historie Suchých Lazců

Dostupný seznam Kronik Suchých Lazců

kronika: 1914-1946, kronika: 1945-1957, kronika: 1962-1965, kronika: 1966-1968.

kronika 1966-1968 část 6.

stránkování v kronice 1966-1968

Str. 51

Celková suma snížení u těchto druhů potravinářských výrobků převyšuje zvýšení cen některých druhů masa a částečně kompenzuje i zvýšení ceny piva, která rovněž přichází v platnost od 3. X., což je odůvodněno vysokým růstem spotřeby piva v posledních létech a z toho plynoucí nerovnováha na trhu, která vedla k přetížení kapacity pivovarů k poklesu kvality piva a vysokým nárokům na investice a suroviny. Úprava ceny má tedy přispět k vyrovnání nabídky a poptávky i zvýšení kvality.

Je zaveden nový způsob prodeje mlíka v láhvích. V prodejně potravin obce "Samoobsluha Jednota" je též od pondělí 3. X. zaveden nový způsob prodeje mléka v 1 lt láhvích dovážených denně ráno nákladním autem z opavské mlékárny. Do té doby se též z opavské mlékárny dováželo pravidelně denně ráno, ale v 25lt konvích (plechových), což ovšem nebylo tak hygienické jako je teď v uzavřených sklenicích. Zaměstnanci "Samoobsluhy" mají tímto velmi usnadněn prodej mléka. Cena 1 lt mléka tímto ale stoupla z 1.80 Kčs na 1.90 Kčs, tedy o 0.10 Kčs.

Poměry majetkové:

Základem naší obce jsou ještě dnes v roce 1966, to jest 10 let po ustavní JZD, skoro všichni rolníci, kteří začali společně hospodařit na velikých lánech polí už moderními stroji (traktory) a ne koňmi jako dříve. Postavením nových dvou kravínů a 2

Str. 52

vepřínů svedli dobytek do společných chlévů i vepřínů. To všechno je společný majetek všech družstevníků, ale jejich obydlí = grunty a chalupy jsou jejich soukromým vlastnictvím.
Až do roku 1904 byl les Břeží (asi 8 ha) a louky Štítinka (též asi 8 ha) byly majetkem obce. Byly obecní. Sedláci, kteří měli pár koní i menší s jedním koněm se usnesli, že les Břeží i louky Štítinku od obce odkoupí a také odkoupili a rozdělili na 30 dílů, les i louku a dnes po 62 letech je to vše zase společné (družstevní).
Uvádím čísla domů (gruntů), jež vlastnila les i louky: čís. 11, 12, 15, 16, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 30, 51, 52, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 71, 92. Během doby 52 let až do ustavení JZD však se někteří majitelé změnili; prodali nebo postoupili jiným svůj díl, případně grunt. Byty v těchto gruntech jsou už zlepšené nebo úplně nové, některé však jsou už přes 100 let staré. Je samozřejmé, že v obci nebyli jen samí sedláci, byli už tehdy, a dodnes jsou bezzemci, ale vlastníci rodinných domků, většinou nových. Domky staré už okolo 200 let jsou čísla 3, 13, 41 a 86; ty jsou většinou ještě původní, ale bydlení není v nich dobré, jsou bez spíže, koupelny a úzké.

Poměry lidopisné:
Narození:
V letošním roce se v celé naší obci narodilo 5 děvčat + 9 chlapců, tj. 14, oproti roku 1965, kdy se narodilo 9 + 9 = 18 dětí, tedy o 4 méně.

Str. 53

Sňatky:
Letos bylo uzavřeno celkem 10 sňatků, z toho 5 nevěst z obce.
Rozvody:
V obci byl 1 rozvod a to Kostková (Armantová vdaná) Drahomíra z čís. 70
Úmrtí:
Zemřelo celkem 5 žen a 6 mužů = 11 lidí dohromady. Z toho 2 mladí lidé se zabili na motocyklech a 1 mladík utopením + 3 staří mužové nad 70 let. Ženy se dožívají vyššího věku než mužové. Zemřely všechny nad 70 let.
Příčiny úmrtí:
Jsou různé. Poslední dobou převládá jak u žen, tak hlavně u mužů rakovina různých částí vnitřností a nemocí dechových ústrojí, čili stáří. Ženy se dožívají vyššího věku proto, že jsou rozumnější v životosprávě, neholdují alkoholu a nikotinu.
Nejstarší občané:
Je jí Aloisie Strakošová z čís. 11, narozená 22. 9. 1873, tedy 93 let. Ještě je čilá a pohybuje se na čerstvém vzduchu. Mimo hrubších prací, dělá si ještě všechny drobné práce sama.
Dále je ještě jedna žena 86 let stará + 2 ženy 85leté. 1 muž 83letý = R. Halška z čís. 68.
Smrtelné úrazy:
1. 36letý traktorista místního JZD Josef Luska z čís. 17 byl přidělen na výpomocnou práci do Ostravy-Zábřehu, kam denně dojížděl na svém motocyklu. Byl ženat a měl 3 děti. Po ukončení práce jedné jel na jinou, hodně asi spěchal a nedal dostatečný pozor na cestu a na křižovatce ulic narazil na projíždějící auto. Nárazem si rozbil hlavu a na místě tam zemřel dne 19. 5. 1966 (čtvrtek).

Str. 54

2. Halška Jiří 20letý, zaměstnanec i opravář strojů místního JZD z čís. 34 a 19letý horník Heizer Jaroslav z čís. 174 pracující v Ostravě, jeli na motocyklu na výlet do Vítkova v neděli. Při zpáteční cestě praskla na motocyklu přední pneumatika někde už za městem Vítkovem; motocykl dostal smyk a předním kolem narazil na zábradlí (zděné) u můstku. Halška Jiří, který právě řídil motocykl, utrpěl zranění (zlomení pravé nohy). Spolujezdci Heizerovi Jar. se nestalo vůbec nic. Zraněný Halška Jiří byl převezen ihned sanitkou do nemocnice ve Vítkově, ale tam přes veškerou péči tamních lékařů v úterý dne 12. 7. 66 zemřel (pravděp. otravou krve).

3. V první polovině srpna, za krásného slunného dne, přestože po letošních deštích byla ještě veliká voda v řece Opavici, jako by ho tam něco táhlo, šel se pod splav vykoupat 15letý Jiří Štabmach, žák a velmi šikovný dorostenec místní požární jednoty. Přestože byl dobrý plavec, nemohl zmoci víry uprostřed řeky a začal se topiti. Jeden z kluků z Velkých Hoštic, houpajících se tam u druhého břehu, přispěchal tonoucímu na pomoc, uchopil ho za vlasy, chtěje ho tak zachránit, ale najednou, maje jen jednu ruku k plavání, začal sám tonouti a aby se zachránil, musel ho pustit a tento utonul. Jeho mrtvola po velkém hledání byla až asi za 10 dnů nalezena. Zemřel 13. 8. 1966.
Obřadní síně:
Jak už v dřívějších létech uvedeno, je v obci římsko-katolická kaple, postavena v roce 1936 a tedy 30 let stará. V ní se pořádají všechny cír-

Str. 55

kevní obřady, jako mše sv., svatby i pohřby. Úřední oddavky jsou na Štítině. Matriční úřad je v Raduni.

Vojenská pres. služba:
Je dvouletá od 19 let odvodní vojenskou komisí uznaných a zdravých chlapců, u letců je kratší, u pohraniční stráže o něco delší.
Počet obyvatel:
Naše obec má koncem roku 1966 1068 obyvatel i s osadou. Z toho 550 žen a 518 mužů = dohromady 1068. z toho počtu obyvatel pobírá 196 občanů různé důchody jako: starobní, invalidní, vdovský a sirotčí (93 muži, 103 ženy = 196 celkem).
Otop domácnosti:
Uhlí:
Topíme hnědým uhlím a máme ho k dostání kolik chceme. Cena za 100 kg = 13.60, lepšího 17.- Kčs. Černým ostravským uhlím topí někteří občané, to však je dražší. Cena za 100 kg = 22.50 Kčs. Ti, co mají ústř. topení (a je jich dost) kupují bídu (kal) za 7.- Kčs. Spotřeba jeho je značná a někdy se koupí i dobré jakosti (obsahuje olej).
Dříví:
Dřívím na zatápění i na jiné potřeby je nutno velmi šetřit; někteří sbírají v lese klestí, jiní si zas kupují palivové dříví. To však je poměrně drahé, 1 m3 = 100 Kčs + dovoz.
Plyn:
Plynu "propan-butan", který se k nám do obce jednou za 3 týdny dováží v ocelových láhvích z Opavy, používá už dosti hodně občanů; topení je to velmi hygienické, ale poměrně drahé. Jsou k tomu účelu zvláštní plynová kamna; jejich cena je přes 2.000.- Kčs; 1 plynová bomba stačí na 14 dnů a stojí (naplnění) 35.- Kčs.

Str. 56

Poměry kulturní
Škola:
V obci je základní 9letá škola, kde se vyučuje až do 5. postupného ročníku. Učí se ve 3 třídách. Dále má 1 tělocvičnu + 1 šatnu + 1 kabinet.
Školní budova:
Je postavena v r. 1908, tedy 58 let stará.
ZDŠ:
Učitelstvo: řídící učitelkou je Hájková Gabriela z Komárova. Učitelka Drozdková Blanka (dříve Stuchlíková) o prázdninách provdaná. Učitelka Zachová Hel., za ní v druhém pololetí Sochorková Zdenka.
Práce školy:
Škola měla 3 učebny, tělocvičnu a kabinet; šatna je umístěna v přízemí školní budovy. 20 žáků (??) se stravovalo v jídelně. Práce školy byla zaměřena nejen na výuku, ale i na výchovu žáků v duchu komunistické morálky. Plán práce byl měsíční, k čemuž sloužil "Režim školy". Jelikož s. Sochorová a s. Stuchlíková neměly potřebnou kvalifikaci pro ZDŠ, doplňovaly se své vzdělání na Pedagogické fakultě v Ostravě. Každá měla jednou týdně den studijního volna. Pro žáky byly zakoupeny pomůcky a učebnice v hodnotě 5500 Kčs. Učitelky odebíraly politický a odborný tisk (v 10ti minutovkách si navzájem sdělují své poznatky). Byla věnována péče nejen zaostávajícím žákům, ale i žákům vynikajícím, což bylo diferencováno (skupiny dle prospěchu a vědomostí). Učivo nezvládli 4 žáci a museli ročník opakovat. S vyznamenáním bylo 10 žáků (v 5. ročníku). O mimoškolní výchovu pečovala pionýrská organizace pod vedením s. Zachové, později s. Drozdkové a oddíloví vedoucí v počtu 13 se více v tomto roce scházeli. Bývali to žáci

Str. 57

Zdejší školy. Školu navštěvovalo 75 žáků. Uklízečkou školy je Laryšová M. z č. 53.
Mateřská škola je umístěna v přízemí školní budovy, má samostatný vchod a také školní zahradu s hřištěm. Škola je s celodenním provozem a to od 7 do 17 hodin.
Místnosti školy: 1. třída slouží též jako jídelna, 1 herna, která je současně lékárnou, 1 hygienické zařízení s tekoucí teplou vodou s 5 umývadélky a 5 malých splachovacích záchodků + 1 šatna.
Školu navštěvovalo 30 dětí, všechny se stravují ve školní jídelně. Ředitelkou mateřské školy e Šabršulová Vlasta a jako učitelka Krejzková Milada, za kterou pak nastoupila Nováčková Jaroslava. Uklízečkou školy byla Vašková Amal. Z čís. 108 + Satková Anežka z čís. 166.
Při místní škole je zřízená jídelna o 1 kuchyni + spíže. Při kuchyni pracovaly během roku 2 síly, kuchařkou je Nováčková Marie z čís. 202 a pomocnou kuchařkou Kubesová Anna č. 128. V této kuchyni se během roku stravuje 25 dětí z mateřské školy a 20 žáků ze ZDŠ; celková počet vydaných obědů během roku činil 10.216 – pro děti školy, zaměstnanci mateřské školy odebrali 1268 obědů, včetně učitelů ZDŠ.
Žáci platí za 1 oběd 3.- Kčs (žáci ZDŠ).
-"- mateřské školy platí na úhradu celého stravného od 0.50 až 4 Kčs a to podle příjmu rodičů dětí.
Zapojení školy do života obce: Během roku byly uskutečněny

Str. 58

4 tělovýchovné vycházky, 2 branná cvičení a 1 školní výlet.
Žáci se zúčastnili 1 exkurze do Slez. musea v Opavě a též si prohlédli objekty místního JZD. Na konci školního roku byl uspořádán lehkoatletický přebor. K mezinárodnímu dni dětí byla uspořádána akademie. Během roku byly výstavky žákovských prací a to květin, ptáků, časopisů a knih.
Činnost SRPŠ. Předsedou rodič. sdružení je Slanina Milan. Výbor je složen ze samých mladých členů; zajímal se na schůzích RS o problémech výchovy organizace a provedl stavbu oplocení okolo školního objektu. Všechnu tuto práci, která trvala asi 2 roky, dělali členové a rodiče žáků zdarma. Materiál k tomu byl zakoupen z rozpočtu MNV.
Odborné práce jako zdění kamenem prováděli důchodci za odměnu. Hlavím organizátorem této práce byl Adolf Grygar. Nutno však podotknouti, že ne všichni rodiče žáků se do práce zapojili. Velká většina jich však pracovala velmi pěkně a věnovala mnoho volného času, aby naše škola byla co nejhezčí. Učitelky pečovaly o vnitřní výzdobu a o estetický vzhled. Ve třídách byla stále vkusná květinová výzdoba s obrazy, koutky přírody a též pomůckami, které si učitelky samy udělaly.

Str. 59

Pionýrská skupina byla zapojena do celostátní soutěže při sběru odpadových surovina léčivých bylin. Peněz z výtěžku PO používá na odměny v soutěžích a ve hrách.

Činnost žákovské samosprávy:
Žáci byli vedení ve slušném chování jak ve škole, tak i doma a na veřejnosti. Během celého období nebylo zaznamenáno vážnějších přestupků školního režimu. Žáci na požádání předvedli kulturní pořad pod vedením svých učitelů při různých příležitostech a spolu s učiteli uzavřeli k XIII. Sjezdu KSČ hodnotné závazky.
Žákovská knihovna byla před několika léty přestěhována do místní lidové knihovny.
Výhled do roku 1967
Hlavním úkolem je vychovávat mládež dle "Nástinu komunistické výchovy" a pracovat dle těchto směrnic. Důsledně plnit režim školy.
Dodržovat a kontrolovat plán školy, schválený "Ped. radou" školy.
Věnovat se též dobrým žákům a podporovat jejich iniciativu a nadání. Zavádět testování. Využívat vizuálních pomůcek. Doučovat zaostávající žáky a spolupracovat s psychotechn. poradnou. Zapojit v kroužcích rodiče do práce s dětmi. Požádat o zvýšení rozpočtu na zakoupení tabulí, lavic, stolů a skříní a doplnit pomůcky. Vymalovat školní budovu, opravit vodovodní potrubí v soc. zařízení. Opravit klenutí nad žumpou. Dokončit práce s oplocením, s natřením branky. Opravit podlahu v 5. třídě.

Místní lidová knihovna
v Suchých Lazcích vyznamenána Ministerstvem kultury v roce 1951 "Štítem osvěty" a označená jako vzorná lidová knihovna, kterou v r. 51 vedl mladý náš občan Václav Slaný z čís. 123.

Str. 60

Při knihovně je také čítárna a protože naše obec je poměrně dlouhá, je proto v osadě Kravařově zřízená pobočka, kterou tam vede s. Slanina. Zde v obci už řadu let vede knihovnu soudr. Al. Havrlant, 65letý důchodce z čís. 152.
Počet čtenářů:
Čtenářů v letošním roce bylo celkem 154, mladých 68 – do 15 let.
Nové knihy:
Nákupem přibylo 61 nových knih.
Ubylo:
Za celou dobu trvání lidové knihovny, tj. za 20 roků bylo buď opotřebováním nebo hlavně závadných knih vyřazeno celkem 1593 ks knih, takže stav k vypůjčení čítá 2621 ks knih.
Celkový stav:

Příjmy z výpůjček od čtenářů: 308 Kčs. Roční příspěvek od mládeže činí 2.- Kčs, od dospělých 3,- Kčs. Staří a potřební zdarma. Instruktážní návštěvy z ONV = 4x ročně. Čtenářské besedy v r. 1966 – 2x ročně. Výstava nových knih ke koupi uspořádal knihovník s. S. Havrlant u příležitosti oslav MDŽ.
Družba lidu s armádou: Branci postavení máje
Hřiště: Velké sportovní hřiště DSO Sokol i ostatní mládeže otevřeno

sdílet kroniku na
Facebooku

kroniku zpracoval pro web
David Závěšický (2016)