultura Sředověk. Lokalita/místo vzniku Moravskoslezský kraj, hrad Přerovec "Zámčisko". Rozměry/velikost d. 29 cm, d. rukojeti 7 cm. Materiál Železo. Technika Kování.
Původce nálezu neuvedeno
inventární číslo 1954/371 zdroj: https://www.esbirky.cz/predmet/16499301

Železný třmen - Přerovec
Slezské zemské muzeum archeologická podsbírka Středověk
Datace 13. století, přelom století. Období/kultura vrcholný středověk. Lokalita/místo vzniku Moravskoslezský kraj, hrad Přerovec "Zámčisko". Rozměry/velikost prům. - 12 cm. Materiál Železo. Původ povrchový sběr v létě 1994, P. Kouřil.
inventární číslo 1996/2 zdroj: https://www.esbirky.cz/predmet/24110155

poslední aktualizace stránky: 27.5.2021

sdílet článek archeologické nálezy na
Facebooku

článek archeologické nálezy zpracoval pro web
David Závěšický (11/2018)