historie Suchých Lazců

Dostupný seznam Kronik Suchých Lazců

kronika: 1914-1946, kronika: 1945-1957, kronika: 1962-1965, kronika: 1966-1968.

---

kronika 1945-1957 část 17.

stránkování v kronice 1945-1957

Str. 161

Zápis kroniky viděl a prohlédl předseda M. N. V. Kostřiba Erich

Str. 162

Rok 1956
Prvním dnem tohoto roku začíná v našem státě druhá pětiletka (zemědělská).
Na počest zahájení II. pětiletky v naší obci první minuty nového roku zahájeny byly slavnostním houkáním místní poplachové požární sirény, oslavnou střelbou a slavnostním novoročním projevem předsedou Míst. Nár. výboru soudr. Kostřibou, který místním rozhlasem popřál nám občanům všeho nejlepšího v novém roce a krátce zdůraznil význam druhé zemědělské pětiletky v našem státě.
Z okolních obcí i města Opavy bylo u nás slyše slavnostní střelbu a houkání sirén na počest zahájení II. pětiletého hospod. plánu.

Str. 163

Poměry polit. a politický život v obci:
Místní nár. výbor společně s místní org. K. S. Č v obci měli na zřeteli socialisaci vesnic, společně vysílali agit. dvojice, aby přesvědčovali soukromě hospodařící zemědělce, aby tito se rozhodli pro společné hospodaření a vstupu do Jednotného zemědělského družstva. Dík uvědomělosti některých zemědělců a hlavně kovozemědělců bylo v obci založeno menšinové J. Z. D. se 17 členy a asi 50 h. půdy a tito již letos poprvé v naší obci dosud na nezcelených lánech začali společně hospodařiti, jejich agilnosti a též vedení družstva, které se zaměřilo hlavně na živočišnou výrobu, měli krásný úspěch a jejich pracovní jednotka dosáhla 26 Kč.

Celostátní konference K. S. Č. v Praze:
Občané také pozorně sledují postup celostátní konference K. S. Č konané v měs. červnu v Praze, na níž jsou pracujícími lidmi našeho státu přednášeny různé návrhy pro zvýšení životní úrovně všeho pracujícího lidu našeho státu, tyto pak dále Ústřed. Výborem K. S: Č. předloženy vládě ke schválení.
Zákaz K. S. v západním Německu:
Rozhořčení všech pracujících občanů způsobil také zákaz komunistické strany západního Německa jež 18. 8. 56 státní soud v Karlsruhe vynesl. Začíná to podobně jako v r. 1933, kdy Hitler také zakázal K. S., zavíral a ubíjel její členy, ale strana i v ilegalitě žila a pracovala dále. Věříme, že ji neubije a nezničí ani nynější zákaz a že strana bude žít a pracovat dále.
Také Maďarská kontrarevoluce vyvolala u některých našich občanů naději na vrácení pro ně starých časů, ale sklaplo jim, kontrarevoluce byla likvidována a tím také zanikly všem těm lidem, kteří chtěli bezpracně lehko živi býti, všechny naděje.

Str. 164

Činnost K. S. Č. v obci jako vedoucí strany:
Místní organisace K. S. Č., jejímž předsedou je s. Ant. Stibor, vede si velmi čile, usměrňuje veškeré politické dění v obci. Iniciativou org. bylo v obci založeno J. Z. D., ve kterém je předsedou též s. Ant. Stibor.
Organisace provádí v zimních měsících školení svých členů i nestraníků, usiluje o socialisaci naší obce, jednak vysíláním svých členů agitátorů u soukromě hospodařících rolníků nabádáním ke vstupu do J. Z. D., pořádáním občanských schůzí, přednáškami, filmem a relacemi v místním rozhlase.
Místní org. K. S: Č. na schůzi konané v měs. květnu t. r. vzpomněla 35. výročí založení Komunistické strany v našem státě a koncem měs. června informovala své členy o významu celostátní konference v Praze.
Činnost M. A. V. N. F. v obci:
Místní akční výbor národní fronty sdružuje všechny mas. org. v obci a usměrňuje jejich činnost. Členové výb. jsou všichni předsedové v obci, scházejí se nepravidelně nejméně však 1 x za půl roku a to vždy na vyzvání předsedy, jímž nadále je s. Vašek Tomáš st. M. A. V. N. F. společně s Míst. nár. výborem zajišťuje všechny akce v obci.
Počet a činnost mas. org. v obci:

1. Svaz Československo-Sovětského přátelství, jehož předsedou nadále je s. Lad. Štalmach, má 57 členů a členek, přednáškami seznamuje nás občany o životě a práci Sovětského lidu, uspořádává vzpomínkové slavnosti, členové též pomáhají při různých pracích v obci.

S. Č. M.
2. Svaz Čsl. mládeže sdružuje skoro všechnu mládež v obci, pomáhá při okrašlování obce a dokončovací úpravě hřiště, předsedou je s. Laryš Jindř.

D. S. O.
3. Dobrovolná sportovní org. Sokol má 27 členů a členek, předsedou je s. Hajzer Frant. Letos si provádějí úpravu svého hřiště, hrubé práce provádějí Čsl. stav. záv. buldozerem.

Str. 167

Výbor žen při M. N. V.
Výbor žen při Míst. nár. výboře má 17 členek, předsedkyní je s. Jarmila Kubesová. Ženy pomáhají při otázce zásobovací a mají poradní hlasy při jiných důležitých věcech projednávaných při M. N. V.

Sdružení rodičů a přátel školy:
Sdružení rodičů a přátel školy je společné pro nár. a mateřskou školu, jeho členové jsou všichni rodičové žáků docházejících do nár. a mateř. školy.
Předsedou je soudr. Kubica Vilém, výbor schází se pravidelně 1 x měsíčně, plénum 1 x čtvrtletně.

Sbor požární ochrany:
Má 65 členů a členek,jeho předsedou je s. Ondrášek Fr., velitelem je s.Halška Fr. z čís. 34. Sbor pořádá četná cvičení jak pochodová tak i s motor. stříkačkou i jiným požárním nářadím. Sbor vyvíjí čilou činnost, pilně se stará o výchovu dorostu a brzdí ho jen jeho malá požární zbrojnice, která už dávno nevyhovuje k uskladnění požárního nářadí i motorové stříkačky.

Svazarm:
Svazarm sdružuje všechny mladé budoucí obránce naší vlasti, kteří se tak připravují na plnění své čestné povinnosti. Svazarm má letos 19 členů, jeho instruktorem je pro naši i obec Novosedlickou soudr. Krejčí Ant. ml.

Lidová myslivecká společnost:
má 7 členů, jsou všichni naši občané a dělníci nebo zemědělci. Předsedou je 54letý s. Havrlant Alois. Tato lid. mysliv. Společnost stará se o zvěř, jejím zakrmováním v zimních měsících a hubení škodné. O podzimních honech dodává čerstvou zvěřinu na stůl pracujícím.

Str. 168

Dohlížecí výbor místní prodejny Jednoty:
Je 3 členný a jeho předsedou je s. Směja Fr. z čís. 118, všech členů v naší obci je 315. vedoucím prodejny je 56letý Ludvík Stříž, prodavačky: s. Střížová Valerie a Satková Anežka. 1 prodejna je též v osadě Kravařově, vede ji s. Rapantová Hel. Obě prodejnu zásobují naši obec všemi potravinami i jiným spotřeb. zbožím.

Osvětová Beseda
při M. N. V. pořádá a usměrňuje jinými mas. org. pořádané veškeré kulturní podniky v obci. Duší O. B. je řídící učitel s Arnošt Žůrek. V sále místního pohostinství jsou týdně promítány filmové představení zábavné i poučné, též i týdenními zprávami z celého světa.

Volby:
Letos nebyly!
Poměr a zapojení polit. stran a nestan. do veřej. života obce:
Vedoucí stranou v obci je místní org. K. S. Č. Náš Míst. nár. výbor je od voleb 1954 složen takto:
1. Kostřiba Erich = předseda M. N. V. = člen K. S. Č.
2. Dener Rich. = člen M. N. V. = -"-
3. Trubka Oldř. = předseda fin. komise = bezpartyjní
4. Halška Jindř. -"- zeměděl. -"- = -"-
5. Stuchlík Ant. = člen M. N. V. = -"-
6. Slanina Fr. = předseda odboru výstavby = K. S. Č11.
7. Kubesová Olga = škol. a osvět. komise = bezpartyjní
8. Vašková Věra = tajemnice M. N. V. = K. S. Č.
9. Měch Emil = člen -"- = bezpartyjní
10. Krejčí Ant. ml = -"- -"- = K. S. Č.
Složení našeho M. N. V. je tedy: 5 členů strany K. S. Č.
5 -"- bezpartyjní
z toho: 6 dělníků
2 zemědělci (rolníci)
2 ženy

str. 169

Rolníci velmi málo se zapojují do veřej. života obce, občanských schůzí, na kterých bývají probírány zemědělské i jiné důležité otázky, se málo anebo i vůbec nezúčastňují a tak se sami isolují od veškerého politického dění v obci. To bylo letos už vidno při založení Jednotného zemědělského družstva v obci, kdy z 28 větších výkonných zemědělců (rolníků) jen 1 (jeden) se zapojil do společné práce v J. Z. D. Všichni ostatní rolníci družstevní práci dosud nevěří a stojí stranou. Na podzim letošího roku nemalé rozhořčení způsobila Hospodářská technická úprava půdy, t. j. zcelení družstevních lánů, které mohlo býti provedeno jen výměnou půdy od rolníků. Tito ale na výměnu nechtěli přistoupiti, všemožně se bránili, ba psali až na kancelář p. presidenta do Prahy, ale ani to nepomohlo a družstevní lány výměnou půdy přece zceleny byly.
Utužování svazku dělníků a rolníků:
Rolníci jsou zastoupení v M. N. V. 2 členy, ostatní neprojevují vůbec žádnou politickou činnost, v obci jsou prostě bezpartijní, málo se zúčastňují veřej. obč. schůzí, i když se často jedná o jejich zájem, kulturního života v obci se nezúčastňují a místní Lid. knihovnu i v zimních měsících málo navštěvují.
Dělníci naopak sdružují se v masových org. a zúčastňují se politického i kulturního života v obci. Zemědělci i dělníci jsou všichni velmi pracovití a svědomití, navzájem si ve svých životních trampotách pomáhají, lenochů a ulejváků mezi námi není, proto též jak rolníci tak i dělníci žijeme svorně pospolu.
V měsíci dubnu letošího roku bylo v obci ustaveno J. Z. D.,1 rolník a 14 menších tzv. kovozemědělců spojilo svá pole,

Str. 170

svedlo dojnice do 1 chléva a s nadšením začali společnou práci, zaměřili se hlavně na živočišnou výrobu a za obezřetného vedení předsedy družstva s. Ant. Stibora všechna společná práce se jim dařila tak, že daleko předstihli planov. pracovní jednotku 16 Kč, ta dosáhla výše 26 Kč.
Družstevníci si dali do závazku, že do konce r. 1957 rozšíří svou členskou základnu o 4 nové družstevníky a svá pole z 50 ha zvýší na 90 ha. Je to závazek velmi pěkný a věřím, že určitě bude splněn.
Je pochopitelné, že jednotlivě hospodařícím rolníkům se nedaří tak, jako za bývalé kapitalistické éry, kdy si přes své politické strany určovali ceny svých výroků, přesto však i dnes, hospodaří-li dobře a splňují předepsané dodávky, je jim umožněno slušné živobytí obzvláště tenkrát, dodají-li své výrobky na státní nákup, tj. za zvýšení ceny. Je jisté, že dělník potřebuje rolníka, který mu vyrábí chléb, ale rolník zase potřebuje výrobky dělníka,tedy potřebujeme se navzájem, je tedy velmi žádoucno, aby si to i rolníci uvědomili, neboť lidí stále přibývá, ale půdy zastavěním ubývá, je tedy nutné zvážiti zeměděl. i živočišnou výrobu, pro kterou jsou všechny předpoklady jen ve společném hospodaření v J. Z. D. na zcelených lánech.
Účast pracuj. Inteligence na budování social. v obci:
Učitelský sbor je celý zapojen do kulturního dění obce, jednak tím, že vychovává ze žactva uvědomělé občany naší socialistické vlasti.
Sběrem odpadových hmot, léčivých bylin, lesních plodin a na školní zahradě pokusným křížením různých polních a na školní zahradě pokusným křížením různých polních plodin učí děti poznávati cenu práce a radosti z vykonaného díla. Prostě je tu spojeno příjemné s užitečným.
Slavnosti:
7. 3. uspořádala O. B. oslavu mezinárodního dne žen kulturní vložky za vedení uč. sboru provedli žáci nár. školy. Sál u "Lusku" byl naplněn a oslava se pěkně vydařila.

---

---