historie Suchých Lazců

Dostupný seznam Kronik Suchých Lazců

kronika: 1914-1946, kronika: 1945-1957, kronika: 1962-1965, kronika: 1966-1968.

kronika 1966-1968 část 11.

stránkování v kronice 1966-1968

Str. 101

Světové události
Rok 1968 začal velmi slibně. Byl to jubilejní rok, ve kterém jsme oslavovali 50-té výročí vzniku naší svobodné vlasti Čechů a Slováků. Přispěla k tomu skutečnost, že "polednová" politika pod řízením KSČ vzala si za úkol vytvořit socialistický, společenský řád s demokratickým, humanistickým charakterem. Tím se uvolnily mnohé tvůrčí síly a národ začal volněji myslet a žít. Ve dnech 3. – 5. I. zasedal ústřední výbor KSČ, ve kterém byl zvolen prvním tajemníkem strany Alexander Dubček. Zde také bylo kriticky ukázáno na nedostatky vnitrostranického řízení a na chyby v uplatňování zásad centralismu a demokracie. Politika se přestala dělat za zavřenými dveřmi, začaly otevřené a vážné diskuse. Mimořádně se vedla mládež (studující). V tisku se skoro denně objevovaly případy občanů, kteří byli neoprávněně vězněni, přišli o zaměstnání nebo byli přesídlení. NS vyslovilo nedůvěru gen. prokurátorovi min. vnitra. Právem bylo veřejnosti poukazováno, že rehabilitace se provádějí pomalu a málo důsledně. Z toho důvodu byl přijat parlamentem zákon o soudní rehabilitaci. Bohužel našli se i takoví, kteří začali svými příliš uvolněnými názory na demokracii, ohrožovat započatou cestu k socialismu.

V lednu byl Antonín Novotný zbaven funkce prvního tajemníka ÚVKSČ. Na různých shromážděních, za pomoci svých věrných, pokusil se sice získat znovu politickou pozici, avšak marně.

Str. 102

Bylo mu vytýkáno byrokratické autoritářství. Bezpříkladná kritika, kterou chtěl uplatnit, ho nakonec donutily, aby 22. 3. 68 odstoupil z funkce presidenta republiky.
Poslanci NS, shromáždění ve Vladislavském sále na Pražském hradě dne 30. 3. zvolili tajným hlasováním (282 hlasů) Generála Ludvíka Svobodu presidentem republiky. Pan president – třiasedmdesátiletý, měl týž den projev, v němž přál našim lidem (v televizi), aby se jim dobře pracovalo, šťastně a spokojeně žilo. Nemohl tehdy tušit, jaký otřes ho očekává a jakými zkouškami bude muset ještě projíti. Občané si uvědomovali, v jakém stavu je hospodářství naší republiky. Vyhlásili z vlastní iniciativy vlasteneckou sbírku na Fond republiky a příspěvky pro zlatý poklad státu (od 1. – 5. srpna dosáhla částka 15 mil. Kčs) a 2 tis. gr. hrubé váhy zlatých předmětů.

V Literárních Listech se objevil velmi pobuřující článek "2000 slov", podepsaný řadou významných kulturních, vědeckých a politických pracovníků, které vyvolaly hodně rozruchu. To a ještě jiné publikace vyvolaly schůzku představitelů komunistických stran SSSR, Polska, NSR, Maďarska a Bulharska ve Varšavě. Naši zástupci přizváni nebyli. Vyslovili obavy z průběhu polednového vývoje, který vážně působí na socialismus v naší zemi. NS však přesto důvěřovalo vedení KSČ a 10. 7. zvolilo 150 členů České národní rady v čele s předsedou

Str. 103

dr. Č. Císařem (oblíben u mládeže). Úkolem bylo připravit spolu se Slováky návrh zákona o federativním uspořádání republiky, čímž došlo k další historické události. Návrh byl ihned vypracován a vyhlášen 28. října 1968. nebránilo tomu ani obsazení československých hranic spojeneckými vojsky pěti socialistických států varšavské smlouvy (dne 20. srpna před půlnocí). Soudruzi Dubček, Smrkovský, Černík a Kriegel byli po příchodu vojsk odvezeni letadlem do Moskvy. Poté následovaly dny plné vzrušujících zpráv, které však nedovedly ohrozit náš lid ve svém energickém rozhodování. XIV. sjezd KSČ 22. 8. zvolil nový ÚV v době, kdy vedoucí politického života jednali v Moskvě, a do jeho čela – I. tajemníka zvolil JUDr. Gustava Husáka. 16.10. byla v Praze podepsána smlouva mezi SSSR a ČSSR o podmínkách dočasného pobytu vojsk za účasti Alexeje Kosygina. Nastal pak částečný odsun vojsk. V den výročí 17. XI. provedli studující fakult stávku, aby uplatnili svých deset požadavků (aby cenzura byla dočasná a nebyla ještě horší, aby se nedělala kabinetní politika a podobně). Setkali se se sympatiemi pracujících v továrnách.

Různé:
9. – 12. 8. 68 navštívil naši vlast president Broz-Tito. Návštěva přinesla další možnosti vzájemné spolupráce s Jugoslávií.
Prof. Christian Barnard z nemocnice Groote Schuur 2. ledna 68

Str. 104

provedl náročnou operaci transplantace srdce svého pacienta dr. Philip Blaiberga z Kapského Města v Jihoafrické Unii, který se tak stal prvním člověkem žijícím téměř rok s cizím srdcem. I přes některé potíže, které se vyskytly v průběhu roku, se zdá, že tělo přijalo cizí tkáň. Pacientovi se po celý rok dařilo dobře a žil již jako každý normální člověk.
4. dubna 1968 v americkém městě Memphis byl bílým rasistou zastřelen představitel amer. Černochů dr. Martin Luther King, nositel Nobelovy ceny míru.

Jubileum československého státu
Před 50-ti léty – 28. října 1918 – byl slavnostně vyhlášen po 300leté porobě samostatný československý stát. je třeba při této příležitosti vzpomenout největšího humanisty této doby – prvního presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka a jeho nejbližších spolupracovníků Dr. Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika, s nimiž je nerozlučně spjato založení samostatné, svobodné Československé republiky. Vzpomínáme všech těch hrdinů padlých i dosud žijících (legionářů), kteří se zasloužili o samostatnost naší vlasti. Tato naše úcta je současně i naším závazkem, abychom chránili a rozmnožovali dílo našich předků. Je nutno si vážit naší svobody, milovat sovu vlast, zamyslet se nad jejími klady i zápory, nad vítězstvími i neúspěchy minulých

Str. 105

let, poučit se z dějin, humánních odkazů našich vlastenců, míti užitek z vyspělé kultury našich předků, pokračovat v ním a nést hrdě štít naší svobody. Buďme si vědomi, že naše minulost, dnešek a zítřek spojují ideály svobody, demokracie, humanismu a socialismu.

Další události pro nás významné:
V Moskvě, Londýně a ve Washingtonu byla 1. VII. podepsána smlouva o nešíření jaderných zbraní, která si klade za cíl uzavřít všechny cesty k rozmnožení počtu zemí vyrábějících a vlastnících jaderné zbraně. Diplomatická jednání o tom trvala osm roků, než ji drtivou většinou hlasů přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů.
Významnou výstrahou se stala encyklika papeže Pavla VI. "Humanae vitae", která předkládá stanovisko katolické církve k otázkám kontroly porodnosti. Zakazuje se v něm používání jakýchkoli antikoncepčních prostředků, protože odporují biologickým zákonům. Jakákoli umělá kontrola porodnosti vede k nevěře, nemorálnosti, ztrátě úcty k ženám
a k politickému nebezpečí.
Francouzský president gen. De Gaulle zahájil dne 6. února desáté zimní olympijské hry v Grenoblu. 1. lyžař Killy (Francouz), Raška (ČSSR) zlatou ve skocích, Mašková (ČSSR) bronzovou a hockeyisté stříbrnou – porážka od Kanady, vítězství nad SSSR.
První kosmonaut světa J. Gagarin zahynul 27. 3. při havarii cvičného letounu ve věku 34 let. Připravoval se k svému druhému startu do kosmu.

Str. 106

Velké vzrušení vyvolal na celém světě atentát na senátora Roberta Kennedyho 5. VI. v Los Angeles. K vražednému útoku došlo těsně po jeho vítězství ve volbách demokratické strany, v nichž se ucházel o kandidaturu na úřad presidenta Spojených států. R. K. se stavěl proti rasové zvůli, proti válce ve Vietnamu a za zmírnění mezinárodního napětí.
Mohutná studentská demonstrace byla předehrou zahájení XIX. olympijských her v Mexiku, kde opět vyzněly ušlechtilé olympijské ideje. Zcela mimořádného přijetí se dostalo delegaci čsl. sportovců. Olympijské hry byly pro nás úspěšné pro Čáslavskou, Duchkovou, Rezkovou, Kůrku aj.
V rámci amerického programu Apollo se 11. října vydali tři američtí kosmonauti: Don Eisele, Walter Schirra a Walter Cuningham raketou Saturn na oběžnou dráhu kolem Země, která za 11 dní tuto obletěla 163krát. Programem Apollo má býti přistání am. kosmonautů na Měsíci a jejich návrat na Zemi. Po přistání Apolla byla SSSR vypuštěna kosmická loď Sojuz 3 s Georgiem Berezovým, kt. byl odměněn řádem a zlatou hvězdou "Hrdiny Sov. svazu".
11. listopadu 1918 před padesáti lety skončila první světová válka, v níž na obou stranách padlo 8 a půl milionů vojáků. Tehdy si lidé slibovali, že nic podobného se již nesmí

Str. 107

opakovat. Avšak po 20-ti letech vypukla nová válka ještě strašnější. Lidstvo se nepoučilo, vymyslelo si ještě hroznější zbraně V1, V2 aj. a lidé umírali na frontách, v koncentračních táborech i v zázemí.

V amerických volbách, které stály miliony dolarů, vyšel vítězně představitel republik. strany, bývalý vícepresident v období pres. Eisenhauera – Richard Nixon.
Šest dnů, dvě hodiny 55´ trval historický let tří amerických kosmonautů Bormana, Lowella a Anderse k Měsíci a zpět na Zemi. Přes šest tisíc lidí zabezpečovalo jejich let. Rychlost Apolla 8 největší 39 tisíc km/1 hod., vzdálenost 372.800 km od země. Čtvrt miliardy lidí mohlo u obrazovek spatřit noční záběry a přistání Apolla 8 v pátek 27. 12. v 16,51. 7 km nad Zemí přistála posádka, padáky stabilisovaly kabinu Apolla 8. Po přistání byli naloděni do vrtulníku.

konec záznamů v kronice

sdílet kroniku na
Facebooku

kroniku zpracoval pro web
David Závěšický (2016)