Josef Černín

Josef Černín - zasloužil se o rozkvět obce a spolků koncem 19. století

* 16. 8. 1858 Skřipov 55
+ 27. 2. 1918 Opava Jaktař
Místa působení: Skřípov, Polanka, Plesná, Suché Lazce, Slavkov, Opava, Opava - Jaktař
Specializace: byl učitelem a ředitelem sucholazecké školy, zakladatelem sucholazeckého hasičstva, iniciátorem vzniku župních jednot na Moravě, spisovatelem a celkově se zasloužil o rozkvět obce a spolkového života v obci.

Ve Slezských listech vysupoval pod pseudonymem - Josef Brázda

Přinášíme Vám článek (který pyl poprvé publikován 27.6.2018 v Sucholazeckém zpravodaji) o historicky významné osobnosti Josefu Černínovi, který se zasloužil o rozkvět obce a spolků v Suchých Lazcích koncem 19. století. Byl učitelem a ředitelem zdejší školy, zakladatelem sucholazeckého hasičstva, iniciátorem vzniku župních jednot na Moravě, spisovatelem a celkově se zasloužil o rozkvět obce a spolkového života v obci.

Ředitel sucholazecké školy pan Josef Černín se narodil ve Skřipově 16. srpna 1858, kde navštěvoval první dvě třídy obecné školy. Třetí a čtvrtou třídu navštěvoval již v Opavě, aby mohl být přijat do německé reálné školy, kde svým nadáním a pílí patřil mezi nejlepší žáky. Odtud nastoupil ke studiu na c. k. učitelský ústav v Opavě, kde v roce 1878 maturoval. Po studiu pak učil čtyři roky na obecné škole v Polance a později 11 měsíců ve škole v Plesné. Od 1. března 1883 nastoupil jako učitel v Suchých Lazcích. Ředitelem školy v Suchých Lazcích (nadučitelem - tehdejší výraz) byl jmenován 1. září 1896. Učil tehdy ještě ve staré škole, která byla v budově současného obecního úřadu. (Tato budova má velmi zajímavou historii napíšeme o ní v jednom z dalších čísel zpravodaje.) Dne 1. prosince 1903 se přestěhoval ze Suchých Lazců do Slavkova a brzy na to byl přiřazen do školy v Jaktaři, kde následně působil 12 let. Josef Černín měl šest dětí. Pět z nich, syn a čtyři dcery, působili na školách jako učitelé a druhý syn vystudoval hospodářskou školu. Všechny své úspory investoval do vzdělání svých dětí.
Josef Černín byl spoluzakladatelem prvního českého učitelského spolku ve Slezsku s názvem "Učitelská jednota Hrabyňská". V zakládajícím výboru byli: Josef Černín, L. Šimoš, Jan Vašek, Frant. Glabazňa, + Frant. Neiser, Josef Gmolka, + Lud. Kubín , Rud. Jaroš a Jos. Lulay. Jimi vypracované stanovy schválila c. k. slezská zemská vláda (č. 2145) dne 14. listopadu r. 1882. Dne 28. prosince 1882 se konala první valná hromada v Hrabyni, za přítomnosti 13 učitelů. (Více zde.)
Pan nadučitel Josef Černín založil v Suchých Lazcích dne 1. listopadu 1886 dobrovolný hasičský sbor. V 80. a 90. letech devatenáctého století docházelo ve Slezsku k zakládání prvních českých hasičských sborů. Podnětem, který výrazným způsobem ovlivnil další zakládání sborů dobrovolných hasičů, bylo vydání říšských zákonů č. 134 a 135 (o právu spolčovacím a shromažd'ovacím) dne 15.11.1867. Ve Slezsku to byl také zemský zákon č. 20 ze dne 2.2.1873 (tzv. "Řád policie požárové řád hasicí"). Do té doby shromažďování lidu nebylo monarchií povoleno. Do r. 1880 ve Slezsku nebyl žádný český hasičský sbor. První úplně český sbor byl založen v roce 1884 v Kylešcvicích. I sbor v Mikolajicich (založený r. 1879.), který je považován za nejstarší český sbor, měl původně německé velení. Dne 25.4.1890 byly schváleny stanovy župní jednoty a na valné hromadě 1.6.1890 byl zvolen první župní výbor. Jeden ze zakládajících členů byl právě Josef Černín. Na první župní výborové schůzi konané 22.6.1890 byli zvoleni důvěrníky župy: Josef Černín, Rudolf Gudrich a Josef Titypa. O rok později měla již tato župa 24 hasičských sborů! Členu výboru (tzv. dřevní) župy Opavské (XIV.), p. Josefu Černínovi, připadl úkol založit župu Moravských enklav pro sbory v Mikolajicích, Slavkově, Litultovicích, Životicích, Suchých Lazcich, Slatině a v Uhlířově. Dne 13. února 1896 svolal správce školy v Suchých Lazcích Josef Černín do Slavkova ustavující valnou hromadu, na které také dle přání delegátů předsedal. Bylo přítomno celkem 17 delegátů. První župní vedení tvořilo několik členů, mezi nimi náměstek starosty a župní dozorce Josef Černín. Za jeho působení byla zakoupena hasičská stříkačka a prapor. Jeho zásluhou se podařil zajistit v Suchých Lazcích dostatečný obnos peněz a naturálií pro ohněm postižené domy a jejich majitele. V hasičském sboru byl velitelem a později také starostou. Byl inspektorem enklávské župy. (Suché Lazce byly v té době Moravskou enklávou a spadaly pod Olomouckou diecézi. To reálně znamenalo, že z hlediska daňových a justičních zákonů spadaly Suché Lazce pod Olomouc.) V roce 1900 založil v Suchých Lazcích také "Hospodářský spolek", který byl společensky velmi aktivní a činný. Slezské hasičstvo si jej považovalo a řadilo ho mezi své první průkopníky. Nezanedbatelná byla také jeho činnost v oblasti literární. Vystupoval pod pseudonymem "Josef Brázda" a uveřejňoval ve Slezských listech řadu článků tzv. podčarníků. Mezi další jeho práce patří například kniha: "Dračí sémě", vydaná v Knihovně našeho lidu. Později vydal knihu svých povídek "Života chmury i jasy". Mezi učitelstvem, hasičstvem i lidem měl mnoho přátel a známých a byl velmi uznávanou osobností. Ve středu odpoledne dne 27. února 1918 zemřel v opavské nemocnici, do které nastoupil na operaci 25. února, aby se zbavil bolestivé nemoci. Kvůli velké tělesné slabosti neustál následků operace a zemřel druhý den po ní.

Tento náš velmi významný sucholazecký občan Josef Černín je pochován na hřbitově v Opavě - Jaktaři. V kronice školy byl tento epitaf: "Nad rakví neželí jen rodina, želí obec, celý národ, bylať práce jeho školská i obecní požehnána, a proto památka jeho potrvá daleko za hrob."

autor článku: kronikář a redaktor SL zpravodaje - David Závěšický

Třetí sedící vpravo dole je pravděpodobně J. Černín.

Josef Černín v roce 1887 v hasičském sboru

Další zajímavosti:

Josef Černín měl o rok mladšího bratra, který se také proslavil. Jmenoval se František Černín (4.11.1859 Skřipov 25 – 13.11.1928 Brno) a byl to český varhaník, sbormistr, pedagog a skladatel. Stejně jako jeho bratr Josef v Suchých Lazcích stál František u zrodu hasičského sboru v Pusté Polomi.
Po studiích na učitelském ústavu v Opavě a složení státních zkoušek z hudby ve Vídni, roku 1894, byl jmenován učitelem a varhaníkem v Děrném u Fulneku a Pusté Polomi. Vedle svého povolání byl i nadaným skladatelem. Je autorem sta preludií a meziher a několika mší. V Pusté Polomi založil orchestr, se kterým provedl i svoji operu Pán Lysé hory. Roku 1906 stál u zrodu Pěveckého sdružení slezských učitelů. Byl také jeho prvním sbormistrem. František Černín byl nejen výborným varhaníkem a skladatelem, ale významně se zasloužil o rozvoj sborového zpěvu ve Slezsku.

Další info zde: https://cs.wikipedia.org

Podčarník Josefa Černína alias Josef Brázda

(Slezské listy - 1902, Ročník 3, 13.9.1902, Číslo 37, str 2. )
Napálil myslivce. V jedné pohraniční České obci, na hranicích bavorských, udála se tato veselá historka. Zámožný sedlák J. Brázda rád si pochutnal na srnčím a proto si velice rád zapytlačil, avšak dlouho nemohl býti dopaden, ač lesní úřady znaly velice dobře jeho slabou stránku. Konečně se zdálo, že již již bude usvědčen. Uřady se dověděly, že právě zastřelil srnce. Lesní s hajným rychle pospíchali ku prohlídce stavení Brázdova. Bylo to právě v neděli. Selká byla na službách Božích a sedláka zastihli, jak zcela klidně - kolébal. Na, vyzvání, aby je po domě provázel, odpověděl dušeným hlasem, že nemůže, poněvadž musí kolébati nemocné dítě. Na rozkaz lesníkův zaujal jeho místo jeden z hajných a dal se do kolébání a Brázda šel s komisí na prohlídku. Vše i ten nejnepatrnějši koutek prohledáno, avšak po srnci ani stopy, ač dobře věděli, že srnec někde býti musí. Znovu prohledány stodola, chlévy, půda, sklep, však nikde nic. Teprve když komise s nepořízenou odešla, vzal sedlák z kolébky spící děcko, odkryl peřiny, pod nimiž zaleskla se hlaveň dvojky, vedle které ležel pěkný srneček, jejž nic netušící hajný kolébal. Tak šelma sedlák napálil myslivce.

sdílet článek Josefu Černínovi na
Facebooku

článek Josefu Černínovi zpracoval pro web
David Závěšický (6/2018)