Lokalita tvrz PŘEROVEC původ názvu

Tvrz PŘEROVEC

Ještě poznámky k tomu, kdy asi zanikly některé lokality v okolí Suchých Lazec.
Literatura: Jos. Gebauer a Václav Štěpán: VÁLEČNÁ KRONIKA OPAVSKA (1060 - 1945) 1. Vydání 2001, str. 43

…"Matyáš Korvín se svými vojsky již 4. srpna 1474 vtáhl do Olomouce. Rozpoutal rozsáhlou pevnostní válku proti opěrným bodům krále Vladislava. Postup proslulé "černé roty" se vyznačoval nesmírnou krutostí a ničením neúměrně jejímu početnímu stavu. Měla 2 600 jezdců, 3 500 pěších a 900 vozů s těžkými obléhacími stroji. Zanechávala za sebou vypálené vesnice, rozbořené tvrze a hrady, vyvražděné civilní obyvatelstvo, popravené zajatce a oběšené obhájce pevností. Na Opavsku se soustředila silná protikorvínovská opozice, kterou kníže Viktorin nedokázal získat dle slibu danému uherskému králi a proto právě zde se projevila jeho veškerá brutálnost a zrůdnost. Černá rota na Opavsku a v okolí dobyla a rozbořila následující hrady a tvrze …": (vyjmenováno 16 hradů a tvrzí mezi nimiž je i Přerovec-tvrz … )
Mnohé zpustošené hrady a tvrze již nikdy nenabyly ani vojenského ani sídelního významu a začaly se rozpadávat. Podobný osud stihl ovšem i přilehlé bezbranné obce. Jen z blízkého okolí Opavy si připomeňme některé vypálené a vyvražděné obce: (mezi vyjmenovanými 34. obcemi jsou uvedeny Hřivnáčova Lhota u Štítiny, Lhotka u Přerovce a Vystrkov u Štítiny …)

Matyášovo tažení Opavskem bylo bleskovou ničivou válkou, neboť 24. srpna 1474 "černá rota" přitáhla k Opavě a 30. srpna se objevila již v Nise.

"Mnohé vsi lehly popelem, v zemi panovala smrt a hrůza a všude kamkoliv přitáhli nepřátelé, zdálo se, jakoby nastával soudný den …" Takové svědectví vydávají staré letopisy české o tažení Matyáše Korvína a česko-uherské válce, při které zaniklo z důvodu válečného nejvíce osad za období celého středověku. Zničené Opavsko bylo na několik desetiletí odtrženo spolu s dalšími vedlejšími zeměmi České koruny od českého státu a přičleněno k Uhrám.

Komentář:
Podle uvedeného se dá předpokládat, že tvrz PŘEROVEC od tohoto nájezdu již postupně pustla a r. 1576 se již uvádí jako "pustá" (viz Hosák: Histor. místopis Opavska str. 749). Tamtéž (na str. 748) se uvádí: … " před asi 1531 prodává Markéta Bystřická ze Studnic, manželka Jana Volfa Birky z Nasile tvrz a ves Štítinu, M. Lazce, N. Sedlice, Přerovec a Pustou Lhotku Jindřichu Sípovi z Branice …"
Samotná ves Přerovec, takto vlastně podhradí tvrze téhož jména, v té době (1531) musela existovat, takže s určitostí nebyla "černou rotou" v r. 1474 úplně zničena. V opačném případě by totiž při zmíněném prodeji byla buď označena jako "pustá" nebo by vůbec nebyla prodávána. Po r. 1474 nebyla nikde předmětem prodeje tvrz Přerovec, což je dokladem toho, že byla tehdy (1474) úplně rozbořena a tedy v dnešním slova smyslu vlastně neprodejná!

PŘEROVEC

… Také jméno osady PŘEROVEC - ukazující k tamějšímu hradisku - poprvé se vyskytuje r. 1492 (D.Z.O. III. 14). Není-liž věc možná, že hrad ten před opustnutím slul PŘEROVCEM? …

Poznámka vypisujícího:
Někdejší hrad (Hradisko) se již r. 1513 uvádí jako "Pustý". Sloužil kdysi jako strážní hrad nad zemskou stezkou na Moravu. Dnešní název "ZAMČISKO" je asi názvem lidovým. Ve "Válečné kronice opavska 1060-1945" od J. Gebauer a V Štěpán se uvádí " …roku 1474 "Černou rotou" Matyáše Korvína rozebraná tvrz Přerovec …"

Zpracoval Karel Rusek květen 2003, připravil David Závěšický.

sdílet článek o tvrzi Přerovec na
Facebooku

článek o tvrzi Přerovec zpracoval pro web
David Závěšický (2015)