historie Suchých Lazců

Dostupný seznam Kronik Suchých Lazců

kronika: 1914-1946, kronika: 1945-1957, kronika: 1962-1965, kronika: 1966-1968.

---

kronika 1945-1957 část 13.

stránkování v kronice 1945-1957

Str. 121

Svatby jsou odbývány hlučně a vesele, svatební hostina odbývá se u nevěsty, večer pak v sále hostince bývá "veselá muzika". Dříve se svatby odbývaly v pondělí nebo úterý, dnes už skoro všechny jen v sobotu.
Rozvody:
Stává se, že mladí manželé po určité době uznávají, že se pro další společný život nehodí a rozcházejí se. Rozvody po oboustranné dohodě manželů musí býti provedeny úředně na matričním úřadě. Církev rozvody neuznává. Jsou-li s takového manželství děti, jsou tyto přiznány matce a otec musí úřadem stanovenou částkou měsíčně přispívati na jejich výživu do 14 let.
V naší obci rozvodu nebylo.
Úmrtí a výše stáří:
V naší obci letos zemřelo celkem 9 lidí, z toho 7 žen a2 muži.
Ženy ve stáří 1. 85 let 1. 57 let
1. 84 let 1. 8 let
1. 76 let Muži 1. 67 let
1. 67 let 1. 39 let
1. 66 let
Ženy u nás dožívají se vyššího stáří nežli mužové a to proto, že jsou ve všem svém jednání střídmější nežli muži a asi také proto, že dříve nekonaly v hutích a na šachtách tak namáhavé práce jako muži.
Průměrný věk u žen můžem počítati 70 let, u mužů 60 let.
Nejstarší občan:
Naším nejstarším občanem i celém okolí je Jana Lysková a má už přes 95 let, je už hodně zapomětlivá, dobře vidí, ale neslyší.
Příčiny úmrtí:
Příčiny úmrtí jsou různé nemoce a stáří. Tuberkulosa plic, která dříve kosila naše občany, se už málo vyskytuje. Nařízenými častými prohlídkami je nemoc zavčas vyléčitelná (Penicilin). V poslední době vzmáhá se silně rakovina různých částí lidského těla (u mužů žaludek, u žen rodící ústroje). Proti této nemoci dosud léku není.
Obřadní síně:
V budově Míst. Nár. Výboru je zasedací síň, v níž se při různých oslavách a všech příležitostech schází členové M. N. V. i občané. Za obřadní síň slouží nám též ř. k. kaple, ve které se provádějí obřady pohřební a sňatky církevní, jakož i mše sv. Na všechny tyto obřady dojíždí k nám kněz z Komárova, kde naše obec je přifařená. Všichni naši zemřelí občané jsou pohřbívaní na míst. hřbitově. Zemřelí občané z osady Kravařova jsou pohřbívání v Komárově.

Str. 122

Matrikáři:
Matriční úřad pro naši i vícero okolních obcí je ve Štítině. Matrikářem je dělník důchodce soudr. Raimund Stříž ze Štítiny. V současné době provádí matriční úřad i legalisaci osobních dokladů, které dříve spadaly pod kompetenci okresního soudu v Opavě.
Počet obyvatel:
Ke dni 31. 12. 1954 má celá naše obec i s Kravařovem následující počet obyvatelů:
259 provdaných žen 259 ženatých mužů
83 svobodných žen 78 svobodných -"-
52 vdov 5 vdovců
136 děvčat do 15 let 132 chlapců do 15 let
dohromady: 530 žen 474 mužů
celkem: 1004 obyvatelé

Změny v počtu obyvatelů:
Stav obyvatel naší obce je o 3 menší než v roce 1953, přestože se více narodilo než zemřelo, stav zmenšen odstěhováním se do jiných obcí (vyvdáními - přiženěním se!)
Zajímavosti:
Kaplička:
V měs. květnu t. r. byla opravována zdejší svatojanská kaplička, opravu prováděli zedníci Jan Sedláček a Adolf Trubka zdarma. Při opravě střechy byl na půdě této stavby nelezen "šindel" (bývalá dřevěná krytina), na němž byla švabachem tužkou napsáno toto: Tu kaplicu pobijali tesaři srpna 30. roku 1858 Johan Lariš, Kašpar Kubín, Franc Skuplík burmistr = tehdejší starosta = nynější předseda M. N. V. Bylo velké sucho, do řiky na vodu jezdily. Tedaj mjeli tesaři 40 krejcaru na děn. Žito měřica = 60 kg Rýnských 5 krejcarů 30.
Rež -"- -"- -"- 3 -"- 10.
Funt = 0.50 kg masa 8 krejcaru, kvarta = ? lt piva 3 krejcary, seno 3 rýnské stříbra.
Tento nápis, dnes už skoro nečitelný, byl inkoustovou tužkou zesílen a šindel znovu dán na původní místo, jak byl dříve.
Památné stromy:
Na hranicích lesních revírů Mokro-Lazeckého a Pusto-Polomského stojí obrovitý strom dub. Je to strom už mnoho set let starý a je na lesních mapách zaznamenán, nesmí se skácet až sám stářím zahyne, ale to bude ještě hned dlouho trvati. Říká se tam u "Dubu". O kus výše stojí dodnes mohutný strom lípa i ten už je hodně starý a říká se mu "Kocurová lípa", proč se tomu stromu tak říká, nemohu dodnes zjistiti. Z naší obce je k těmto stromům blíže nežli z Mokrých Lazců nebo Pusté Polomi. Každé naše dítě ví, kde to je.

Str. 123

Nářečí:
V měsíci červenci 1954 byl v obci proveden průzkum zdejšího lašského nářečí pro studijní účely "Ústavem pro jazyk český" pobočka v Brně. Tento průzkum za pomoci nejstarších občanů - rodáků provedl Ant. Krejčí. Zdejším nářečím mluví hlavně dospělí a starší občané. Co se mládeže týče, ta již mluví dialektem méně. Je to hlavně tím, že navštěvuje školy i po povinné osmileté školní docházce. Jsou to hlavně školy při učňovských internátech a jiné odborné školy. Dalším poznatkem, proč mladší generace mluví méně dialektem je i ta okolnost, že se hodně čte. Se starými lidmi umírají i zvláštnosti jazykové, ku příkladu:
Naonač mi prozvizla = (udělej povřísla)
Poměřkuňku = (odhadem)
Huřovič, huřví = (nedopřeje sobě ani své rodině) = šetřík, šetří.
Kroje:
Kroje v naší obci jsou vídávány už jen ve velmi řídkých případech při významnějších slavnostech. Mám na mysli kroje, které nosívají ženy. Kroje, o kterých se zmiňuji jsou hanácké a cikánské. Ženy, lépe řečeno děvčata říkají: "obleču se za hanačku nebo za cikánku". Slezský kroj s dlouhými sukněmi v naší obci už vymizel úplně. Některé ženy, které ještě slezský kroj vlastnily, přišly o něj válečnými událostmi. V dnešní době při příležitostných oslavách barevný ráz dává celku modré halenky svazáckého úboru a červené pionýrské šátky školní mládeže.
Škola:
Jak již psáno v letech minulých je budova naší nár. školy jednopatrová a trojtřídní.
Učebny:
Učebny v rozměru 11.50 x 7 x 3.85 jsou vzdušné, světlé a suché.
Školní docházka:
Naši národní školu navštěvovalo 91 dětí. Vyučuje se ve 3 třídách.
I. třída: = 15 děvčat 10 chlapců
II. třída = II. a III. postupný ročník = 21 chlapců 13 děvčat
III. tř. = 4. + 5. postup. ročník = 19 chlapců 13 děvčat
Průměr školní docházky 4%.
Celkem neprospělo na celé nár. škole ve všech třídách a to všichni z jazyka českého, II. stupeň s chování měli 3 žáci. 11 děvčat a 14 chlapců = 25 dětí z Kravařova chodí do školy do Komárova.

Str. 124

Rodičovské sdružení a jeho činnost:
Rodičovské sdružení bylo společné pro národ. i mateř. školu, jeho členové jsou všichni rodičové žáků docházejících do nár. a mateř. školy. Předsedou je soudr. Klemiš Jindř. 39 let stár.
Výbor R. S. schází se pravidelně měsíčně, plénum 1 x za čtvrt roku. Na schůzích pléna bývají přednášeny přednášky zdravotnické a pedagogické. Před pololetím a celoroční klasifikací byly organisovány dny otevřených dveří, to znamená, že v určité dny mohou se dostaviti rodičové do vyučování. Po těchto dnech byly svolány třídní schůzky, na kterých si rodiče mohli s učiteli pohovořiti o prospěchu a chování svých dětí.
Ples R. S.:
V měs. lednu uspořádalo R. S. společenský ples, který se pěkně vydařil a byl velmi četně občany navštíven. Ples vynesl R. S. značnou finanční pomoc.
Dětský den:
6. 6. 54 uspořádal učitelský sbor a R. S. "Dětský den", program žáci národní školy. 24. 6. uspořádalo R. S. celodenní vycházku do "Podvihovského mlýnka", kde jim bylo podáno bohaté pohoštění. Tohoto "výletu" za vedení celého učitelského sboru zúčastnily se všechny děti i děti z mateřské školy.
Školní výlet na Radhošť:
Na konci školního roku uspořádal náš učitelský sbor zájezd autobusem na Radhošť a do Rožnova, kde bylo navštíveno museum v přírodě. Veškeré výlohy s výletem hradili si žáci i učitelé sami.

Děda Mráz:
O Vánočních prázdninách uspořádalo R. S. za spolupráce žáků nár. i mateř. školy v sále hostince u "Lusku" pestrý program a nadílku "Dědy Mráze", děti byly za jejich krásný program "Dědou Mrázem" hojně poděleny.
Pionýrská skupina a její činnost:
Na naší národ. škole je organisována pionýrská skupina ve 3 třídě a čítají 25 pionýrů, tj. 75% celkového počtu žáků. 29. 4. t. r. u slavnostního soudr. Miluše Kuřetová. Pionýrská skup. scházela se pravidelně každou středu. 7. 3. t. r. u příležitosti Mezinár. dne žen, předvedli pionýři kulturní vložku. 1. 5. t. r. zúčastnili se pionýři oslav 1. máje v Opavě.
Pionýři zúčastňovali se též různých jiných akcí jako: Štafety poselství přátelství a míru, o volbách kulturních vložek v rozhlase, kulturní vložku při oslavách Velké říjnové soc. revoluce a jiné.
Pionýrská organisace vychovává z mládeže čestně jednající lidi, zároveň tato org. pomáhá škole a to jak po stránce výchovné, tak i výukové.

Str. 125

Divadlo:
V naší obci nebylo letos pořádáno žádné divadlo, ale z naší obce má 35 občanů předplaceno na celou divadelní sezonu do divadla Zd. Nejedlého v Opavě. Předplatitelé jezdívají zvláštním autobusem za normální jízdné 6.- Kč tam a zpět.
Kroužek ruštiny:
U nás neprobíhal v tomto roce Lidový kurs Ruštiny. Někteří naši občané, hlavně mládež, ovládají ruský jazyk.
Kino:
Místní Osvětová Beseda uspořádává pravidelně 14 denně zájezdy putovního kina do obce. Také i svaz Čsl. Sovětského přátelství uspořádal několik filmových představení s přednáškami. Všechny tyto filmové představení jsou námi občany četně navštěvovány a oblíbeny.
Tělovýchova:
Mimo naši národní školu, kde mají žáci povinnou tělovýchovu, koná též různá tělesná a pochodová cvičení Sbor Místní požární ochrany.
B. S. O. Sokol:
Také dobrovolná sportovní organisace Sokol, přestože dosud nemá své hřiště, prováděla na školním hřišti a v sále hostince svá pravidelná cvičení a prostná cvičení jako přípravy na krajskou Spartakiádu do Opavy, které se také zúčastnila.
Taneční zábavy:
Sdružení rodičů a přátel školy uspořádalo v měsíci lednu svůj tradiční ples, který byl velmi četně navštíven, pěkně se vydařil a vynesl R. S. hmotnou finanční pomoc. Druhý ples pořádala místní org. Komunistické strany Čsl., i tento ples byl občany a hlavně mládeží četně navštívený.
Třetí ples pořádal Svaz Čsl. Sovětského přátelství, návštěva byla velmi četná a pobavení srdeční a upřímné. V měs. dubnu uspořádal též S. Č. S. P. krásnou "Pomlázkovou zábavu".
Dále byla předvolební taneční veselice, která byla velmi čestně navštívená.
4. 9. uspořádala B. S. O. Sokol Posvícenskou taneční zábavu při krásné hudbě O. B. z Loděnice, návštěvníků bylo tolik, že musili tančiti na 2 kola.
4. 10. pořádal "Svazarm" taneční zábavu branců, i tato zábava 31. 12. uspořádala O. B. Veselý Silvestrovský večírek s tancem a novoročním uvítacím proslovem.
Mimo všech těchto "Bálů" a "Muzik" byly v obci 2 veselové (svatební) muziky. Jak je vidno, tančili jsme letos hodně.

Str. 126

Hřiště:
V tomto roce bylo znovu projednáváno vybudování sportovního hřiště v obci v bývalé pískovně za dědinou. Pískovna je majetkem Josefy Havlíčkové z č. 95, Zřízení hřiště dal si nově zvolený Míst. Nár. výbor do plánů, který bude uskutečněn během funkčního období, to je 3 let.
Zdravotní poměry v obci jsou dobré. Obec má vodovod i řádně provedenou kanalisaci.
Rekreace:
Náš socialistický stát umožňuje všem pracujícím, dobrým pracovníkům všech závodů a šachet ročně 14 až 28 denní bezplatnou rekreaci a zotavení ve všech známých rekreačních střediscích i lázních našeho státu, ba i za hranicemi, jako v Polsku, Bulharsku a Sovětském svazu i jinde. Rekreant nemusí utratiti ani 1 Kč, všechno jako ubytování, strava i jízdné tam a zpět všechno je zdarma. Mimo rekreaci pracujících poskytuje též náš stát bezplatnou rekreaci nejlepším žákům a žákyním střed. Škol. Ani jeden kapitalistický stát se o své občany tak nestará. Kdo z nás starších kdy dříve slyšel, aby dělník jel na rekreaci i lázní a zadarmo k tomu. Výletní místa a lázně byly až do r. 1947 jen pro pány.
Lékaři:
V Komárově v budově M. N. V. je ordinace obvodního lékaře Dra.Pindura, ten ordinuje denně i pro celou naši obec, která tam v těchto věcech spadá.
Zuby:
Ve věcech ošetřování zubů, jakož zhotovování a opravy umělých chrupů používáme zubního ambulanta Okres. Ústavu Národ. zdraví v Opavě. Veškeré léčení, léky i zhotovení a opravy umělých chrupů je pro dělníky, jejich rod. příslušníky a důchodce bezplatné!
Druhy nemocí:
U nás v obci jako všude jinde jsou nemoce různé, jako: angína, chřipka, ledviny, žaludek a srdeční choroby. Jsou též i infekční choroby jako: spála, žloutenka i jiné, ale tyto se u nás málo vyskytují. Plicní choroby jsou dnes všechny vyléčitelné, ale horší je to s rakovinou, která se může vyskytnouti v kterékoliv části lidského těla a proti které dnes mimo včasné operace ještě léku není. Je to nemoc zákeřná, až ji postižený zjistí, bývá obyčejně už pozdě. Přestalými válečnými událostmi a hlavně nedostatkem potřebných vitamínů, které naší mladí občané tak potřebovali a neměli je, má nyní starší mládež hodně špatné zuby.
Vodovod:
Náš vodovod občany vlastním nákladem v roce 1930 postaveny už dobře nefunguje, je už skoro čtvrt století starý, jímací studny v lese jsou zanešeny a špatně čištěny, též i potrubí by patřilo vyměniti neb i toto bude zanešeno (rzi). Proto v obci to máme s vodou velmi zle, ta nám často s kohoutku neběží.

Str. 127

Náš občan Oldř. Šíma vedoucí zaměstnanec Opavské vodárny zařídil, aby Opavská vodárna v zájmu zdraví nás občanů převzala náš vodovod do své správy a údržby, což se na podzim t. r. i stalo. Po řádném vyčištění přívodu do zběžných studií a vyčištění studní samých, je vody najednou pro všechny občany dost.
Studny:
Přestože zas máme ve vodovodě vody dost, máme pro jistotu ještě i studny, které v pádě potřeby lze ihned použíti.
Hřbitovní studna:
Technická komise našeho Míst. Nár. Výboru rozhodla 2. 6. t. r., aby byla na míst. hřbitově zřízeny studně s vodovodním přívodem. S vybraných peněz a 5 Kč od každé rodiny našich občanů zakoupen potřebný materiál. Obětavostí občanů proveden výkop pro potrubí a studny samé, montážní práce provedl občan Josef Kubesa z čís. 23 též zdarma a studna na hřbitově už je.
Bouře:
Po 14 denní krásné pohodě strhla se v neděli 27. 6. 54 ve večerních hodinách silná bouře, která celou noc trvala a poválela na polích krásně stojící obili, po celý násled. týden je pošmourno a zamračeno a každou chvíli hned prší, vody řek se vylévají a běda níže položeným obcím.
Požár:
Též v měsíci září strhl se najednou silný povichr a přihnala se veliká bouře s hromobitím. Blesk stíhal blesk, obloha byla celá jakoby krvavá v osadě Kravařově u rol. Fr. Šeděnky uhodila do stodoly, kde se částečně již nacházelo nevymlácené obilí a hospodářské stroje, stodola najednou byla celá v plameni a z ní nezachráněno nic, všechno shořelo. Náš místní požární sbor zúčastnil se ihned záchranných prací a tak zabránil dalšímu se rozšíření ohně.
Mrazy:
Největší mráz byl letos v měs. lednu a to 28o, zima byla celkem mírná.
Zatmění Slunce:
Dne 30. 6. 54 od 12,30 do 14 hod. bylo od nás krásně viditelné zatmění slunce. Pomalu se sešeřilo a bylo tak jakoby měl býti večer, ačkoliv bylo poledne. Ptactvo ustrašeně poletovalo a cvrlikalo (bálo se). Zatmění trvalo 1 a ? hodiny. Je to zajímavý úkaz na obloze a staří lidé vidí v něm předzvěst neštěstí, což ovšem není pravda.
Přehled počasí:
Z kraje roku málo sněhu a mrazíky, konec ledna a počátek února už větší mrazy. Březen, duben, chladný, květen už střídavý, většinou pošmourný, jarní polní práce asi o 3 týdny opožděné, brambory se ještě začátkem června sázely, červen a červenec málo slunečné a deštivé. Opožděné žně byly ještě na to počasí moc dobré. Celý další podzim suchý, teď už zas je třeba deště, ale pořád neprší. 3. X. první mrazík asi 3o, po 2 mrazech přišel déšť.

Str. 128

Zde na tomto listě všechna razítka s podpisy vedoucích činitelů v obci:

Str. 129

Kroniku prohlédli členové rady Místního výboru národní fronty a zápis správným uznali.
Zápis do kroniky provedl Antonín Krejčí, kronikář 56 let stár ze Suchých Lazců čís. 13

Str. 130

1955

Politické poměry v obci:
Politické poměry v obci od loňského roku jsou nezměněny. Usnesením Ústř. Výb. Kom. Str. Čsl. z 10. - 11./2. + 29. - 30.VI. + 31. VIII., 1. IX. 55 byl stanoven všenárodní úkol o zvýšení zemědělské výroby, to znamená, že dodávky zeměděl. výrobku se nezměnily, ba naopak se snižovaly, aby zemědělci mohli více přebytečných výrobků nabídnouti na státní nákup a tím si mohli zajistiti zvýšení příjmů ze svých hospodářství.
Státní nákup se prováděl na základě smluv s okresním zplnomocníkem ministerstva výkupu. Státní nákup byl podmíněn povinných dodávek.
Místní Nár. výbor a místní org. K. S. Š. dostává těmito usneseními význačné úkoly, tato usnesení realisovat. Již na začátku roku začíná práce pro zvyšování zeměděl. výroby zimní akci, ve které měli příslušní činitelé zajistiti splnění usnesení u našich zemědělců.
Vedoucí strana:
Vedoucí stranou v obci je místní org. K. S. Č, ona střeží a pozorně sleduje veškeré dění v obci, usměrňuje činnost ostatních masových organisací.
Činnost M. A. V. a N. F. v obci:
Místní Výbor Nár. fronty sdružuje všechny masové org. v obci a usměrňuje (nedostatečně) jejich činnost. Členové výborů jsou všichni předsedové složek v obci, scházejí se nepravidelně vždy dle potřeby, nejméně však 1 x za půl roku a to na vyzvání předsedy, jímž nadále je soudr. Vašek Tomáš. Místní výbor N. F. společně s M. N. V. zajišťuje všechny akce v obci.
Počet a činnost mas. org. po straně politické v obci:
1. Místní organisace Kom. Str. Č2. sl., předseda s. Stibor Ant.
3. Svaz Č4. sl. sovětského přátelství, -"- Štalmach Lad.
5. Výbor žen při M. N. V, -"- Kubesová Jar.

---

---