historie Suchých Lazců

Pamětní kniha Dobrovolné hasičské Jednoty v Suchých Lazcích

stránkování v kronice "Pamětní kniha SDH 1886-1939"

strana: pametni-kniha-hasici 241.jpg
Rok
1937

strana: pametni-kniha-hasici 242.jpg
6. ledna 1937 ve 4 hod. odpoledne konal sbor svou 52. valnou hromadu v sále br. jos. Lusky. Vzhledem k novému znění stanov stran volebního období, byli funkcionáři zvoleni na 2 léta. Zvoleni byli:
starosta: br. Ar. Kubín;
místostarosta: br Jos. Halška;
náčelník: br. Boh. Můra;
1. místonáčelník: br. Fr. Ondrášek;
2. místonáčelník: br. Jan Laryš;
jednatel: br. Jindřich jelonek;
pokladník: br. Ar. Kubín;
vzdělavatel: br. Old. Směja;
zbrojíři: br. Jan Pchálek;
členové výboru: br Fr. Šindlář; br. Rich. Halška; br. Jan Halška;
revisoři: br. Jindřich Jelonek; br. Rud. Hanák
delegáti do župy: br. B. Můra; br. Old. Směja;
náčelní žen: oddíl starších: ses. Anna Leskáková;
oddíl mladších: ses. Andulka Biala;
1. podnáčelní: ses. Milada Kubínová;
2. podnáčelní: ses. Květuše Soonová.

3. ledna zemřel v mladém věku po dlouhé a vysilující nemoci náš milý bratr Jos. Staněk. Na místní hřbitov doprovodili jej bratři v hojném počtu a nad otevřeným hrobem se s ním rozloučil br. vzdělavatel Fr. Ondrášek.
21. ledna v časných hodinách po půlnoci vypukl požár v hospodářské škole v Kravařích.

strana: pametni-kniha-hasici 243.jpg
Stalo se tak, právě kdy žáci této školy se veselili na svém plese. Proto se původně myslilo, že je to msta iredentistů. Pozdějším šetřením bylo zjištěno, že oheň se vzňal od elektrického proudu následkem špatné izolace. Stát tímto požárem utrpěl milionovou škodu. Z našeho sboru se k požáru dostavili 2 bratři na kolech.
31. ledna pořádal sbor v sále br. jos. Lusky ples, který byl dosti slušně navštíven. Přítomní se velice slušně a pěkně bavili až do časných hodin ranních.
7. března zůčastnil se náš sborspolečně s jinými místními korporacemi oslav 87. narozenin p. presidenta Osvoboditele, T. G. Masaryka. Všichni se těšili z toho, že p. pres. Osvoboditel svěží a poměrně i zdráv dožívá se tak vysokého stáří a všichni měli jen jedno přání, aby tu ještě dlouho mezi námi pobyl. Nikdo nepomyslil, že za pár měsíčů bude skutečnost jiná.
25. března odešel z našeho středu jeden z velice zasloužilých členů - br. Jan Prokša. Stál téměř u kolébky našeho sboru, vždy byl jedním z nejobětavějších, blaho sboru bylo mu blahem osobním. Po krátké, ale bolestivé nemoci musil se rozloučit se vším a odebrat se tam, kde klid a ticho je odměnou za vykonanou práci. K kvěčnému spánku na místní hřbitov doprovodili jej bratři v hojném počtu a za sbor se s ním rozloučil a za vykonanou práci pro sbor mu poděkoval br. náčelník Boh. Můra. Zemřelý ve své závěti pamatoval na sbor a daroval mu obnos 500.- Kč, který měl býti pozůstalým vyplacen z pohřebního fondu co pohřebné.
9. května pořádal sbor jako každoročně i letos floriánské hody. V dopoledních hodinách konaly se bohoslužby v místní staré kapli, odpoledne bylo pak provedeno cvičení, kterého se po prvé zůčastnily i sestry z ženského odboru. Večer pak byla zábava v sále br. Jos. Lusky, která byla dík velice pěknému počasí četně navštívena.
6. června zůčastnil se sbor Matičního dne v Opavě. Slavnosti bylo z našeho sboru přítomno 9 mužů a 12 žen.
20. června se konal župní sjezd ve Lhotce u Litultovic, kterého se zůčastnilo z našeho sboru 15 mužů a 8 žen.
3.-6. července se konal v Bratislavě celostátní sjezd hasičstva. Z našeho sboru zúčastnilo se sjezdu 5 mužů a 13 žen, kteří plni nadšení vypravovali těm, kteří se sjezdu

strana: pametni-kniha-hasici 244.jpg

Snímky ze cvičení dne 9.V., kterého se zůčastnily poprvé sestry z žen. odb.

Sestry obsluhují stroj.

"Hoří".

První "ranění".

Asanace.

strana: pametni-kniha-hasici 245.jpg
zůčastniti nemohli, o zážitcích svých a o skvělých vystoupeních a cvičení různých sborů.
5. července konal se v Podvihově župní sjezd u příležitosti 35 letého trvání tamního sboru. Z našeho sboru se sjezdu zúčastnilo 12 mužů.

94. požár.
18. července vznikl u občana Maxe Šrubaře oheň ve výměnku. Oheň se vzňal od kamen a sice následkem neopatrnosti výměnkářky .... Janáčkové. Náš sbor se ihned k ohni dostavil, tento lokalisovali, takže bylo poškozeno částečně jen vnitřní zařízení.
23. srpna bylo občanstvo od černé Ostravy až po bílou Opavuslavnostně vzrušeno, neboť všichni bez rozdílu národností očekávali s láskou ve svých srdcích našeho p. presidenta Dr. E. Beneše. Zavítal k nám na Slezsko, aby poznal, že my tu na hranicích pevně stojíme, odhodláni jsouce hájiti svých práv a svou vlast. Prohlédl si opev-ńovací práce a kudy projížděl, všude byl vítán nadšeně a s láskou. Náš sbor zůčastnil se slavnostního uvítání p. presidenta v Opavě, a sice 14 mužů a 7 žen. Mimo toho zůčastnili se i ostatní občaní i těl. spolky v hojném počtu tohoto slavného uvítání. Zajisté všichni si odnesli z těchto slavných okamžiků posilu k další práci pro národ a stát a přesvědčení, že osudy naše a našeho státu řídí člověk vzácný a zkušený, jediný, který se mohl ujmouti tak těžkého úkolu po p. pres. Osvoboditeli.
12. září uspořádala v Háji na Ostré Hůrce Zemská has. jedn. slezská slavnost odhalení pamětní desky velikému básniku a burcovateli lidu slezského - Petru Bezručovi u příležitosti jeho 70 narozenin. U této příležitosti byl jmenován generál Šnejdárek čestným členem Zem. has. jednoty slezské. Účast na slavnosti byla malá, což zavinilo deštivé počasí.
13. září umírá čest. starosta Zem. has. jedn. slezské, řídící uč. v.v. Rudolf Gudrich. Člověk vzácný, bojovník za práva lidu slezského, zakladatel mnoha sborů v našem kraji slezském, byl znám téměř v každé slezské vísce. Všude šířil lásku k vlasti, povzbuzoval, nabádal, vzdělával a zachraňoval české vesnice od germanizace, která před světovou válkou všemožně se tlačila do našich dědin. Za zachování českého Slezska má Rud. Gudrich nehynoucí zásluhy. Za doprovodu četných sborů, spolků a vděčných Slezanů byl pohřben na opavském hřbitově do rodinné hrobky. Na Rud. Gudricha budou vždy dobří Slezané s láskou a vděčností vzpomínati.

strana: pametni-kniha-hasici 246.jpg
14.IX.1937.
Provázen láskou a úctou milionů 14. září o 3 hod. ranní zesnul Čechoslovákům i celému vzdělanému světu president Osvoboditel T. G. Masaryk. Dobojoval největší z Čechoslováků svůj životní boj. První nejen svým posledním úřadem, ale především šlechtistvím ducha, kteréudílí Prozřetelnost těm, jež určila k vyjímečnému poslání. První intelektem i mravně, srdcem i vůlí, bratr i vůdce, dělník i bojovník, trpitel i vítěz. Žádný z nás ho nemůže nahradit, ale všichni dohromady, spojeni srdcem i vůlí, ho nahraditi můžeme a musíme. Československá republika je dědictví, které nám zanechává, na ni jest nám osvědčiti svou vděčnost k němu a opravdovost a ryzost naší úcty a lásky. - Slibujeme, že tato republika bude vždy vpravdě republikou Masarykovou.

strana: pametni-kniha-hasici 247.jpg
15. září, v době nejhlubšího smutku národního, dožívá se svých 70ti let básník kdysi poníženého Slezska, opavský rodák - Petr Bezruč, vl. jm. Vladimír Vašek.
V letech devadesátých minulého století visel nad Slezskem nejtěžší mrak, který hrozil zkázou všemu, co neslo na sobě náznak úsilí rozvinouti národní a kulturní život v této zemi. Cizí kapitál roztahuje nad celý kraj široká a dlouhá křídla a svými drápy zmocňuje se ho kus po kuse. Nejříve si podmaní Ostravsko, pak zlé řádí na Těšínsku a nezapomene ani na Opavsko.
Peníze německých uhlobaronů rychle a bez hluku kradou mateřskou mluvu slezskému lidu, židovské krčmy působí zhoubně na nárosní vědomí a hrdost. Snad všichni cítí tíhu tohoto mraku, pomalu lehajícího na ně, ale zdá se, že není tu nikdo, aby se zvedl z prachu ponížení, kdo by šíleně zavyl a vzburcoval umírající Slezsko a přilehlé kraje moravské.
A přece. - Byl to Petr Bezruč.
Znenadání, ale velmi výmluvně a účinně zní neta Petra Bezruče v uších i srdcích českého člověka. Strhuje do víru zápolení a boje všechny, kteří se neuměli kolem sebe dívat, kteří nedovedli vnímat otupělými smysly prudkost nebezpečných vln, kteří si nedovedli ukrojit skývu z bídy a utrpení těch nejubožejších.
Ano, "sto let, které se do očí vtisklo, pohnulo demonem", zpívá básník. "Udeřil v balvan, ze skály vyskočil škaredý věštěc, z poroby vyrostly, ze zrádné krve, k měsíci zaštkal a do slunce zaklel".
Jeho básně jsou výrazem bolesti i nespokojenosti celého Slezska a posléze celého nnároda. A v tom tkví právě jeho velikost. Bezruč je horníkem ("Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem"), hutníkem, drvoštěpem, je jedním z těch 70.000, co umírají před Těšínem. Je zosobněným typem celého Slezska, je představitelem ubíjeného člověka goralské země "pod horama, pod vysokýma", kde "žije krása nevykreslená, nevyzpívaná, nezpodobená, ..."
Petr Bezruč je svědomím národa, je bojovníkem za jeho svobodu a práva. Svou sbírkou "Slezské písně" vydobývá si rázem vítězství v české literatuře, stává se největším a neopravdovějším básníkem slezským, jimž se pyšní celý československý národ.

strana: pametni-kniha-hasici 248.jpg
17. září, kdy klonil se den v podvečer pozdního léta, opouští mrtvý pres. Osvoboditel naposled Lány, aby věrní Čechoslováci se s ním mohli rozloučit na Hradě českých králů. Přesně o 22. hod. ozvalo se na hradě dunění koňských kopyt, oznamující lidem, shromážděným na druhém nádvoří hradu, že průvod s tělesnými pozůstatky p.pres. Osvoboditele se blíží. Vůz s rakví zastavil před vchodem do Plečníkova sálu, kde rakev byla až do pohřbu vystavena. Tam k ní putovalo statisíce občanů ze všech koutů republiky.
19. září konala se u pomníku padlých vojínů tryzna za zemřelého pres. Osvoboditele za hojné účasti občanstva. Čestnou stráž u katafálku stáli 2 členové hasič. sboru, 2 členové D. T. J a 3 členové těl. jed. "Sokol". K přítomným promluvil p. říd. uč. Ludvík Rozsypal.
21. září konal se pohřeb zemř. pres. Osvoboditele. Průvod vyšel z Hradu a ubíral se pražskými ulicemi k Wilsonovu nádraží hustým špalírem občanstva ze všech koutů republiky. V průvodu kráčelo před rakví s osatky p. pres. Osvoboditele vojsko, za rakví p. pres. Dr. E. Beneš, příbuzní p. pres. Osvoboditrele, diplomaté a zástupci cizích států, poslanci a senátoři, čestná četa Sokol a legionáři. Zvláštním vlakem byly pak ostatky p. pres. Osvoboditele převezeny do Lán, kde uloženy do hrobu vedle milované choti Ch. G. Masarykové. - T. G. Masaryk odešel od nás, duch jeho věčně však bude mezi námi.
28. říjen, státní to svátek, byl vzhledem ke státnímu smutku oslaven v klidu a tichu. V naší vesničce byl oslaven žákovskou akademií v sále p. J. Binara. Začátkem prosince byl ustaven v našem sboru fond na zakoupení motorové stříkačky. Prvním dárcem byl komárovská pan děkan Ant. Suchánek, který u příležitosti svých 70 narozenin věnoval sboru na tento účel 100.-Kč. Při likvidace ochot. čten. jednoty "Palacký" byl tímto spolkem věnován has. sboru obnos 1.000.-Kč, který rovněž určen fondu na zakoupení motorové stříkačky.
V prosinci poctil náš stát svou návštěvou francouský ministr zahraničí Delbos, který také navštívil Polsko, Rumunsko a Jugoslávii. Ujistil nás, že Francie vždy a za

strana: pametni-kniha-hasici 249.jpg
každých okolností dodrží své smlouvy a že vždy na pomoc Francie můžeme spoléhati. Koncem měsíce prosince vyskytla se v pohraničních obcích německých dobytčí nemoc slintavka a kulhavka, kterážto nemoc byla zavlečena i do slezských vesnic Zlatníky u Opavy. Aby se zamezilo šíření nákazy, byly okresním úřadem v Opavě zakázány veškeré zábavy, jakož i jiné podniky spolků. Náš sbor byl tímto zákazem finančně poškozen, protože připravoval Sylvestrovský večírek, který se vzhledem k zákazu konati nemohl.
Na podzim tohoto roku znovu napadlo Japonsko Čínu bez vypovědění války a bezohledně postupuje proti málo a nedostatečně vyzbrojeným Číňanům.
Rovněž ve Španělsku nebyla dosud skončena občanská válka, ačkoliv trvá již rok a půl. Vyžádala si již mnoho obětí na životech i majetku občanů, ale dosud na mír se nepomýšlí.
Náš stát, dík svým dobrým a osvědčeným vůdcům dostal se šťastně přes všechna úskalí a příkoří, která hlavně Německo v tomto roce našemu státu kladlo. Vzhledem k napiaté situaci v zahraničí a vlivem nepěkné aféry henlajnovského poslance Ruthy i u nás, byly odvolány obecní volby v mnohých vesnicích a městech, jež se měly konati 14. listopadu. Nezaměstnanost u nás značně poklesla následkem jednak zbrojení, jednak různými pracemi, které prováděl okres, země nebo stát.
Koncem roku 1937 čítá sbor tento počet členů: 34 muži, 42 ženy.

Rok 1937 je ukončen a vstupujeme do jubilejního roku 1938 s příním, aby klid a mír u nás i ve světě byl zajištěn trvale.
Zapsal: Směja Oldřich

strana: pametni-kniha-hasici 250.jpg
1938
20 výročí
Čsl. samostatnosti

strana: pametni-kniha-hasici 251.jpg
Ve svátek tří králů t.j. 6. ledna byla konaná valná hromada v pořadí 53. Volby v tomto roce nebyly. Veškeří činovníci zůstávají nadále neboť byli voleni v roce minulém na dvě léta. Valná hromada konána za účasti ... sester a ... bratrů. Byl schválen a odhlasován fond pro zakoupení motorové stříkačky. Pro tento účel byli zvoleni bratři Ondrášek Fr., Kašing Boh. a sestry Havlíčková Al., ... , aby při slavnostech a jiných příležitostech starali se o vzrůst tohoto fondu. Založením ženského odboru povznesl se sbor jak v obci, tak i v župě na přední místo.
7. ledna den po val. hromadě přišel na obec zákaz pořádaní veškerých zábav i schůzí, který vydal Okresní úřad v Opavě následkem vyskytnuvší se nemoci slintavky a kulhavky v této obci. Nemoc tato poškodila mnoho zdejších rolníků.
Ples stanovený na 29 ledna pro tentoo zákaz nekonán ač odbýván února. Vydařil se po všech stránkách což dosvědčuje čistý zisk 628Kč, který dán na fond mot. stříkačky. Zásluhu mají na tom bratři a sestry, kteří zvlášť sbírkou na bufed k tomu přispěli.
6. března v předvečer svátku narozen. p. pres. T.G.M. "Osvoboditele" konala místní osvětová komise za spoluúčasti has.

strana: pametni-kniha-hasici 252.jpg
sboru oslavu s následujícím programem: 1. Slavnostní proslov přednesl řídící učitel v.v. Šitavanc. 2. V 7 hod. večer byla na kopci Střážnici zapálena "Vatra" která byla ohlášena has. signálem. Pak přečetl br. náčelník Můra projev od svazu čsl. hasičstva k této "Vatře". Účast ze sboru byla 18 mužů a 3 ženy v krojích a asi 300 osob.
3. dubna konala naše župa č. 14. svou výroční val. hromadu. Za náš sbor se zůčastnili: sestry Biala A., Kubínová M., Sosnová K., a bratří Kubín A., Můra Boh.. Volby do žup. výboru doplněny volbou náčelnice, kterou byla zvolena z našeho sboru s. A. Biala úřednice. Župní sjezd pro tento rok stanoven na měsíc červen do Slatiny, která oslavuje 50ti leté trvání sboru. Jelikoš sbor Štáblovice oslavuje rovněž 50ti leté trvání stanoven na měsíc srpen župní povinný zájezd. Krásný proslov br. žup. vzdělavatele Flanderky k 20. výročí čsl. samostatnosti byl odměněn dlouho trvajícím potleskem. Pak přečteny výpravy jak žup. tak okrskových činovníků. V rozpravě bylo jednáno o úkolech týkajících se hasičstva v příští době.
8. května konal náš sbor "Floriánské hody". Toto posvícení jest u nás první v tomto okoli a přeje-li počasí bývá ráno i odpoledne hojně navštěvované. Dopol. konaly se v místní staré kapli sv. Floriana ochránce ohně slavné služby boží, které se sbor účastnil v stejnokroji společně s žen. odborem. Po mši svaté vykonal sbor před pomníkem padlých obnovení has. slibu, který nařídil svaz hasičstva v tomto jubilejním roce. Odpoledne

strana: pametni-kniha-hasici 253.jpg
ve 4 hod. konal se taneční vínek, který končí až včasných hod. ranních následujícího dne.
29. května konala místní osvětová komise za účasti všech spolků a organizací oslavu nar. pres. Eduarda Beneše. Po proslovu a recitálech, které přednášely všechny spolky u pomníku padlých byl průvod vesnicí. Účast sboru 17 mužů 13 žen asi 600 osob.
Měsíc květen v roce 1938 byl začátkem díla světové nadvlády, které v další době rozhodly o budoucím rozdělení čsl. republiky. Květnové události zasáhly do všech vrstev. Armáda zdokonalizuje se ve všem, opevnění kolem našich hranic se staví dvojitou rychlostí jen proto abyjsme uchránili svou zem před nepřítelem, který nám ji chce vzít. Tato okolnost nutí úřady aby připravili se vnitru země ochranu proti možnostem války, která jak se zdá je neodvratná. Jsou zřizovány ve městech a obcích tak zvané civilní protiletecká obrana. V této obraně jsou zařaděni jen ženy a muži nepovinní voj. povinosti. Vše se objetuje pro vlast a národ. Život jde dále.
19. června koná sousední župa "Hrabyňská" ve Dvořisku svůj župní sjezd. Jako delegace vyslaná tam 6 členů.
24. července konal 3 okrsek naší župy v sídle S. Lazcích okrskovou schůzi, spojenou s nácvikem prostných a ukázkou závodů pro župní sjezd ve Slatině. Účast: Slatina 5, Jaktař 3, Vlaštovičky 4, S. Lazce 13m 9 žen. Schůze byla připravenou pro

strana: pametni-kniha-hasici 254.jpg
župní sjezd neboť se koná v naším okrsku. Program cvičení vyplněn bude následovně: odpol. závody okrsku o putovní ceny, odpol. na výletišti cvičí: S. Lazce, ženský odbor ukázkové cvičení se strojem, muži prostná s hákem. Slatina útvarová prostná. Tím schůze ukončena.
14. srpna konala sousední župa "Hradecká" Gudrichová svůj župní sjezd v Komárově. Dopol. o 9. hod. konány služby boží z aúčasti has. sboru z farnosti komárovské. Po ni odbývaná v sále "Orlovny" župní valná schůze na které odb. učitel K. Rusek vystínil práci místního sboru. Odpoledne o půl 3 hod. bylo společné scičení L.P.O. a has. sboru, které bylo ukázkou, že Komárovský sbor je na výši, protože má v čele pravniky jakymi jsou p. Hartmann Konrád, páter Černoch, učitel Rusek. Účast 15 členů.
28. srpna konán náš župní sjezd ve Slatině. Přípravou pro tento sjezd v našem sboře usvědčuje, že celkem nás bylo účastno na 60 osob. Dopoledne konaný závody družstev a jednotlivce, které skončily tímto pořadím: 1. Sbor Slatina, 2. Vlaštovičky, 3. S. Lazce, 4. Jaktař. Odsunutí našeho družstva bylo zaviněním zamknutí se kola k další jízdě. V závodě jednotlivců umístil se z našeho sboru na prvním místě br. Jindřich Jelonek. Odpolední program začal nástupem župy. Po krásných proslovech, které učinili

strana: pametni-kniha-hasici 255.jpg
starosta župy br. Tomanec a starosta obce p. ... odevzdal župní náčelník Mrůzek, vízěznému družstvu ze Slatiny putovní cenu sošku p. pres. Beneše a vítězi v závodě jednotlivce br. Jin. Jelonkovi obraz obou presidentů. Pak následoval průvod vesnicí na výletiště, kde se sešla velká návštěva obecenstva což nasvědčuje místnímu sboru, že mají celou obec za sebou. Z cvičebního čísla byly odměněny potleskem nejvíce naše ženy, které mohou býti za to hrdy že dovedou bahradit muže. Byl to krásný den vzpomenuli dnes, že více se již tak nesejdeme všichni.

Po krásných dnech přichází také pochmurný a ten přišel 4. září. Zemřel nám jeden který stal také u kolebky při zakládání našeho sboru. Je jím dlouholetý čestný náčelník br. jos. Halška. Odešel však na pole pro které bojoval dosud čisté. Zanechal po sobě ve sboře tolik vzpomínek, že nevymizí ihned z paměti. Byl pevním, který dal základ k založení fondu pro mot. stříkačku. Nadešel den, kdy sbor přišel se s ním rozloučit s jeho domovem a doprovodil jej na poslední cestu k odpočinku do lůžka jeho rodné země. Nad hrobem jeho rozloučil se za sbor br. okrskový náč. Můra. Poděkoval mu za jeho práci, kterou on z lásky pro sbor vykonal.

strana: pametni-kniha-hasici 256.jpg
4. září pořádal ženský odbor společně s L.P.O. Posvíceneckou zábavu. Čistý zisk věnován na výsstroj ženského oboru.
Od květnové události, kdy Čsl. republika žila v neustálených a nevyřízených poměrech mezi ní a sousední říší němeskem přichází 14 září. Čsl. armáda povolává na mimořádné cvičení záložníky. Napětí se stupňuje. Vyřešit otázku v Československu kladně znamená pro Evropu mír. Vůdce německé strany v čsl. opouští čsl. uzemí a jde řešit otázku do německé říše. Odstoupením sudet, kterou vláda Hodřová podepsala německu znamená v Č.S.R. odstoupení vlády této za pár dnů a zvolena nová v čele s generálem Syrovým. Požadavky německé říše jdou dále ke kterým přibývá Polsko a Maďarsko se svými požadavky. Spojenci Č.S.R. váhají, vše se točí jen kolem Č.S.R. Anglie přebírá na sebe vše vyřešit. Tvoří se dohoda čtyř států: Anglie, Francie, Nemecka a Itálie. Tato dohoda zvaná Mnichovská znamenala že: Československo 23. září částečně mobilizuje, za dva dny však bez války odstupuje Č.S.R. německu celé sudety a části obývané němci, Polsku Těšínsko, Maďarsku část slovenska a poslední president dr. E. Beneš se vzdává svého místa. Čsl. armáda se vrací domů, ale neporažena. Urovnání hranic nových se vyžádalo mnoho obětí při konání svých povinností. Z našeho sboru bylo 15 členů za voj. povinnosti.

strana: pametni-kniha-hasici 257.jpg
Den 10. říjnem 1938 přechází náš kraj opavský připojen k sudetum do zabraného území německem. Po zabráni německým vojskem celého území sudet zastavuje se všech. něm spolkům činnost. Terprve za měsíc povolená další činnost, ale jen hasičským a hospodářským spolkům.
I vedení v obci nastalo tím, že na bývalého starostu Jos. Lusky dosazen komisař p. Karel Müller z Kravařova. Tento však dlouho úřad nemohl vykonávati pro svojí nemoc, proto převzal vše za něj dosazený na zdejší školu řídící učitel p. Mamica. Přišel k nám z Polského zabraného území. Naši učitelé museli svá místa opustit na školách. U nás v Lazcích to byli pan řid. učite L. Rozsypal a slečna uč. Františka Skoumalová. V měsíci září byl náš člen učitel Ol. Směja jmenován správcem školy v Albrechtičkách, bohužel že dlouho se s místa onoho netěšil.
V měsíci říjnu zavedena měna na říšské marky.

95.
Požár, který vznikl o 10 hod. dop. u p. J. Kupky na Přerovci. Vznik požáru nebyl vyšetřen. V době výbuchu byli doma jen výměnkáři a nezletilé děti. Majitelé klestili v lese chvojí a teprve až přišli pro nich lidé zvěděli o jejich neštěstí. Škoda učiněná ohněm byla jen částečně kryta pojištěním. Shořela úplně stodola s kulnou se vší úrodou a hospod. stroji, které tam byly uskladněny. K požáru dojel

strana: pametni-kniha-hasici 258.jpg
první sbor S. Lazecký s počtem členů 21. Pak N. Sedlice 17 členů. Oba sbory jen lokalisovaly oheň neboť jinému nebezpečí nehrozilo.
31. prosinec pořádal has. sbor silvestrovský večírek, který se pěkně vydařil. Z čistého zisku bylo polovic věnováno na zimní pomoc a to 5 RM.

Rok 1938 je ukonce a s ním mnoho změn. Válečná litice se přesunula v jinou stranu a zase pro změnu hranic. Je to požadavek Itálie na Francii na odstoupení území Korsiky, Tunisu a Džibuti. Co nového nám přinese rok 1939. My musíme jen čekat a doufat že říše německá nám českým sborům v zabraném území naši českou mateřskou řeč ponechá.
V Suchých Lazcích dne 31. prosince 1938.
Zapsal Bohumil Můra kronikář.

strana: pametni-kniha-hasici 259.jpg
1939.
O porobě ... O odboji ...

Vesáno po skončené válce v roce 1945-1946. Kronika tato byla po dobu okupace převezena do M. Ostravy, kde byla uchována před okupanty. Sbor dobrov. hasičů v S. Lazcích zapojil se organizačně do "Slezského národ. odboje" na Opavsku a to na podzim v roce 1939, v čele s br. náčelníkem. Zda odvaha, nebezpečí, neb. povinnost tato naše byla, nechť posoudí naši synové a dcery v budoucnu.

strana: pametni-kniha-hasici 260.jpg
Ostrá Hůrka.

Čím je Čechům hora Říp, Slezanům je Ostrá Hůrka. Na tomto místě manifestovali naši otcové za zájmy Slezska, ale též za celý český národ. Pomník stojící na tomto místě připomínal nám, že odtud z onoho posvátného místa nám Slezanům vyrostl živý pomník v síle a lásce, práci a oddanosti pro lid Slezský, Blaho našich dětí, jež vyrostlo z objeti našich synů padlých za Slezsko a vlast v odboji v roce 1939-1945. Pomník ze slezské žuly byl němci (okupanty) rozbit, zničen a kamene použito ke stavbě silnice, zůstalo však od té chvíle ve všech slezských srdcích ještě více nenávisti vůči svým odvěkým nepřátelům. Slezsko, jeho synové první přísahali, že budou chránit a bránit svou vlast před germanisací a položit i své životy za svobodu svého nového československého národa.

(zazítko - Obrana Slezska, Nárosní odboj na Opavsku a sev. Moravě, podpis - Klimeš)

strana: pametni-kniha-hasici 261.jpg
Činnost hasičského sboru byla úřady dále povolena. Měla však mnoho změn a to hlavní, že byla přinucena se školit a cvičit po vzoru německém a německou výchovou velením. I stejnokroje zrušeny a dáne německé. Hůř bylo tam kde v obci bylo více němců a také úřadu. Ve zdejším sboře hlásil se při vojn. odvodu jen jeden člen sboru k něm. národnosti. Finanční vedení a správu převzaly obec, to znamenalo, že kontrolovala všechny akce sboru. Tlakem na školy, kde se zřizovaly v ryzích českých obcích německé, úpné úřadování na úřadech a pak i spolcích vzrostla nenávist a podvratná činnost proti okupantům. Mnoho žen naší obce byla protestovat u zdejšího řídícího že chtějí aby se ve zdejší obci vyučovalo česky, což se jim částečně podařilo a zdejší škola dostala pak českého učitele. Hasičský sbor pořádal podniky čistě jen zábavní, které každým rokem se opakovaly jako "Floriánské hody", nějakou taneční a sylvestrovskou zábavu a ples. Horší však bylo, že mnoho z čistého zisku se muselo věnovat na válečnou zimní pomoc neb červený kříž. Téhož roku došlo k likvidaci naší hasičské župy "Mor. enkláv" Tehdejší br. župní starosta Tomanec ze Štáblovic říkal, že věří že to není na dlouho a nabádá nás vedoucích činitelů abysme vedli sbory v duchu našim a hlavně, abychom naše sbory počtem členů zvětšili kde je dnes jediná možnost se stýkat a pracovat pro rozpuštění všech českých kulturních a tělovýchovných spolků. Tuto akci provedl náš sbor ihned a zvýšil počet svých členů z 36 na 68 členů. Ponejvíce to mladých. Akce tato byla už připravenou pro začínající se organizování odboje na Opavsku, mající však nejprve jen kulturní hospodářské poměry, které se den ze dne horšily pro náš slezský lid. Vůdcem tohoto prvního odboje na Opavsku byl mladý nebojácný rolník Ladislav Klimeš z Jarhovic. Po vypovězení války Polsku, stala se táto organizace již vojenskou a byla zapojená na Mor. Ostravu, Přerov a Brno. Válka s Polskem však netrvala dlouho, ale organizační činnost u nás se rozrůstala velmi široce a němci kde se jim podařilo zachytit nebo prozrazením zjistit něco trestali bezohledně.

strana: pametni-kniha-hasici 262.jpg
Slezský odboj na Opavsku prozrazen

Události v Praze ve vládě a samot. gen. Eliášem, vedoucím celého odboje u nás byli postupně zatýkáni další vedoucí odboje které postihlo ji kraj Opavský. Jen statečnosti a velikou odpovědností vedoucích členů, že brali svůj úkol jim dány, nedošlo k větším zatýkáním v kraji. V roce 1940 o žních a podzimu byly slezské dědiny navštěvovány gestapem, které si vždy odváželo některého člena odboje. Doma zůstala rodina bez otce bez syna. Pláč a nářek bylo slyšet v domech, ale slyšel by jej i každý kdyby mohl poslouchat u zdi věznice v Opavě. V budově Opavského gestapa bylo vyslýcháno 76. Slezských mužů pro velezradu. Svědomi zatčeného se ve zdích věznice a po strašných výslecích u gestapa ozývalo, dělal si výčitky co udělal rodině a závěr byl i za sebeobětování musíme trpět za vlast a svobodu. Zatčením br. náčelníka Bol. Můry a jiných dalších bylo další pobídkou pro další práci v odboji.
Zapsal Bohumil Můra.

---

---

přepsal: D. Závěšický (str. 193-262; 2019), skenování a zprac. pro web: David Závěšický