Suché Lazce kronika: 1966-1968 / 5

historie Suchých Lazců

Dostupný seznam Kronik Suchých Lazců

kronika: 1914-1946, kronika: 1945-1957, kronika: 1962-1965, kronika: 1966-1968.


kronika 1966-1968 část 5.

stránkování v kronice 1966-1968

Str. 41

Hrách jedlý 18 q jetel 122 q
Brambory 85 q vojtěška 100 q

Rostlinná výroba nemohla v termínu zvládnout všechny práce a opožďovala se za ostatními družstvy a to z toho důvodu, že na 10 traktorů, 1 obilní kombajn, 1 bramborový kombajn a 1 silážní kombajn a 2 nákladní auta měla k dispozici pouze 7 traktoristů. Tato okolnost vedla vedení družstva k tomu, že v roce 1966 bylo přistoupeno k výstavbě
4 bytových jednotek, aby družstvo mohlo snáze získat traktoristy. Tato stavba, jejíž rozpočet činí 432.130 Kčs bude dokončena v roce 1967.

1. 1. 1966 v živočišné výrobě zástav dobytka vypadal následovně:

Skot celkem: 363 z toho krávy 166 prasata 391 z toho prasnic 28
přírůstek narozením 135 --- -„- 411
nákupem 5 --- -„- 7
převodem do stavu plemenic -„- 24 --- -„- 7
Přírůstek celkem: 140 -„- 24 -„- 418 -„- 7
Dodávky státu. 139 -„- 27 -„- 345 -„- 9
Ostatní prodej: 18 -„- 1 -„- 146 -„- ---
Uhynutí: 1 -„- --- -„- 28 -„- ---
Úbytek celkem: 158 -„- 28 -„- 519 -„- 9
Stav 31. 12. 1966: 345 -„- 162 -„- 290 -„- 26

V roce 1966 byl plán v dodávce masa i živočiš. výrobků splněn a mírně překročen.
Výroba mléka činila 304.314 lt, na plán 296.448 lt, dodáno bylo 269.247 lt
Výroba vajec -"- 117.907 ks, -"- -"- 133.420 ks, -"- -"- 114.118 ks
-"- skot -"- 44.327 kg, -"- -"- 40.956 kg, -"- -"- 46.013 kg

Str. 42

Výroba vepřů činila 38.607 kg na plán 31.387 kg, dodáno bylo 35.249 kg.
Družstvo se zaměřuje na chov hovězího masa a dodávku mléka, u mléka ne počtem dojnic, ale vyšší užitkovosti. V roce 66 byl na 1 krávu nadojeno 1916 lt a pro příští období plánuje zvýšení přes 2 000 lt mléka na 1 krávu za rok.
V lesní výrobě mělo družstvo dodat 154 m3 dřeva, bylo dodáno však pouze 117 m3
a zbytek musí býti dodán v roce 1967.
Ochrana kultur byla provedena na 2,50 ha a probírka na 0,40 ha.
Zalesnění na rok 1966 nebylo plánované žádné.
Tržby družstva na plán 2,603.34.- Kčs byly splněny na Kčs 2,914.155.40.
Družstvo na plánovanou splátku investičních úvěrů ve výši Kčs 180.000,- splatilo
Kčs 254.000,-. Do provozně zajišťovacího fondu oddělilo Kčs 20.401.11 a splatilo členům investičních zápůjček (za vnesený inventář) Kčs 20.765,-. Na denní zemědělské zaplatilo družstvo v roce 1966 celkem 204.593.53 Kčs.
Za pojištění proti škodám bylo zaplaceno 64.296.90 Kčs. Na příspěvcích na sociální zabezpečení družstevníků bylo zaplaceno Kčs 96.444.20.
Celkem bylo za rok 1966 odpracováno 42.095.74 pracov. jednotek. Odměna za 1 pracovní jednotku činila v penězích Kčs 15.- a v naturaliích Kčs 1,35, celkem Kčs 16,35. Na pracovní jednotky byly vydány obiloviny do počtu jednotek 300, na další jednotky byly naturalie propláceny ve výši Kčs 1,35 na 1 prac. jednotku.

Str. 43

Mimo tuto odměnu bylo družstevníkům během celého roku vypláceno na prémiích Kčs 80.737.09, což prakticky představuje další 2 Kč na 1 pracovní jednotku.
Základ pro rozdělení celkového důchodu se zvýšil na 109% proti roku 1965. Akumulace, úhrady a odvody se zvýšily na 102.2% proti roku 1965. Spotřeba celkem se zvýšila na 112%.
Družstvo koncem roku 66 je bez provozního úvěru a doplatky budou vypláceny z vlastních prostředků; již tato okolnost ukazuje, že konsolidace družstva, která byla před třemi lety nastoupená, se dále upevňuje a družstvo majetkově sílí.
Agrotechnická úprava půdy: JZD je v minulých letech řádně drenažováno tak, aby mohly býti dosaženy větší výnosy.

Polní práce
Letošním polním pracím počasí nepřálo. Denně pršelo i lilo. Jarní práce a setba obilovin byla ještě dosti dobrá, ale satba brambor byla stálými dešti zdržována, takže se brambory mohly sadit až v druhé polovině května, ba sázely se ještě i začátkem června. Cukrovka
i krmná mohly býti též opožděně sety. Přestože všechno bylo opožděné, úroda jak obilovin, tak i všeho ostatního byla velmi dobrá, ale žně sklidit s polí nešlo jen tak lehce, na nebi se objevil jen malý mráček a již začalo tak pršet, že sečení mohlo býti prováděno jen po chvílích, obilí = rež a žito byly místy tak polehlé, že nemohlo býti použito moderní mechanizace strojů, jak traktorů tak i kombajnů, rozmoklou půdou se bořily, ne všude muselo se proto séci postaru "kosou" na výzvu MNV i JZD, aby občané přišli pomoci při sečení rži a žita; pomohli občané staří důchodci jako: Jos. Laryš,

Str. 44

Jos. Trojka, J. Honajzer a jiní a ženy, družstevnice i důchodkyně jimi pokosené odebraly
a stavěly do panáků. Mladí lidé byli v práci, jednak neměli ani kosy, ale též proto, že séci neumí, neb není jen tak snadné séci obilí polehlé a pokroucené sem a tam, na takové sečení už musí býti člověk zkušený.
Žně se proto protahovaly až do polovice září. Úroda řepky byla sklizena v červenci. Agronom JZD soudr. Jindřich Halška ml. ještě šťastnou volbou se setbou brambor, že je nechal skoro všechny zasázeti na výše položených a spádovitých lánech okolo Strážnice
a u podvihovských hranic, tedy na suchých a kamenitých polích, proto i když byly pozdě sázeny, úroda tam byla dobrá.
Obilí: úroda žita pěkná, klas plný a bohatý
Rež: stejná jako u žita
Ječmen: taktéž
Oves: už ne tak dobrá
Řepka: krásná, při dosýchání vypadávala; měla dosti ztrát
Sena: tráva mokrem rostla všude a hojně, tak jako nikdy
Sklizeň sena byla špatná. Nová tráva přerůstala starou a pokosené seno bylo nutno vybírat. Pozdě sklizené seno bylo vymočené a mělo podobu slámy, ale bylo ho dostatek.
Na cestách (polních) a na příkopech, na stráních u lesa a všude hojně rostla tráva, takže už lidé o ní ani nestáli – nekosili a nesušili.
Brambory: Byly celkem pěkné. Zasazen byl nový druh: "Kardinal" ač dost pozdě sazený, přece se urodily, takže mohla býti splněna předepsaná dodávka státu; zásobená též celá naše obec a JZD pro

Str. 45

svou potřebu i pro sovu příští sadbu. Brambor dostal každý, kolik chtěl. Cena za 100 kg
80,- Kčs.
Úroda ovoce:
Třešní:
celkem dobrá, ale třešně neustálými dešti a nedostatkem slunce hodně hnily, již na třešních. Prodávaly se na trzích v Ostravě, Opavě za 2.50 až 3.- Kčs za 1 kg.
Jablka: úroda těchto byla nadprůměrná. Jablka byla hodně červivá a na některých stromech (druzích) visela až úplně shnilá.
Hrušky: Též velmi dobrá úroda, v měs. srpnu a září u sladších druhů, jediná potrava špačků a vos.
Úroda sliv všech druhů byla velmi dobrá. Nadprůměrná, proto též levné, za 1 kg 0.80 Kčs.
Meruňkám se v našem kraji nedaří. Proto se též u nás sadí velmi málo.
Ovocnářství: Ustavením spolku Ovocnářů a zahrádkářů se už v obci pracuje cílevědomě; provádí se pravidelně potřebný postřik stromoví a pěstují se nové – lepší druhy, nízké tvary (lepáže, kordony, zákrsky). Padané jablka si různí pěstitelé nechávají drtit ve spolku (též v soukromí) na různé mošty.
Úroda lesních plodin:
Malin: Mnozí je pěstují na svých zahradách jen pro svou potřebu. Lesní maliny jsou hlavně dětmi sbírány a prodávány v naší prodejně "Jednotě", která platí za 1 kg nasbíraných malin 5.- Kčs / 1 kg.
Jahody: Sbírají se jen pro vlastní spotřebu.
Borůvky: I borůvky se u nás sbírají, ale to hlavně pro vlastní spotřebu (na buchty), též do "Jednoty" na prodej, ale to už méně.

Str. 46

Cena borůvek 8.- Kčs / 1 kg.
Ostružiny: Letos jich bylo hodně. Sbírají se jednak pro vlastní potřebu (na víno), ale též na prodej do "Jednoty", která platí 5 Kčs / 1 kg.
Jiné: Šípky, kterých je letos hodně, platí se 3 Kčs za 1 kg. Je-li hodně šípek, lidé prorokují tuhou zimu.

Včelařství:
Jsou organizováni v Čsl. Svazu včelařů a platí za každé přihlášené včelstvo 5,- Kčs příspěvku ročně. V tom je zahrnuto jak pojištění samého včelaře proti úrazu neb poštípání, tak i včelstev proti živelním pohromám, proti otravě postřikem zemědělských kultur neb vypálení apod. Povinná dodávka medu z 1 včelstva je 1.90 kg, za který včelařské družstvo platí včelaři 22.50 Kčs. Naproti tomu dostává člen na každé přihlášené včelstvo 7 kg zlevněného cukru za 6.60 za 1 kg, jinak stojí 8.40 Kčs. Úřední cena medu e 30 Kčs za 1 kg. V roce 1965 bylo provedeno preventivní léčení všech včelstev v okrese, tedy i u nás proti roztočové nákaze; bylo léčeno 62 rojů. V roce 1966 po odebrání vzorků byla zjištěna všechna včelstva zdravá.
Členové:
1. Martínek Karel 8 včelstev 7. Illík Raimund 2 včelstva
2. Střílka Jindřich 10 -"- 8. Kožaná Jarm. 3 -"-
3. Kašing Václav 4 -"- 9. Škrobánek Jiří 2 -"-
4. Sedláček Ladisl. 8 -"- 10. Kubica Vilém 5 -"-
5. Jelonek Jindř. 3 -"- 11. Kostřiba Erich 2 -"-
6. Žůrek Rudolf 5 -"- 12. Stajerová Mar. 2 -"-
13. Dener Rich. 2 -"-

Str. 47

14. Onderková Anna 2 včelstva (Od 10. pol. jsou člen. neorganizováni)
Dle výpisu z r. 1959 v Kravařově:
1. Vícha Frant. čís. 8 má 3 včelstva
2. Reichlová Tekla čís. 6 -"- 4 -"-
3. Střílková čís. 15 -"- 4 -"-
4. Kyjovský Štěpán čís. 16 -"- 4-"-
5. Seifert Frant. čís. 16 -"- 5 -"-
6. Kupka Frant. čís. 25 -"- 3-"-
7. Vlčová Anežka čís. 32 -"- 2 -"-
Benda Karel a Adamec Jos. už včely nemají. Slaný Václav má pojízdný včelín a je veden v opavském seznamu.

Celkový počet rojů v S. L. je 57, = obvod čís. 14
-"- -"- -"- v Kravařově -"- 13 -"- -"- 13
Celkem 82 rojů

Dodávky:
Aby všichni občané našeho státu měli dostatek potravin, byly ihned v roce 1946 zavedeny povinné dodávky a to podle výměry z 1 ha: všechny druhy zrní, brambory, řepka, cukrovka, mléko, vajíčka, maso a jiné (též seno). To platí pro všechny držitele půdy, jak pro JZD,
tak i pro záhumenkáře a soukromě hospodařící. Dodávkové závazky vajíček mají i ti, kteří drží jenom slepici (bezzemci). Tyto předepsané dodávky bývají podle úrody překračovány.

Brigády:
Ve špičkových pracích, jako o jednocení cukrovky i máku, též při okopávání těchto plodin a hubení plevele (hadrychu) jsou obecním rozhlasem povolávání brigádníci, obyčejně ženy důchod-

Str. 48

kyně i jiné. Je nutno též vypomáhat při sklizni sena, o žních i vybírání brambor.

Mechanizace:
Přesto, že naše JZD je velmi dobře mechanizováno, je pořád ještě zapotřebí lidské ruky, už proto, že průměrný věk družstevníků je hodně vysoký a sami rozhodně nemohou na vše stačit, je proto třeba brigádníků.

Porovnání polní práce dříve, před 10ti léty a nyní:
Polní práce před ustavením JZD v obci, tj. v roce 1956 se děly jen koňskými potahy, to je velmi pomalu, což s dnešním stavem není vůbec srovnání. Dříve se obilí sváželo do stodol a mlátilo se mnohem později, až byl čas; dnes tomu tak není. Mlátí se hned na poli aneb při svozu a obilí se okamžitě vozí do skladů do Opavy.

Hnojení:
Hnojí se ještě jako dříve chlévskou mrvou a už též hodně umělými hnojivy (síranem amonným, chilským ledkem, superfosfátem a jinými druhy). Přihnojuje se též močůvkou.
Kácení lesních stromů: Z lesů Břeží a Dubiny asi 130 m3 pro státní dodávku.
Boj proti lesním i polním škůdcům:
Myslivecká společnost se bránila proti škodné kladením otrávených vajec. Letos byly pořádány 3 veliké hony.

Str. 49

Škodná:
Liška, kuna lesní i skalní, jestřába a káně. Toulavé kočky – přes 120 ks, z nichž 28 ks odstřeleno, 4 káně rousné, 1 kuna lesní. Naši myslivci mají 7 loveckých psů.
Krmení zvěře:
V zimních měsících je zvěř přikrmována pravidelně jadrným a dužinatým krmivem
i senem.
Polní škůdci:
Na polích bylo hodně mandelinky bramborové, která byla ničena "Dinocitem" (poprášila se jím nať.)
Trhy nár. podniků:
Do obce přijíždí 4x ročně pojízdná partiová prodejna, která je námi občany hodně používána, už proto, že zboží je poměrně levné a za ceny jako ve městě.
Ceny životních potřeb:
Od 3. X. 1966 nabývají platnosti nové maloobchodní ceny u některých potravinářských výrobků. Pro dosažení lepší rovnováhy na trhu a k vyrovnání relací (rozdílů) mezi jednotlivými druhy výsekového masa se zvyšují maloobchodní ceny vybraných druhů výsekového masa. Tímto opatřením se zvyšují průměrné ceny hovězího masa o 8.6%,
u vepřového o 5.8%, u telecího o 11.7%
Příklad: Hovězí maso zadní a plec bez kostí z 24 na 29 Kčs/1 kg, svíčková z 35.- na 40.- Kčs, vepř. kýta bez kostí (řízky) z 31 na 35.- Kčs, vepř. pečeně z 28.- na Kčs, telecí kýta bez kostí z 35.- na 40.- Kčs. Cena uzeného masa se v průměru zvyšuje o 3.3%, u jater o 13,1%.

Str. 50

Nezměněny zůstávají ceny dalších druhů masa, jako je: přední hovězí maso, vepřový bůček, telecí hrudě a široký sortiment masných výrobků, uzeniny, konzervy, paštiky, vařené výrobky s výjimkou párků v konzervě.
Ceny piva se upravují takto: ve IV. Cenové skupině za 1/2 lt
7% pivo za půllitr dříve 0.70 Kčs, od 3. X. 0.80 Kčs,
8% -"- plzeňské -"- 1.20 -"- -"- 1.30 -"-
10% -"- -"- 1.40 -"- -"- 1.50 -"-
12 % -"- Prazdroj -"- 3.20 -"- -"- 3.30 -"-
12% ležák – Staropramen -"- 2.40 -"- -"- 2.50 -"- nebo Budvar
Upravují se ceny z vícestupňových piv.

Snížení cen:
1 kg sádla vepřového syrového bude levnější o 2.- Kčs, sádlo škvařené o 2.70 Kčs, slanina o 3.- Kčs a anglická slanina o 6.- Kčs, 1 kg cukru bude stát 7.30 Kčs (z 8.40 Kčs) = sníženo
o 13%, kakaový prášek balený 100 gr bude stát 7.- Kčs, což je snížení o 36.7%. Nová cena čokolády na vaření činí 6.- Kčs, cena je zde snížena o 14.2%; 100 gr balíček kávy výběrové bude stát 16.- Kčs, 100 gr. Balíček kávy "Columbia" Kčs 14.-, cena snížena o 13.6%.

Cena 1 kg pomerančů se z dosavadních Kčs 16.- snižuje na Kčs 14.-, citrony 1 kg sníženy z Kčs 12.- na Kčs 10.-



sdílet kroniku na
Facebooku

Závěšický

kroniku zpracoval pro web
David Závěšický (2016)

Na začátek stránky