historie Suchých Lazců

Pamětní kniha Dobrovolné hasičské Jednoty v Suchých Lazcích

stránkování v kronice "Pamětní kniha SDH 1886-1939"

strana: pametni-kniha-hasici 141.jpg
Sbor s 12 členy v kroji stál nad čerstvým rovem 19.5.1920 a v srdce každého vloudila se žádost, aby osud dopřál i nám věrně vytrvati ve sboru až k smrti - Pozůstalí zůstali ve šlépějích otcových – darovali sboru 100 Kč. R.i.p.

1921

Valná hromada dne 9. ledna 1921 konaná postavila v čelo sboru našeho jednomyslnou volbou osvědčeného starostu sboru našeho, pana Arnošta Kubína.
Výbor sboru tvořili pánové:
Náčelník Adolf Vítek, podnáčelníci Čeněk Skuplík, Richard Halška, Reinhold Skuplík, Jan Prokša, a jednatel. Pokladníkem byl starosta hasičského sboru.

Matiční den v Kravařích
Matice Opavská, naše věrná stráž česká na severovýchodu Československé republiky, každým rokem koná svoji generální přehlídku, slavnost Matičního dne. Letošní oslava platila mládeži, naději a pýše národa.
Všem účastníkům jistě nevymizí z mysli rozjásaný nekonečný dav 5.000 dětí z Hlučínska

strana: pametni-kniha-hasici 142.jpg
a Opavska i Ostravska a více než 20.000 návštěvníků dospělých, který vířil, pestře hýře jasnými barvami, Kravaři, starodávným sídlem pánů z Kravař. Výletiště v zámeckém parku bylo živým úlem rojících se houfů dětí. Cvičení tělesná, provedená hochy i dívkami, hry, zpěv, veselé radovánky, vše v duchu dětském, rozpálilo dětské tváře i zažehlo radost v očích…
Náš sbor zúčastnil se slavnosti s 12 členy na povoze Vincence Halšky. Sledoval pět ověnčených a rozradovanými dětmi naplněných vozů se školou naší. Žáci zdejší školy sami vozy ozdobili, účastnili se všech her a cvičení. Povozy zdarma poskytli pánové Reihold Skuplík, Adolf Vítek, Antonín Meixner, Eduard a Valentýn Halška.

Požár 72.
Rok 1921 přinesl katastrofální sucha. Zelenina uvadala, obilniny zakrněly, okopaniny hrozily uschnutím.
V žáru dne nedělního zatměl se zlověstným kouřem les v revíru přerovském, za starodávným, báji plném Zámčiskem. Dne 17. července 1921 kol čtvrté hodiny svolával bratr trubač hasiče. 12 členů se stříkačkou chvátalo hasit hořící les.
Úsilí sborů, podporovaných občany vůkolních obcí, korunováno zdarem. Oheň omezen a utlumen. Pouze

strana: pametni-kniha-hasici 143.jpg
několik arů mladého lesa shořelo. Teprve po 10. hodině noční vraceli se hasiči domů. Správa revírů v Hrabyni darovala sboru našemu 160 Kč v uznání zvláštních zásluh sboru při zachránění lesa. Povoz dodal pan František Plachký, rolník č. 12.

73. požár.
Dne 29. srpna 1921 kol 3. hodiny odpolední zpozorováno, že Mokré Lazce zachváceny požárem. Po tři měsíce žhnulo slunce a střechy vyprahlé a rozehřáté byly ohni znamenitou podporou. Vody byl úplný nedostatek a veliká vzdálenost vody od požářiště byla na úkor zdárného tlumení ohně. Hasiči museli ohni v hráz vlastními prostředky. Naše stříkačka se 100 m hadic dodávala vodu stříkačce jiné, která vodu pumpovala k ohni. 9 členů našeho sboru ve svorné, cílevědomé práci se sbory bratrskými lokalizovalo oheň:
7 domků s hospodářskými budovami zničeno ohněm, 15 rodin zcela ochuzeno.
Za tmy vracel se sbor s vysílenými hasiči domů.

1922

74. požár
Volal sbor Dobrovolných hasičů do Komárova. Malá bouře, která se rozpoutala odpoledne 18. května 1922

strana: pametni-kniha-hasici 144.jpg
nad Opavou, zničila bleskem dřevěnou stodolu farní. Za 2 hodiny zcela spáleny zásoby slámy, píce, stroje ve stodole. Očazené sloupy po půl roku označují spáleniště. Pan farář utrpěl citelnou škodu, kterou obětaví farníci snažili se nahraditi dary in natura.
Sbor náš za kratičkou dobu zasáhl do hašení. 6 hasičů našich platně se obětovalo při lokalizaci dravého ohně.
Roku 1922 řídili osudy sboru tito funkcionáři valnou hromadou 8.ledna 1922 zvolení:
Starosta sboru p. Arnošt Kubín
Náčelník p. Adolf Vítek
Pokladník p. Arnošt Kubín
Zbrojmistr p. Adolf Vítek
Podnáčelníci Halška Richard a Skuplík Čeněk
Ve výboru byli p. Jan Prokša, Karel Stuchlík a Reinhard Skuplík
Rok 1922 byl rokem velmi dobré úrody polní, rokem oslav politických, neboť agrární strana slavila jubileum, čsl. Socialisté slavili 25letí, sociální demokraté půl století trvání strany.
Velmi kritická byla průmyslová stagnace. 12.465 nezaměstnaných v březnu 1922 vzrostla do

strana: pametni-kniha-hasici 145.jpg
konce prosince 1922 na 91.783 podporované nezaměstnance o 386.256 osobách.
Koruna česká znamená v Curychu 8 frs v prosinci 1921, stoupla na 19,85 frs v červnu 1922.
Politická hladina se nepohnula z klidu, teprve rok 1923 bude bouřlivý o druhých volbách do obcí.
Zapsal jednatel Karel Šitavans.

Dne 31. května 1923 prohlídl místní sbor župní náčelník a shledal vše v nejlepším pořádku.

Rok 1923

75. požár
Letos vykonal sbor náš čin nejkrásnější svépomoci, zachrániv bratru Josefu Luskovi dům a hostinec číslo 17 před zkázou. Dne 3. ledna 1923 při prudkém větru chytly a zanítily se saze v komíně a v průduchu zedním od kamen kuchyňských. Roura praskla a oheň tiše zachvacoval půdu nad bytem.

strana: pametni-kniha-hasici 146.jpg
Kouř prozradil šiřící se požár a včasným přispěním obětavých bratří a občanů utlumen oheň a úplně zdolán proudy vod z naší osvědčené stříkačky.

Na rok 1923 zvoleni tito funkcionáři:
Starostou sboru Arnošt Kubín, který sbor řídil plných 12 let jako vzorný člen sboru o zdar jeho pečující
Náčelníkem opět zvolen pan Adolf Vítek, který funkci tak zodpovědnou konal.
Podnáčelníky byli Richard Halška a Čeněk Skuplík, zbrojmistrem byl náčelník, pokladníkem starosta, jednatelem řídící učitel Karel Šitavans, místostarostou pan Reinhold Skuplík, členy výboru Josef Halška a Josef Luska.
Roku 1923 byla úroda polní prostřední, ceny průmyslových výrobků nepatrně klesly, zaměstnanost poněkud stoupla.. Kč se stabilizovala od 15,82 frs švýcar.do 16,91 frs měla rozpětí kurzové.
Roku toho vypukla generální stávka hornická v celé republice, mzdový spor ukončen kompromisně.
Vládu republiky řídil ministr prezident Antonín Švehla opíraje se o kabinet koaliční.
V celé republice vykonány volby do obcí na čtyřleté 1923 – 1927 za vzorné disciplinovanosti voličů.

strana: pametni-kniha-hasici 147.jpg
Starostou obce opět zvolen člen našeho sboru, obětavý pan Jan Bialý, místostarostou zvolen člen sboru, starosta a pokladník náš Arnošt Kubín. V obecní radu zasedl náš senior Jan Prokša.
Milovaný náš president vykonal letos cesty návštěvní po Evropě a vítán s jásotem v metropoli světa, v elegantní Paříži, slavně vítán v Londýně i Bruselu.
Jak radostno bylo srdci každého Čecha, když četl slova obdivu od Angličanů, pochvalou skrblících, od králů v Londýně i Bruselu tak vítán jako korunovaný pán!
Zapsal jednatel Karel Šitavans

Rok 1924

Již v roce minulém rozlétla se po Slezských obcích pověst, že první občan republiky, tatíček president navštíví Opavu. Pověst byla klamná. Zájezd uskutečněn letos v červnu. Po letech navštívil drahá místa svého rodného kraje, svého mládí, ale vrcholem triumfální pouti byla chudá slovenská chalupa na březích Moravy, všude mu planul vstříc oheň vděčné lásky, ale na slovenské půdě uchvácen výhni lásky bez mezí, o jaké nikdy se nesnilo mocným panovníkům.

strana: pametni-kniha-hasici 148.jpg
Tam neprospěl kordon stráže, tam promluvil lid z hloubi duše bez rozdílu tříd, bez stran a bez formy studené oficiálnosti. Na břehu řeky uvítalo pana presidenta děvčátko, jehož poslední věta: "My vieme, že ste náš ozaistný tatíček" zněla jako teplý jižní vánek, který ovanul srdce lidu.
A stejně tomu ve Slezsku. Několik oslnivých proudů barvitých vytrysklo ze Slezské země při vítání ve Svinově, to záplava praporů vroucí láskou uchystaných zjasnila vážné tiché vesnice naše. Jako nepřehledné věnce vinuly se od efektních slavobran vzhůru státní silnicí k Hrabyni. A co vesnička, to krásná, ohromná kytice kynula na uvítání: to láska lidu a jeho radost jako jarní vody se rozlévala.
Občané naší vsi, školní děti, hasičský sbor shromáždili se u slavobrány při vstupu do Kravařova, kterouž upravil za pomoci občanů Kravařova tesařský polír Jakub Kubesa z Kravařova s jednatelem našeho sboru, ověnčili ji věnci chvojnými, které upletly občanky Lazecké se školačkami, ozdobili vlajkami a prapory a upevněn nápis: "Tatíčka presidenta vítají věrní Moravané" – nad nápisem rozprostírala perutě moravská orlice. Hasičský sbor zaranžoval přišlé zástupy a již nedočkavé oči hleděly po říšské silnici, zda průvod aut se neobjeví. Nejdychtivěji zářily oči malých a svíraly ručky státní vlajky kynoucí hostům.
Již po páté hodině dne 23. června 1924 objevilo se

strana: pametni-kniha-hasici 149.jpg
inspekční auto, pak projeli pořadatelé, a rázem vypjatá pozornost shlédla v desátém autu milou, známou tvář pana presidenta, který vlídně, usměvavě kynul všem vítajícím a provolávajícím u brány…
Byli jsme šťastni a blaženi, že vyklíčilo u nás štěstí… smutnou byla pouze družička malá, která kytici rudých růží panu presidentovi chtěla podat a uvítat – což teprve v Opavě provedeno.
Temné, tmavé mraky a burácející hřmění zabránilo zastávce hostů, obecenstvo spěchalo domů již v dešti a mnozí již uchýlili se pod chránící krov, kdy s ohlušujícím zahřmením blesk zapálil stodolu Doroty Stuchlíkové čís. 18 a za okamžik hasičská trubka teskně zakvílela signál Bratři ku pomoci, požár vypukl.
24. června 1924 slezský lid holdoval panu presidentovi, který od 14 – 17 hodiny na balkoně Zemské politické správy v Opavě s družinou průvod sledoval. Téměř 10 tisíc dětí a studentů, přes 25 tisíc obecenstva prošlo s jásavým voláním Masarykovou ulicí nádherně vyzdobenou pylony s prapory a květy ověnčenými domy.
Krásných těch chvil nezapomene nikdo. Sbor náš dostavil se k holdu a v Župě moravských enkláv prošel při holdu masami lidu přeplněnou ulicí.
Ráno pan president jako nejvyšší vojenský hodnostář prohlížel posádku opavskou na cvičišti a všude sklidil obdiv krásnou jízdou na koni a elegancí chování.
Minul svátek radostné návštěvy, 25. června opustil pan president Opavu, projel Hlučínskem do Moravské Ostravy, nastaly všední dny povinností hasičských.

Nekrolog.
Smutnou povinnost vykonala deputace sboru našeho, doprovodivše na poslední cestě bratra Konráda Morbicera, který podlehl zápalu plic v Slezské zemské nemocnici v Opavě.
Zesnulý narodil se v Bohumíně ve Slezsku dne 18. .... , příslušný byl do města Lipníka nad Bečvou na Hané, celý život trávil mimo domovskou obec. Za šťastných dnů svého života byl malorolníkem čís. 11, pak nájemcem hostince čís. 103, konečně chalupníkem čís. 14, naposled nádeníkem u stavby v Opavě zaměstnaným.
I když život hodně hořkosti mu udělil, nikdy ho nezbavil veselého očekávání lepších chvil a humorného nazírání. Ke sboru lnul upřímnou láskou a mnoho let sloužil mu oddaně až do konce. Zemřel 30.1.1924.
Spi klidně bratře v cizí zemi, nezapomenou Tebe ani Tvoji rodní ani my. Čestnou vzpomínku jsi zanechal v análech sboru, kterému od roku 1893 sloužils, tedy 30 let mezi námi pobýval jsi v dobách dobrých i zlých.

Požár 76tý.
Vypukl za bouřlivého večera dne 23. června 1924, kdy bleskem zapálena, vzplanula stodola selky Doroty Stuchlíkové čís. 18. Hasiči vracející se z uvítání pana presidenta, kvapem pospíšili k požáru, mnozí ani slavnostní uniformy nespěli odložiti.

strana: pametni-kniha-hasici 151.jpg
Stříkačce pomohl prudký liják, který oheň poněkud utlumil, hasiče na kůži promočil. Rázné zasáhnutí hasičů omezilo požár a zachránilo sousední stodolu i dům Antonína Meixnera. V pozdních hodinách úplně promoklí hasiči oheň úplně zdolali.
K pomoci přišli Komárovští se 12 muži, Novosedličtí se 16 muži a stříkačkou nepracovali, poněvadž oheň již byl udolán. Z pojišťovny uznali energické zasáhnutí našeho sboru a odměnili náš sbor po 120 Kč, Rolnická a Všeobecná, obě v Praze.

Požár 77.
Dne 12. srpna o ½ 2. hodině noční vzplanula stodola Josefa Patrmana čís. 29 a s veškerou úrodou, dřívím a uhlím lehla popelem. V málo minutách dostavili se k ohni hasiči a usilovné námaze se podařilo za bratrské pomoci 5 členů Komárovského a 12 členům Novosedlického sboru úplně oheň uhasiti. Požár vznikl zaviněním vlastního syna pohořelého.

Požár 78.
Potřetí letos vzplanula stodola v obci naší požárem. Za nepřítomnosti hospodáře na poli pracujícího začal oheň dne 16. října 1924 ku 15. hodině za větru u bratra Richarda Halšky, rolníka čís. 68.

strana: pametni-kniha-hasici 152.jpg
Hospodář, který tryskem na koních přijel, zastal požár v plném žáru. Zničena všecka úroda, hospodářské stroje i zásoby. Požár hrozil nebezpečím celé obci, neboť obytný dům hospodářův, stodola i dům náčelníka br. Josefa Halšky číslo 67 byly v přímém nebezpečí a již chytaly, nejsouc ani 3 m vzdálené.
Energické zasáhnutí sboru se zdařilo, požár isolován a zdolán. 180 m hadic bylo v činnosti, vodu z návesného rybníka k ohni dodávajíce. K pomoci dojelo 16 hasičů z Komárova a 14 z Nových Sedlic, kteří náš sbor pomocí podpořili.
Hasiči setrvali na místě po celou noc. Ranní slunce ozářilo smutně trčící ohořelé sloupy a doutnající zbytky úrody. Marně lopotil se náš bratr po celý rok, škoda, kterou utrpěl, jako bolestná rána po léta ochromí jeho hospodářský život. Přímá příčina požáru jest neznáma, snad neopatrné čištění komína nájemníkem způsobilo tuto škodu. Všeobecná pojišťovna v Brně a Continentale v Brně odměnili úsilí sboru po 100 Kč.

Sbor náš
Řídili v roce 1924 starosta Arnošt Kubín, náčelník Josef Halška, podnáčelníci Čeněk Skuplík a Reinhold Halška v užší volbě s Adolfem Vítkem, v níž zvolen Adolf Vítek.

strana: pametni-kniha-hasici 153.jpg
Ve výboru byli Josef Luska, Karel Šitavans a Richard Halška
Zapsal Karel Šitavans, jednatel

Rok 1925

Sbor vykonal výroční valnou hromadu za rok 1924 dne 4. ledna 1925 v obecní kanceláři o 14. hoduně za velké účasti členstva.
Osudy sboru svěřeny osvědčeným rukoum dosavadního starosty sboru p. Arnoštu Kubínovi, který jednomyslnou volbou opět zvolen starostou.
Náčelníkem zvolen Josef Halška, podnáčelníky se stali Čeněk Skuplík a Adolf Vítek, do výboru vysláni Jan Bialý, Richard Halška a Josef Šíma. Jednatelem ustanoven výborem Karel Šitavans.
Z důležitých událostí buďte jmenovány:
Dne 4. července 1925 konal se sjezd jménem Svazu dobrovolného hasičstva čsl. pořádaný Moravskou zemskou jednotou v Brně.
Účast z celé republiky, zvláště z Moravy, byla obrovská. Zastoupeno 5 zemských jednot: Morava, Čechy,

strana: pametni-kniha-hasici 154.jpg
Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus.
Svaz čsl. dobrovolného hasičstva složil Prvnímu občanu a Osvoboditeli národa T. G. Masarykovi, prvnímu presidentu republiky, svůj nejhlubší hold.
Svaz spojil 7.800 sborů s 213.000 činnými členy. Čestným předsedou svazu byl Karel Vozáb, vrchní ředitel hasičské pojišťovny v Brně. Výbor sjezdový měl 18 členů. Vrchním velitelem při cvičeních byl Karel Fuchs. Cvičení účastnilo se na Zelném trhu v Brně i na stadionu Sokola na 18.000 členů a dorostenců. Cvičení tato působila dojmem úchvatným, žádný účastník neztratí z paměti tento jedinečný obraz. Cvičení trojic se štíty dorostu i žen řídil František Chládek. Alegorické skupiny na Stadionu provedené nacvičil a vedl František Peringer. Inženýr Matoušek uspořádal výstavu hasičské samaritánské služby ve Stadionu.
V pátek dne 3. července 1925 zahájena hasičsko-samaritánská výstava na výstavišti sokolského stadionu, v 10 hodin dopoledne, večer v 8 hodin byla přátelská schůze v Besedním domě. V sobotu 4. července ve 14 hodin nácviky ve Stadionu, v 15 hodin koncerty v Lužánkách, v Besedním domě a ve Stadionu, večer slavnostní představení v divadlech: Její pastorkyňa a Jánošík,

strana: pametni-kniha-hasici 155.jpg
v 19 hodin Akademie a o 20. hodině Přátelský večer v Besedě.
Neděle 5. července patřila k nezapomenutelným dnům hasičským. V 8 hodin vyrazily první řady ze Starého Brna, v 10 ½ hodině objevily se na Zelném trhu, kde holdováno republice, prosloveny řeči hostí. Následovalo praktické cvičení brněnských sborů, slavnostní oběd. O 15. hodině cvičili muži se sekyrkami, dorost a ženy se štíty, druhý oddíl cvičení se sekyrkami, cvičení se stroji, závěrečná scéna. Večer slavnostní představení Libuše a "Třetí zvonění".
V pondělí prováděny zkoušky se stříkačkami a uskutečněn zájezd do Krasu, k Macoše a k Mohyle míru.
Jsou za námi nezapomenutelné dny! Radostnou myslí dosud ve vzpomínkách táhnou cyklisté, historičtí hasiči v starodávných úpravách, kominíci, krojované ženy, 15 hudebních sborů, tribuna s delegáty Francie, Belgie, Polska, Jugoslávie, městská rada Brna, presidia úřadů. Poznali jsme sílu hasičské myšlenky, kdy Brnem duněl pochod 80.000 uniformovaných členů!
Za náš sbor účastnili se sjezdu starosta sboru Arnošt Kubín se členy Františkem Fárkem, Reinholdem Skuplíkem a Karlem Stuchlíkem.

strana: pametni-kniha-hasici 156.jpg
Požár 79.
Svolal činné členy k pomoci bližnímu dne 13. února 1925 o 22. hodině ve mlýně Jaškově. Dřevěné domky vzplanuly a plameny rychle ničily příbytek nejchudších zaměstnanců ve mlýně. 15 členů našeho sboru se stříkačkou vydatně pomáhalo oheň utlumit, opavský sbor s parními stříkačkami zastali jsme v plné práci.
Majitel mlýna uznávaje obětavost našeho sboru daroval 150 Kč. Povoz poskytl Josef Štajer.

Požár 80.
Hasil náš sbor v Nových Sedlicích, kde plameny volaly ku přispění. Hořela stodola pana Žídka v blízkosti domu. Oheň propukl 10. července 1925 o 24. hodině. Ze sboru našeho 16 členů se stříkačkou záhy dorazilo k ohni. Dům zachráněn díky obětavosti hasičů. Povoz k tomuto ohni poskytl opět Josef Štajer.
V roce 1925 konán župní sjezd ve Lhotce u Litultovic dne 7. června 1925. Dostavilo se k němu 9 členů sboru.

strana: pametni-kniha-hasici 157.jpg
Sesterská župa Slezská pořádala sjezd v Podvihově, k němu náš sbor vyslal 19 členů v den 19. července 1925.
Raduňský sbor otvíral slavnostně skladiště dne 23. srpna 1925. Ke slavnosti vyslal náš sbor 8 členů.
Vzdělávacího kurzu v Jaktaři dne 13. prosince 1925 se zúčastnili 3 členové za náš sbor.
V roce 1925 opustili nás Leopold Lacheta, mistr tesařský, který se trvale usadil ve Štítině a Karel Stibor.
Do sboru nově vstoupili Josef Vítek, Edmund Sonek, Josef Gřešek, Stanislav Luska, František Friedel jako členové činní, Jan Sedláček a František Směja co členové přispívající.

František Směja,
Báňský úředník v Mariánských Horách na jámě Ignát – zemřel! Tato neuvěřitelná zpráva se bleskem roznesla obcí dne 16. března 1925 v noci po celé obci.
Pln síly spěchal k vlaku na Štítinu, netuše, že naposled viděl své drahé, jimž byl vzorným otcem, své Lazce, k jejichž rozkvětu ze všech sil pracoval…
Mozková mrtvice navždy zastavila dobré a šlechetné srdce milého občana, obecního pokladníka a radního na silnici poblíž nádraží.

strana: pametni-kniha-hasici 158.jpg
Pán kynul a duch horující pro vše krásné poslechl, schránka smrtelná dovezena do obce zpět a 19. března 1925 za obrovské účasti pohřbena na místním hřbitově.
Budiž mu země rodné obce lehká a nehynoucí paměť u rodáků!

Rok končil ve znamení voleb do Národního Shromáždění dne 15. listopadu 1925 provedených. Z voleb těchto vyšlo 45 agrárníků, 31 lidovců, 29 sociálních demokratů, 28 čekých socialistů, 13 národních demokratů, 13 živnostníků, 41 komunistů, 23 ludovců, úhrnem 223 čs.poslanců, z toho 1 Polák, 1 Rusín, 24 německých agrárníků s Maďary, 7 křesťanských sociálů německých, 10 německých nacionálů, 7 německých socialistů. V obci naší odevzdáno 544 hlasů, z nichž 222 lidovcům, 195 sociálním demokratům, 30 čs. socialistům, 35 komunistům, 57 agrárníkům.
Kronikář Karel Šitavans

strana: pametni-kniha-hasici 159.jpg
Rok 1926

Byl rokem neočekávaných překvapení. Po příjemné a mírné zimě nastaly krásné jarní dny, slibující úrodu hojnou a příznivý rok hospodářský. Ale člověk míní – nastalo léto hubené jak sedm hladových let egyptských za Setha II., rok hospodářské mizerie.
Ke slavným dnům sletu VIII. Všesokolského sjelo se na milion lidí z ciziny a ze zemí našich, z obce naší se zúčastnilo 12 členů.
Při soupisu dobytka zjištěn velmi značný přírůstek, svědčící o porozumění hospodářů našich situaci, která nutí hledat nové cesty hospodářského blahobytu.
Náš sbor nereagoval na změnu kurzu politického,, ale hospodářská krize zanechala znatelné stopy v nechuti k práci ve spolku.
Valná hromada dne 3.ledna 1926 v kanceláři obecní konaná, ponechala v čele sboru našeho obětavého, konciliantního pana Arnošta Kubína, rolníka č. 30. Náčelníkem zvolen pan Adolf Vítek, místonáčelníky Josef Luska a Rudolf Šubert, četaři Richard Halška, Josef Šíma a Josef Halška. Ostatní funkce nezměněny. Roku tohoto sbor měl 30 členů, z nich 28 činných, dva přispívající. Úmrtím Františka Friedla a odstěhováním Čeňka Lyska, pak přijetím Jana Halšky končí rok 1926

strana: pametni-kniha-hasici 160.jpg
s 27 členy činnými a 2 přispívajícími.
František Friedel, 18-letý zámečník, hoch dobrý, milé povahy od svých milován, od přátel velmi vážen a vyhledáván, byl rodákem z Polanky u Bílovce a jako 6-letý hoch i s rodiči se do obce naší přistěhoval na usedlost Novákovou č. 64, kterou od Františka Kostky zakoupili. V nezapomenutelný den Osvobození národa 28.10.1918, kdy s jásotem vítána u nás republika, umíral mu otec Antonín Friedel, železničář, a výchova dětí a starost o hospodářství těžce dolehly na vdovu. Již vypomáhal matce úředník Rudolf Friedel, a když hořká chvíle osudu uvrhla na lůžko tři syny a dceru. Dva synové zemřeli brzo za sebou v opavské nemocnici, převezeni do Lazec a uloženi do země předčasně, v plné síle, v jaru života. Smutně zavlál černý prapor na zbrojírně a potvrzoval neuvěřitelnou zvěst přátelům, že František Friedel, nadšený hoch dotrpěl 4.3.1926. Zachovejme mu milou vzpomínku!

81. požár
volal 17. ledna 1926 časně ráno o půl šesté bratry hasiče k pomoci. Nevysvětlitelným způsobem vyšlehly plameny z půdy obytného domu, hltavě strávil oheň krovy a jen nadlidské námaze hasičů jest poděkovati, že oheň lokalizován

---

---

přepsal: Zdeňek Pelech(2018-19), skenování a zprac. pro web: David Závěšický