Přerovecká 21, 747 95
suche.lazce@opava-city.cz
info@suchelazce.cz
tel. 734 763 998.
Suché Lazce jsou městskou částí statutárního města Opava od roku 1979. Poloha Suchých Lazců vzhledem k městu Opava je v jihovýchodní části. Celková rozloha obce je 447,81 ha z toho je 306,63 ha orné půdy, 19,67 ha lesů a 58,25 ha zastavěné plochy. Nadmořská výška obce je kolem 245 m n. m. Nejvyšším bodem Suchých Lazců je vrcholek kopce Strážnice s nadmořskou výškou 364 m n. m. Terén lze charakterizovat jako pahorkatinu. Vlastní obec leží na
severním svahu a východním svahu kopce Strážnice. Mezi významné stavby v obci patří kaple Andělů Strážných, obecní dům, kulturní dům, budova základní školy, kaplička sv. Jana, moštárna, vodojem a hasičárna. Mezi dominantu obce patří vodní nádrž "Přehrada" Sedlinka o rozloze 7,4794 ha. Mezi významné osobnosti, které pochází z naší obce patřil prozaik a básník Fran Směja, který zde má i pamětní ceduli na rodném domě Přerovecká č.p. 101/39.
Počet obyvatel je dle sčítání z roku 2013 celkem 1033. V obci je základní škola s rozsahem vyučování 1-5 třída a mateřská škola. V Suchých Lazcích jsou 3 hospody, obchod se smíšeným zbožím, fotbalové hřiště, obecní hřbitov a na Strážnici areál střelnice. Městská autobusová doprava je v místě. Obec zajišťuje služby občanům jako Česká pošta, ordinace praktického lékaře a knihovna.
více najdete zde
Z kroniky Suchých Lazcú od roku 1914 - 1946 (Šitavanc od roku 1920; Antonín Malík od r.1929; Antonín Krejčí od r. 1938.)
Římskokatolická kaple.
V třicetiletých válkách byla sucholazecká katolická kaple, při obléhání Opavy Mansfeldovými vojsky, zbořena v r. 1631. (viz. Biermanová monografie). Stála původně na místě nynější parcely č 96. Roku 1722 byla k poctě sv. Andělů Strážných vysvěcena kaple nová. Obec přikročila k její opravě v r. 1922-23. Při tom se zjistilo, že byla již také opravována v 1849, kdy byly ve věži nalezeny zajímavé poznámky, které tam uložil místní rolníky. J. F. Lacheta ze statku čp. 19. V roce 1932 byl u staré kaple postaven kříž místní "lidovou jednotou“. Náklad na stavbu byl celkem 7 500,- Kč, který byl pokryt obcí 500,- Kč a veřejnou sbírkou 7 000,- Kč. V únoru roku 1936 se započalo s výstavbou nové kaple, která byla vysvěcena již v říjnu téhož roku. Tuto akci vedl "Místní výbor jednoty kaple" a dozoroval Farní úřad Komárov. "Výboru" předsedal rolník p. Josef Steyer z čp.19, místopředseda byl krejčí p. Jan Bala, pokladník domkář p. Jan Sedláček, jednatel chalupník p. František Gřešek; revizoři - hostinský p. Antonín Věntus a domkář a zednický mistr p. Adolf Gřešek. Hlavním důvodem stavby bylo splnit poslední přání zemřelé občanky paní Marie Lachetové, rozené Meixnerové (1881-1935). Její manželství s p. Františkem Lachetou (1879-1928), tesařským mistrem bylo bezdětné. Spolu si postavili v roce 1910 domek a hospodářství čp. 110. Manžel pí. Marie, František, umírá na plicní chorobu v r.1928.Vdova, jako universální dědička, jmění i hospodářství vše odkázala k církevním účelům pro místní obec s tím, že domek čp. 110 bude zbourán a na celém pozemku vystavěna nová kaple. Kromě toho darovala k tomuto Účelu dalších Kč 10 000,- a na nové oplocení místního hřbitova založeného r. 1897 dalších dva tisíce korun. V r. 1935 bylo oplocení provedeno nákladem dvatisícesedmset Kč. Její mat. paní Terezie Meixnerová-Plachká. (1858) prodala svou usedlost čp. 8 panu Janu Sedláčkovi a po příkladu své dcery věnovala na novou kapli dalších 30 000,- Kč. Plány a rozpočet na stavbu provedl místní občan pan stavitel a architekt Alois Havlíček zdarma. Rozměry stavby 19x7,5 m; výška lodi 7 m; výška věže 22 m. V měděné báni na věži nebyly uloženy žádné zápisy. Za oltářem je jen označení letopisu stavby r. 1936. Kaple má v té době dva zvony. Velký byl zakoupen za 200,- Kč o váze 200 kg z raduňského kostela s nápisem „Srdce Ježíšovo“, malý zakoupen ve Vršovicích za 100,-Kč s nápisem „Panně Marii“ o váze 65 kg.
Kaple byla vybavena obrazy a soškami:
Anděla strážného od fy Brainer z Opavy, Panny Marie Čenstochovské a sošku sv. Antonína daroval hostinský p. Antonín Věntus. Sv. Cyrila a Metoděje věnoval rolník p. Josef Steyer, socha Marie Lurdské od neznámého dárce; Sv. Josefa a Sv. Terezií věnovala fundatorka paní Terezie Plachká. čp. 8; Pražské Jezulátko pan Eduard Halška; Křížovou cestu pi. Jos. Kaštovská a Stonišová z Nových Sedlic; Sv. Tadeáš, Sv. Florian a "věčné světlo“ od neznámých dárců.
Další vybaveni věnovali: zvonky p. Jan Sedláček; svícny p. Jan Prokša; 3ks lavic pí. Terezie Plachká čp.8; 1 ks pí. Anna Vašková z čp. 65; 1 . p. Jan Prokša. S výstavbou kaple žila celá obec. Občané se na ni podíleli nezištně téměř všichni. Např. rolnici odváželi a dováželi stavební materiál svými potahy zdarma. Všechen, písek z pískovny p. stavitele Aloise Havlíčka byl dodán zdarma. Místní řemeslníci zedníci, tesaři, stolaři apod. prováděli svou odbornou práci zdarma. Celkový náklad ba výstavbu činil 61 533,25 -Kč. Kaple byla zapsána římskokatolické církvi pod vedením "Výboru místní jednoty“ a pod dozorem Farního úřadu Komárov. Byla vysvěcena dne 4.10.1936 opět k poctě Andělů Strážných. Svěcení provedl komárovský, pan děkan Msrge P. Antonín Suchánek za asistence svého kaplana P. Františka Černocha, rodáka z Frenštátu pod Radhoštěm, katechety P. Štěpána Konečného, rodáka z Komárova a dvou bohoslovců ze "Stěpánkovic.
Při válečných událostech 2. světové války byla kaple značné poškozená. Ihned v roce 1945 byla s pomoci občanů náležité opravena.
V roce 1962, při úpravách komunikací v obci, byl rekonstruován vchod do kaple tak, aby neústil přímo do vozovky, jak tomu bylo doposud. Byla vybudována opěrná zeď a vstupní schody přemístěny z boční strany na pěší komunikaci.
V roce 1974 byl Interiér kaple nově vymalován.
Dle zápisů v sucholazeckých kronikách volně zpracoval v červenci roku 2002 Karel Rusek(Komárov) a D. Závěšický.
Kaple má dnes tři zvony. Ty dva, které se uvádějí v kronice a další malý, zřejmé původní ze staré kaple, sloužící nyní jako"umíráček". Byl ulit v r 1755. V roce 1969 byla kaple omítnuta bryzolitovou omítkou. V roce 1962 byla postavená opěrná zeď a schody vchodu do kaple vyústěny na pěší komunikaci.
Zvony ve zvonici kaple v Suchých Lazcích:
VELKÝ: název: SRDCE JEŽÍŠOVO SMILUJ SE NAD NÁMI
Rozměry: výška 56 cm, průměr věnce 65 cm, váha: 200,- kg, materiál: ocelolitina, výrobce: R. Ma-noušek a spol. BRNO, rok výroby: 1918, nákupní cena: 200,-Kč v r.1936 z kostela v Raduni.
STŘEDNÍ: název: SV. MARIA BEZ POSKVRNY POČATÁ ORODUJ ZA NÁS
Rozměry.: výška 38 cm, průměr věnce 44 cm, váha: 65,- kg, materiál: ocelolitina, výrobce: R. Ma-noušek a spol. BRNO, rok výr.: 1918, nákup.cena: 100,-Kč v r. 1936 z Vršovic.
MALÝ: název: SV.JENE NEPOMUCKÝ, SVATÁ MARIA, SV.KRIŠTOFE ORODUJTE ZA NÁS
Rozměry: výška 28 cm, průměr věnce 36 cm, váha: materiál: zvonovina, výrobce: František Stanke, Opava, rok výroby: 1755, pořízen: jako dar Krištofa Straucha a jeho manželky v r. 1755.
Malý zvon
Název: Sv. Jene Nepomucký, sv. Maria, a sv. Kryštofe, orodujte za nás
Rozměry: výška 28 cm, průměr věnce 36 cm, váha: nezjištěná, materiál: zvonovina, výrobce: František Stanke, Opava, rok výroby: 1755, pořízen: jako dar Kryštofa Straucha a jeho manželky.
Tento zvon ze zvonoviny, aby nebyl ve válečných letech 1938-1945 zkonfiskován pro vojenské účely, ukryli jej otec Jan a syn Miloš Pchálkovi, z popudu tehdejšího komárovského kaplana P. Josefa Buchty v kapli pod schodištěm a tento prostor zazdili. Tak byl zvon zachován.
Podle kroniky Suchých Lazců (str.3) daroval tento zvon Petr Leopold Tvorkovský z Kravař a byl přenesen do věže kaple v r.1722. Tento údaj není věrohodný neboť zvon byl vyroben v r.1755 a jméno dárce, na něm uvedené, je Kryštof Strauch se svou manželkou jako „bývalý nájemce".
Úvaha: O jakého „bývalého nájemce" asi jde? Je známo, že v S. Lazcích existoval statek. Např. V. Prasek uvádí, že r.1591 v domě Kryštofa Elble v S. Lazcich a na Kopčisku … a že Kopčisko slul zemanský statek se sídlem v S. Lazcích. Nejde tedy o „nájemce" toho nebo později jiného statku, které si tehdejší majitelé najímali jako správce? Bývalý hospodářský dvůr, středisko vrchnostenské správy někdy r.1651-55 vyhořel a kolem r.1696 se uvádí existence nevelkého barokního zámku, který r.1718 se označuje jako vrchnostenská budova. R.1850 je tato budova zbořena. Onomu místu, kde stál, se tady dodnes říká „ve dvoře". Jde o místo vlevo od místní komunikace z Komárova (dnešní Přerovecká ul.) na vyvýšenině (kopečku) naproti kapličky Sv. Jana Nepomuckého (z r.1736). Lze tudy spekulovat, že dárce zvonu mohl mít v tě době okolo r.1755 pronajat onen statek (dvůr)! Důvody k darování zvonu mohou být různé, ale v té době zřejmě šlo o dík za splnění nějakého přání či odvrácení nějaké pohromy nebo nemoci onoho „nájem." nebo členů jeho rodiny. Jméno Strauch by snad bylo ještě možno ověřit v zápisech matriky narozených farnosti Komárov v Zemském archivu v Opavě, potud tam z té doby je archivována.
V rodných matrikách uložených v Zemském archivu v Opavě pod evid. čís. OP-VIII-3 je uvedeno, že v Suchých Lazcích se dne 30.7.1744 narodila dcera MAGDALENA, ANNA, TEREZIA, otec Christophorus STRAUCH a matka MAGDALENA. To, že dcera dostala více jmen svědčí o tom, že jde o majetnější, váženější nebo urozenější rodinu v jakých se dávání více jmen u potomků tehdy praktikovalo. To odpovídá zřejmě tomu, co víme a to, že šlo o rodinu správce pravděpodobně statku-dvora. Až do r.1763 (datum, do kdy byly matriky prohlédnuty) se již potomek jména Strauch v matrice komárovské farnosti nenachází. Je tedy nezvratně doloženo, že dárce zvonu žil v Suchých Lazcich, ale v roce 1755, kdy byl zvon v Opavě ulit, již zde nebydlel a nevykonával svou funkci neboť na zvonu je uvedeno: „bývalý správce". Zřejmě jej k Suchým Lazcům vázal nějaký slib či závazek, který tímto darem zvonu splnil.
Zpracoval v červnu 2003 K Rusek, Komárov, připravil D. Závěšický
foto 1. Představenstvo "Výboru pro výstavbu kaple" před vchodem do kaple při jejím dokončení v říjnu r. 1936 (schody ústili přímo na ulici). Zleva stojí Adolf Gřešek, František Gřešek, Antonín Věntus, stavitel arch. Alois Havlíček, Jan Bala a Eduard Halška(kostelník). Sedící Josef Steyer (předseda), komárovský děkan Msgre P. Antonín Suchánek a Jan Sedláček.
foto 2. Varhany fy. Rieger-Kloss z Krnova v sucholazecké kapli Andělů Strážných získané, jako zánovní, dne 1.2.1983 z farního kostela v Hněvošicích. Jejich instalací a konečnou montáž provedl sucholazecký občan p. Alois Láryš, který se vyučil profesi varhanáře u výše uvedeného výrobce (Rieger-Kloss). Slavnostně byly vysvěceny u příležitosti 50. výročí od postavení kaple v roce 1986.
foto 3. P. Alois Klein. bývalý kaplan komárovské farnosti a ThDr. Vojtech Tkadlčik, farář ve Skřípově koncelcbrují slavnostní ni. svatou u příležitosti 50. výročí vysvěcení kaple v roce 1986.
Více se dozvíte také v knize "Historie kaplí v Suchých Lazcích", která je k zakoupení na poště Partner.
Mohlo by vás také zajímat:
3.7.1922 - Památný zápis z rekonstukce kaple z roku 1922
Vzhled staré kaple z r. 1722, která stála před usedlostí p. Steyera čp. 19 před opravou roku 1922-23
Fotografie kaple z roku 2001
Sucholazecká kaple po opravě v roce 1922-23. Od původní se liší jiným tvarem věžičky, větší vstupní branou a okénky v čelním štítu (foto asi 1929-31)
Představenstvo kaple, zleva: Adolf Gřešek, Antonín Věntus, František Gřešek, Alois Havlíček(stavitel), Eduard Halška, Jan Bala. Sedící: Josef Steyer, Mgr. Suchánek, Jan Sedláček
Výstavba nové kaple 1936
Výstavba nové kaple 1936
foto 1. Představenstvo výstavby kaple 1936 zleva: Adolf Gřešek, František Gřešek, Antonín Věntus, Alois Havlíček(stavitel), Jan Bala, Eduard Halška. Sedící: Josef Steyer, Mgr. Suchánek, Jan Sedláček.
Slavnostní svěcení nové kaple
Stará kaple během demolice
foto 3 P. Alois Klein. bývalý kaplan komárovské farnosti a ThDr. Vojtech Tkadlčik
foto 2. Varhany fy. Rieger-Kloss z Krnova v sucholazecké kapli Andělů Strážných
Nová kaple po válce
Pohled na řešení vchodu do kaple
Stará kaple před p. Steyerem (foto asi 1929-31)
Nová kaple po Válce pravděpodobně kolem roku 1945-46
Oltář nové kaple, obvyklá výzdoba oltáře v průběhu májových pobožností rok 1940
Výstavba nové kaple 1936
Pohled na novou kapli kolem roku 1965-68
Výstavba nové kaple 1936
Původní interiér kaple od roku 1936 do roku 1952
Kaple z dobové pohlednice rok 1940 (zdroj: paní Jedličková, děkujeme)
Vchod do kaple kolem roku 1960.
Jan Steyer na kole, stará kaple na pohlednici z roku cca 1931
Stará kaple sávala na jiném místě foto z r. 1722