Sucholazecké nářečí

Sucholazecké nářečí

Slezské nářečí - Slezská nářečí jsou nebo byly dialekty polštiny, češtiny a němčiny na historickém území Slezska tj. ve Středním a Horním Poodří. Slezskopolská nářečí se do dnes používají na Horním Slezsku (okolí Opolí, Katovic, Ratiboře) a Těšínsku. V Dolním Slezsku byly slovanské dialekty od 13. stol. postupně vytlačovány řečí německých kolonistů, na severu a na východ od Vratislavi se udržely do 19. století. Do pol. 20. stol. zde slezskopolská nářečí dotrvala jen na severních a východních okrajích (Hlohovsko, Sycovsko). Slezskomoravská nářečí(lašská nářečí) jsou nářečí češtiny, která mají svůj původ v přechodovém zapadoslovanském nářečí kmene Holasiců. Do 16. stol. zahrnovala Krnovsko, Hlubčicko, Opavsko, Hlučínsko a Ostravsko, s přesahem do jižního Ratibořska a západního Těšínska (tok Ostravice). Slezské dialekty němčiny se utvářely ve Slezsku od příchodu německých kolonistů (konec 12. stol.). Zanikly následkem odsunu Němců z polské a československé části Slezska. Počítala se k nim také německá nářečí hraničících ze Slezskem oblasti Sudet.
Slezskopolská nářečí se dost liší od sebe navzájem. Na západě Dolního Slezska se pravděpodobně blížila lužické srbštině, na jihu (severně od Kladska) mohla mít některé české rysy. Severní a východní část hornoslezských dialektů je mazuřící (jako malopolské). Jižní část Horního Slezska se některými lexikálními a mluvnickými prvky blíží češtině a moravskoslezským nářečím, nářečí na jihovýchodě Těšínska mají navíc rysy karpatské (goralé).
Slezskopolská nářečí byla už od 16. stol. řadou autorů považována za jazykovou směs, jazyk Slezů, tj. těch, kteří se "slezli" (shlukli) z různých zemí a jazyků. Od konce 17. stol. byl v tomto kontextu užíván pohrdavý název Wasserpolnisch. Jako svérázná jazyková směs byla též označována (zvl. v 19. stol.) řeč Moravců (v Opavsku, Hlučínsku, Ratibořsku) tj. slezskomoravské nářečí. Na tomto základu vznikly pozdější názory (politicky instrumentalizované) o existenci samostatného jazyka slezského, resp. slezských jazyků, viz slezština, laština, těšínské nářečí. Ve vědomí části mluvčích také dnes příslušnost slezskopolského nářečí k polštině, resp. slezskomoravského k češtině není přípustna.

zdroj: slezské nářečí na cs.wikipedia.org


Za zvláštní řeč "kvádskou", "Quadicum", měli r. 1771 ve Slezsku nářečí u farní osady Neplachovské severozápadně od Opavy (obec Neplachovice, Kamenec, Stemplovice, Strochovice a Tábor), farní osady Komárovské jihovýchodně od Opavy (Komárov, Sedlice, Přerovec, Dvořisko ve Slezsku, Suché Lazce a Kravařov na Moravě); dále v pruském Slezsku v okolí Hulčína, u Ketře farní osady Bavorov, Petrovice, Nasidlo, farní osada Oldřišov a Sudice.*)
autor: Slavík
*) Dle popisu "Alma dioecesis Olomucensis seu consignatio omnium decanatuum 1771 et 1772" v arcibiskupské knihovně v Kroměříži.

zdroj: Časopis Matice moravské, rok vydání 1897, ročník 21, číslo 2. http://www.digitalniknihovna.cz


Řeč kvádská ve Slezsku
V Matici Moravské je uveden článek ředitele Slavíka o tom., že zvláštní řeč KVADSKOU ,Quadicum" měli v roce 1771 u farnosti Komárovské jihovýchodně od Opavy Komárov, Nové Sedlice, Přerovec, Dvočisko, Suché Lazce a Kravařov. Důkazem je popis v arcibiskupské knihovně v Kroměříži "Alma dioecesis Olomucensis seu consignatio omnium decanatuum 1771 — 1772.

Vysvětlení:
Vznik pojmenování je dodnes nejasný. Výklad z 18. století uvádí, že se název vztahoval na voraře plavící se po Odře. Tito Wasserpolaci (tj. Poláci plující po vodě) prý dali jméno obyvatelstvu v horním povodí Odry. Jiné vysvětlení hledá původ jména v jeho latinské podobě. Hornoslezané byli totiž někdy označováni za prapotomky Kvádů, kteří žili v části Moravy a Slezska počátkem našeho letopočtu. Záměnou a nepochopením označení quadico-polonica (kvádská polština) pro hornoslezské místní nářečí pak mohlo dojít k zavedení chybného výrazu aquatico-polonica, německy wasser-polnisch. Na první pohled fantastická teorie se dostane do nového světla když uvážíme, že v 18. století se v církevních pramenech označoval moravský dialekt na moravsko-slezském pomezí jako idioma quadicum, tedy "kvádština".

zdroj: http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2005051038 , autor: Irena Korbelářová


V našem kraji se do dnešních dní zachovalo velmi pěkné slezské nářečí (sucholazecké), které již není až tak běžně používáno, ale stále ještě žije! Bohu dík. Několik zajímavých příkladů.

fajne - pěkné, hezké
pas kviča - květinový pás (záhon)
kaj - kde
čemu - proč
un i - on jí (jíst něco)
un by bai i co zid - on by možná i něco snědl
uni se mu smily - oni se mu smáli
jedž a je - jeď a hotovo
běřče še - vemte si
bešeda u peřa - posezení nad peřím (draní peří)
kajsyk - někde
zelter (zodofka) - limonáda
vachuj še - dávej na sebe pozor
zdeřit - utéct
rob cosyk - dělej něco
roba - manželka (žena)
baňkarti - děti (skupinka malých dětí)
pesek - pes (pejsek)
pinzel - štetec (malířská štětka)
bo - protože
le - pohleď (koukni se) (někdy také čum)
fčil - nyní (parávě teď)
izba - místnost (někdy také cymra)
třa - potřeba
vylagoš - výprask
kvitka - květiny
šlam - uhelné kaly (někdy také bida)
zhaňat - divočit (rozdivočené děti)
poščat - půjčit, zapůjčit
poščky chodi s plačem dom - půjčování se obvykle nyvyplácí (přísloví)
buntek - zip u kalhot
špekulant - chtrák, koumák
halečka - knedlík ("chlupatý" bramborový knedlík)
zele - zelí
plac - pozemek kolem domu
ďura - díra v zemi
šteker - elektrická zástrčka
gabel - elektrický kabel, šnůra
šifonel - (někdy taky kredenc)
měť - mít, vlastnit
zahumenek - malé políčko za domem
chcet - chtít, mít vůli
cyganit - lhát
vuzek - vozík
hospodarka, bydlo - domácí zvířata
šajba - okenní tabule, skleněná tabule
fajsel - kladivo
val - bež
kudlačky - angrešt
flancky - sazenice
gracky - trojzubá zahradnická motyčky do jdené ruky
špak - špaček
tacek - malý tác
věc nebo meň - více nebo méně
cofat, cofnut - couvat autem
čapnut - chytit, dřepnout
buncat - poflakovat se
motat - překážet
kreple - koláče
fest - silně
pajta - stará chalupa
lafka - lavice
řež - žito
desečka - deska, destička
štacheta - lať v plotě
ukonik - nosný sloupek plotu
drechta - plachta na seno
rygla, lajsna - podelná lišta na plotě
pincek - motocykl Jawa Pionýr
gyzd, kyhel - neposlušné dítě
troky - menší necky (přenosná vana)
bank - pracovní ponk
vincek, petry - malé přenosné kamna
glajzňa - kolejnice (glajzy=koleje)
štreka - dlouhá cesta
praker - hůl (klepáč) na klepání koberců
špajzka - spižírna
gaťky - kalhotky
šnoptychel - kapesník
poca - nepálená cihla (vepřovice)
čut - cítít
kulat se - válet se
čabrat - plýtvat (vodou)
pokovat - zbalit (kufry)
čapět - dřepět
bantovat - vstávat brzo (děti)
meškat - bydlet
synek - hoch
pěrun - rošťák (nadávka)
dřistať - dlouho povídat
fulat - lhát, klamat
galaty - kalhoty
obcajdovat - překážet, ples se někomu do cesty
řect - říci
baj - možná
bajat - vymýšlet si
šimsisi - všiml jsis
vzpumět - vzpomenout si

gepek - nosič na kolo
šlauch - hadice (zahradní)
rožni - rosvítit světlo
děvucha - děvče, dívka
řni - jít do něčeho s plným nasazením
meškat - bydlet
kura - slepice
měkutky - jemný
cyp - nešikovný havíř
okrasny křok - okrasný strom
uřni kusek vuřta - odříznout kousek salámu
enem - jenom
dybys něbyl lopal - kdyby jsi nepil
něbujče še - nebojte se
nafolovač - naplnit něco na maximum
svicaty kluč - lesklý (nablýskaný) klíč
jakysy žebrak - nějaký nečestný člověk (nespolehlivý)
inač - jinak
ryna - okap
břuch - břicho
imrvére - neusále (pořád dokola) (někdy také furt)
pohlupavy - nesvéprávný, bláznivý
sušed - soused
sami ja ni - všichni jsou neviní (všichni, já né)
kdo to ma furt šect - kdo to má pořát séct (sekat, trávu)
dach - střecha
mur - stěna, zídka
pokluzat - uklízek
vybřinkat - dát někomu par facek
zbulat - vyvrátit
halaburdi - nepotřebné věci
bachraty - tlustý
umkni še - posuň se
zgychany - špinavý, upatlaný
gyzdi - výlupci
hrotek - lavor
grcat - zvracet
brutvaňka - pekáč
šopa, kolňa - kůlna
kobzole - brambory
zdechlak - nečestný člověk
žufan - kýbl na tyči na výběr septiku
zhnily - lenivý
kary - kolečko (někdy také tačky)
drajfus - kovový napařovač knedlíků
kelňa - zednická lžíce
srchňaty - neupravený, neoholený a špinavý
enem mel - no už běž
idž iš ty - jenom běž, upaluj
zamišat - zamíchat
mišat - míchat
dovrchu - nahoru
nadul - dolů
řetaz - řetěz
šibry - břidlice
spěš - dříve
naras - najednou
šťudlek - jetel
peň - pařez (hluchy jak peň)
demfovane zele - dušené zelí
pečky - sušené jablka
dokaličený - poraněný, zraněný
leška - lžíce
potomka - předsíň(ka)
hura - půda (idu hure - jít nahoru)
na sypani - paro
posypka - drobení na koláči
vachrlaty - pofiderní, rozklížený
stolek, ričelka - židle
švrčina - smůla (švrk = smrk)
štrample - podvlíkačky
břem - modřín
pantok, klapetek - topůrko sekery
čagan - hůl
kopačka - motyka
gybel - štít domu
firšferňa - trám
cukle - pantofle
štamprla - panák (alkoholu), prcek
ryčet - plakat
cychy - povlečení
cyganit - lhát
paskudy - dobroty
majíček - pampeliška
fač - obvaz
dajče pokuj - dejte pokoj
bravek - prase
firhaňky - záclony
bedajle - pedál u kola
podgajsany - neupravený (košile napůl v kalhotách)
přismyčit - donést
lužka - postele
sekretař - stolek
hybky - mrštný
esi - jestli
břinknut - uhodit
hevaj - tady
kampel - jezírko


"Pražák se ptá sucholazečáka, co to znamená šimsisi? Lazečák odpoví: no esisisišim"

poslední aktualizace minislovníku: 12.3.2017 (výrazy sbírá D. Závěšický)

Nejlépe je zachycen slezský dialekt v tvorbě Frana Směji viz např. báseň SLEZSKÁ ŘEČ. Další ukázky z tvorby Frana Směji najdete na stránce Ukázky z tvorby Frana Směji

Tvrdá je slezská řeč,
kaj teho třeba.
Ináč je měkučká,
jak střídka chleba.
Posledňa z posledních,
je podněs zvaná,
že byla chudobná,
k sudům též hnaná.
Kdo ju chce zesměšniť,
robí tak smělo,
kemu by slezsků reč
brániť sa chtělo ?

Něraz ju drobný lid
i plakať viděl,
a kdo sa pánem stal,
i mluviť sa styděl tak,
jako ho matička učili volať,
k Slezsku sa něhlásil,
leda o koláč.
Ale to něvadí, i bez nich byla, řeč,
kěrá v našich chalupkách žila,
nikdy sa něvzdala,
něpadla v boju
slezská řeč - děvuška v národním kroju!


sdílet článek sucholazeském nářečí na
Facebooku

Závěšický

článek sucholazeském nářečí zpracoval pro web
David Závěšický (3/2016)

Chcete pomoci doplnit (upřesnit) informace na této stránce? Napište nám ve formuláři níže.
Děkujeme za Váš zájem.

Anketa, názory občanů

Pošlete nám vaše náměty a připomínky, rádi Vám je zodpovíme.

hlášení místního rozhlasu

Hlášení rozhlasu - pátek 28.6.2024:

1) Ve středu 3. 7. 2024 budou v naší obci od 9 hodin přistavěny kontejnery na zelený odpad. Kontejnery budou rozmístěny na obvyklých stanovištích.

Hlášení rozhlasu - úterý 25.6.2024:

1) AVZO TSČ ČR Skála Suché Lazce srdečně zve všechny občany na kulturní akci "Táboráček", která se koná v pátek 28. 6. 2024 od 18:00 hodin v areálu střelnice na Strážnici. Občerstvení je zajištěno na místě, možnost opékaní vlastních buřtů. Srdečně zvou pořadatelé.

zobrazit vše

Kalendář akcí

3.7.2024 od (9:00) hodin:

Přistavění kontejnerů na zelený odpad.

7.8.2024 od (9:00) hodin:

Přistavění kontejnerů na zelený odpad.

10.8.2024 od (14:30) hodin:

Od 14:30 hodin, proběhne ve středu obce u kašny 8. ročník sucholazeckého pivního festiválku. Můžete se těšit na několik druhů piv. Pozvánka.

11.8.2024 od (16:00) hodin:

Uzávěrka srpnového čísla zpravodaje je 11.8.2024, zpravodaj by měl vyjít 22.8.2024.

30.8.2024 od (13:00) hodin:

30.8. - 1.9.2024 - od pátku 13:00 hodin - střed obce, obecní hřiště, kaple "Sucholazecké posvícení 2024" (třídenní akce) (30.8. až 1.9.2024), pořádá (zastupitelstvo S.L.). Pozvánka

zobrazit vše

Anketa, názory občanů

Napojení na přípojku kanalizace v S. Lazcích jste realizovali / budete realizovat? Hlasujte kliknutím na jednu z možností.

Svépomocí 1-2 lidé. 29%
Svépomocí 3 a více lidí. 21%
Odbornou firmou. 7%
Živnostníkem/(y) se zaměření na výkopové práce. 43%

Celkem hlasů: 82 | Hlasování začalo: 11.4.2023 01:00 | Hlasování končí: 11.4.2024 01:00 | všechny ankety

Na začátek stránky